Magdeburský vodní most (Zdroj: Wikipedie, foto: Olivier Cleynen / CC BY-SA 4.0) Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Mosty obvykle slouží k překonávání řek, údolí nebo třeba silnic. V německém Magdeburgu však stojí stavba, která tuto zažitou představu obrací naruby. Po mostě zde totiž nejezdí automobily ani vlaky, ale plují lodě. Kanalbrücke Magdeburg, který převádí celý vodní kanál přes řeku Labe, patří k nejpozoruhodnějším vodohospodářským a dopravním stavbám v Evropě.

Co v článku najdete

Propojení dvou kanálů

Magdeburský vodní most, dílo o celkové délce 918 metrů, propojuje dva významné německé vodní kanály. Tím prvním je tzv. Mittellandkanal a druhým pak Elbe-Havel-Kanal. K čemu slouží? Nákladní lodě díky němu mohou plynule pokračovat mezi západním a východním Německem, aniž by musely sestupovat prostřednictvím plavebních komor na hladinu Labe a následně znovu překonávat výškový rozdíl.

Magdeburský vodní most (Zdroj: Wikipedie, foto: Olivier Cleynen / CC BY-SA 4.0)
Magdeburský vodní most (Zdroj: Wikipedie, foto: Olivier Cleynen / CC BY-SA 4.0)

Železobetonový kolos naplněný vodou

Právě tak by se totiž situace musela řešit nebýt tohoto mostu. Tento inovativní přístup, kdy se „řeka táhne nad řekou“, však celou situaci výrazně zjednodušuje. Je to prostě nadúrovňová křižovatka, ale určená pro lodě. Stavba tím výrazně usnadnila vnitrozemskou lodní dopravu mezi Porýním, Berlínem a dalšími oblastmi. Když ale hovoříme o zjednodušeních a usnadnění, trochu to stírá, o jak komplikované a náročné dílo vlastně jde.

Z technického hlediska totiž jde o skutečně mimořádný inženýrský počin. Most tvoří mohutná ocelová konstrukce nesoucí vodotěsné koryto, kterým mohou proplouvat i velké nákladní lodě. Na rozdíl od běžných mostů musí konstrukce trvale přenášet nejen vlastní hmotnost, ale také zatížení obrovským množstvím vody. Je to železobetonový kolos naplněný vodou, na jehož stavbu bylo spotřebováno přibližně 24 000 tun oceli a 68 000 kubíků betonu.

Využití Archimédova zákona

Zajímavostí, tentokrát spíše fyzikální, je, že proplouvající loď v podstatě nezvyšuje zatížení mostu, protože podle Archimédova zákona vytlačí vodu odpovídající své hmotnosti. Zatížení vodního koryta proto zůstává při zachování stejné hladiny prakticky neměnné, ať už po mostě právě pluje loď, nebo ne.

Magdeburský vodní most (Zdroj: Wikipedie, foto: Olivier Cleynen / CC BY-SA 4.0)
Magdeburský vodní most (Zdroj: Wikipedie, foto: Olivier Cleynen / CC BY-SA 4.0)

Plán, který už jednou pozbyl smysl

Odvážná myšlenka propojit vodní kanály mostem přes Labe vznikla již na samém počátku 20. století. První stavební práce na související vodní cestě začaly v roce 1905, projekt však přerušila první a druhá světová válka. A v období rozděleného Německa ztratil záměr na plánované propojení západu a východu svůj původní dopravní význam. Teprve po opětovném sjednocení Německa se projekt znovu dostal mezi priority.

Prostavělo se cca 500 milionů eur

Výstavba současného Kanalbrücke Magdeburg začala v roce 1998 a slavnostně byla plavbě a přepravě otevřena po pěti letech, v říjnu 2003. Náklady? Do těch se započítává i ono širší plánování vodního propojení, takže přímo na samotný most nebyl stanoven jednotný rozpočet. Ale suma, která zde byla proinvestována, přesahuje přibližně 500 milionů eur. Lehce přes dvanáct miliard korun.

Magdeburský vodní most (Zdroj: Wikipedie, foto: Olivier Cleynen / CC BY-SA 4.0)
Magdeburský vodní most (Zdroj: Wikipedie, foto: Olivier Cleynen / CC BY-SA 4.0)
Magdeburský vodní most (Zdroj: Wikipedie, foto: Olivier Cleynen / CC BY-SA 4.0)
Magdeburský vodní most (Zdroj: Wikipedie, foto: Olivier Cleynen / CC BY-SA 4.0)

Dnes je Magdeburský vodní most nejen důležitou součástí evropské vnitrozemské lodní dopravy, ale také turistickou atrakcí. Návštěvníci mohou z přilehlých pěších tras sledovat neobvyklou podívanou: velké nákladní lodě, které se tiše pohybují vysoko nad hladinou řeky.

Zdroj: Wikipedia.org, structurae.net