Nejenže se lidé bojí umělé superinteligence a kvantový počítač dokázal vrátit čas na zlomek vteřiny, ale uprostřed Středozemě oplývající mlékem, strdím, vínem a švestkami se nad městem zjevilo Sauronovo oko. Věž, která oko nese, se jmenuje AZ Tower, a se svými sto jedenácti metry je ideálním místem, odkud může Sauron postupně ovládnout svět. Předtím se však oko různě potulovalo městem a tvrdilo o sobě, že je modelem černé díry, takzvanou Singulónou. 6 metrů velkým exponátem, který dokazuje, že na Moravě mají úplně všechno. Už i černou díru. A Saurona.
Když je všechno opačně a Finové do sebe lijí vodku na Měsíci
Určitě už musel každý moravský vinař navštívit svou alma mater středního rodu, Brno, aby se na vlastní oči přesvědčil, že přichází konec světa a temné síly začaly ovládat úrodnou hroudu. Je to na "blátivém místě" zjevení, třeba jako když se v ruské filmové komedii Svéráz národního lovu (1995, režie a scénář: Alexandr Rogožkin) mladý finský sociolog Raivo, zkoumající zvláštnosti ruského lovu, po šílené náloži vodky zvedne a pohlédne k obloze. A tam, nad jeho hlavou, se stříbromodře leskne místo luny v úplňku planeta Země. Nebo je všechno jinak?
Tulák po Brně
Singulóna se totiž před svou instalací na vrcholu AZ Toweru toulala po celém Brně, zřejmě inspirována románem Jacka Londona Tulák po hvězdách. Chvíli stála modelem pro fotografy u slavné vily Tugendhat, poflakovala se u jezdecké sochy moravského markraběte a římského krále Jošta Lucemburského na Moravském náměstí, pomrkávala mezi mohutnými gotickými sloupy chrámu sv. Jakuba a na brněnské čáře (v ulici jménem Česká). Snažila se dokázat, že je brněnská stejně jako šaliny, proto se nechala fotit v pozadí s jedoucí tramvají. Až se konečně usídlila na střeše AZ Toweru. Ale jenom na chvíli.
Šest metrů nicoty
Exponát, který byl nazvaný Singulóna, je v průměru velký šest metrů a nezachycuje pouze černou díru, tedy temnotu, ale také zářící horké plyny v jejím okolí, které do ní padají. Střed díry je místem, odkud k Zemi nepřichází téměř žádné světlo. 18. května má být černá díra k vidění u hvězdárny na Kraví hoře, kde se bude konat konference o černých dírách.
„Brno je díra, ale nejkrásnější díra v celém vesmíru. Náš model černé díry o hmotnosti planety Jupiter snad dokazuje, že se sice nebereme vážně, ale přitom dokážeme veřejnost poučit. Když si z naší exhibice odnesou fakt, že tyto extrémní vesmírné objekty nejsou žádné nenasytné výlevky, ale sférické objekty, máme vyhráno,“ řekl k existenci Singulóny ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.
Rozšíření sbírky nafukovacích astronomických objektů
Na střeše AZ Toweru ale Singulóna opravdu vypadá jako Sauronovo oko z Pána prstenů zahalené plameny, které nikdy nespí. Černá díra se stala novým vesmírným modelem brněnské hvězdárny, která se již může pyšnit modely Země, Slunce, Měsíce, Marsu a obří Litosféry.
Singulóna bude o letních prázdninách hlavní hvězdou tradičního Festivalu planet, na kterém se právě prezentují nafukovací vesmírné modely. A již nyní si model černé díry našel své fanoušky a prodávají se černá trička s nápisem „Brno je díra, ale nejkrásnější ve vesmíru“. Za nafukovacími obry jezdí každoročně milovníci vesmíru z celého Česka i Slovenska, unikátní podívanou jsou ale i pro špičkové vědce. A právě 18. května se v brněnské hvězdárně sejde 200 odborníků z celého světa, aby diskutovali o černých dírách. Mezi nimi bude i profesorka Andrea Ghez, nositelka Nobelovy ceny za fyziku, udělené za objev supermasivního objektu Sagittarius A (doslova veleobří černá díra o hmotnosti čtyř milionů Sluncí, která se nachází v centru naší Galaxie).
Černá díra není temný otvor levitující v prostoru
„Pojem černá díra zná každý, ale málokdo si pod ním představí něco konkrétního. Není to vysavač hmoty, jak černé díry představují některé sci-fi filmy, ani temný otvor levitující v prostoru, ale extrémně kompaktní objekt s gravitací tak silnou, že z něj neunikne ani světlo,“ řekl pro média ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek. Zdůraznil také, že o černých dírách toho ještě spoustu vůbec nevíme, ve vesmíru ale mají rozhodně svůj význam.
Singulóna přitom zobrazuje tzv. horizont událostí, což je hranice obklopující černou díru, za kterou již není návratu. Únik zevnitř černé díry by vyžadoval pohyb rychlejší než světlo, a to v našem vesmíru není možné. Právě proto hovoříme o „černých“ dírách, protože zpoza jejich horizontu událostí k Zemi už nedorazí žádná informace. A z tohoto faktu plyne i přirovnávání černých děr k jiným jevům a fenoménům, včetně těch společenských a ekonomických.
Co se děje uvnitř Singulóny, pak zůstává jednou z velkých otevřených otázek moderní fyziky. „Z pohledu Einsteinovy teorie relativity je uvnitř tzv. singularita, tedy místo s nekonečnou křivostí prostoročasu. Je to ale spíš „defekt“ teorie relativity a v současnosti se hledá kvantová teorie gravitace, která by vnitro černé díry popsala bez znamének nekonečna,“ doplnil k tématu Dušek.
Co kdyby se šest metrů velká černá díra stala skutečnou?
Co kdyby se však brněnská nafukovací černá díra (Singulóna) opravdu změnila v černou díru? Všechno na planetě by se během vteřiny proměnilo v proudy ionizovaného plynu. Všechno by začalo padat na tuto šestimetrovou černou díru a kombinace extrémního gravitačního zrychlení a ničivých slapových sil by všechno proměnila v oblak zářícího plazmatu, který by v podobě víru obíhal kolem Singulóny. Nebo by byl obrovskou rychlostí vymrštěn do vesmíru. Celé lidstvo a vůbec celá planeta by se okamžitě staly šestimetrovou tečkou.
Zmatení pravděpodobností
Jiří Dušek ale veřejnost s úsměvem uklidnil: „Pravděpodobnost, že kolem Země proletí černá díra, je asi milionkrát menší než to, že vyhrajete hlavní cenu v loterii, cestou pro výhru do vás udeří blesk a cestou zpátky vás trkne mýtický jednorožec.“
Jaká je ale pravděpodobnost, že se černá díra objeví zrovna v Brně a zároveň se stane okem Saurona? Vysoká, když je samo Brno podle hvězdářů černou dírou.
Zdroj: Hvězdárna Brno, novinky.cz
Kvíz: Poznáte slavné české věže? Podívejte se s námi blíže k nebesům


