Ještě před několika lety byly všude a mnohde ještě stále jsou. Jak postupně končila jedna fabrika za druhou, stávaly se symboly zašlé slávy, královnami chátrání a připomínkou, že se u nás vyrábělo ve velkém všechno možné. Kdysi, vlastně ještě nedávno. Kořeny některých sahají hluboko před 20. století, jiné jsou typickým rysem právě 20. století. To vše ale skončilo po roce 1990 a staré manufaktury, továrny, mlýny a průmyslové areály se začaly propadat do nicoty. Mnoho jich dodnes funkčních není, začalo se však blýskat na lepší časy. Tyto staré areály se vrací díky novým majitelům do života, nikoli jako skanzeny minulosti, nýbrž jako moderní místa určená pro stylové bydlení, kulturu, podnikání a setkávání lidí.
Nejatraktivnější adresy široko daleko
Staré průmyslové objekty mají oproti novostavbám jednu velkou přednost, nabízí silný příběh, autentickou architekturu a jedinečnou atmosféru. A to novostavby nedovedou napodobit. Noví majitelé těchto areálů pak dokazují svými projekty, že industriální dědictví země nemusí nutně mizet pod bagry, aby uvolnilo místo něčemu novému. Původní architekturu lze spojit s novými výrazovými prostředky, promyslet lze nové funkce. A pomocí citlivé rekonstrukce pak lze dosáhnout takových výsledků, že se může třeba stará fabrika stát nejatraktivnější adresou široko daleko. Ukazují to tři výrazné příklady, o kterých si povíme víc: Automatické mlýny v Pardubicích, sklářská Huť František v Sázavě a někdejší pekárny Odkolek v pražských Vysočanech.
)
Automatické mlýny Pardubice
Automatické mlýny v Pardubicích byly přeměněny na novodobé městské centrum. Na břehu říčky Chrudimky stojí tento nepřehlédnutelný areál už dlouho, velice dlouho ale také nebyl využíván. Co s ním? Stal se jedním z nejvýraznějších příkladům proměny industriální památky do podoby novodobého městského centra, které vzniklo postupnou transformací. Vznikla živá čtvrť, která propojuje veřejný prostor, kulturu, vzdělávání a moderní městské služby. Z původně uzavřeného výrobního areálu byl vytvořen otevřený kus města.
)
Dnes lidé míří k pardubickým automatickým mlýnům za architekturou, uměním (galeriemi), naplněním volného času i institucemi. Ikonická silueta i průmyslový charakter stavby ale zůstaly zachovány, jejich nezaměnitelná identita byla vyzdvižena na odiv. Projekt ukázal, že nemusí jít jenom o záchranu historických budov, která nevydělá žádné peníze, ale že lze vhodnou investicí nastartovat rozvoj širšího okolí, přitáhnout nové investory a podnikavce a vrátit život do dříve zanedbaných částí města.
Huť František v Sázavě
Ve Sklářské huti František se psala slavná historie českého skla. Nyní ale huť vstoupila do nové etapy své existence jako kulturní a společenský prostor. Vlastně jde o jednu nejcennějších industriálních památek středních Čech, jejíž příběh je úzce spojen se jménem Františka Kavalíra, zakladatele významného sklářského rodu. Právě v Sázavě začala už v 19. století výroba laboratorního a tepelně odolného skla, která přinesla značce Kavalier mezinárodní věhlas. Na tuto tradici pak navázala právě Huť František, jejíž základní kámen byl položen v roce 1882 Josefem Kavalírem. A mimořádně silná tradice pokračovala.
)
)
)
)
Více jak století se v huti vyráběly skleněné produkty pro laboratoře i domácnosti v mnoha zemích světa. Poslední tavba skla však proběhla v roce 2003 a historický objekt začal postupně chátrat. Zlom přišel v roce 2006 založením Nadace Josefa Viewegha Sklářská Huť František, která areál postupně zachránila a připravila jeho obnovu. Dveře staré huti se veřejnosti znovu otevřely v roce 2014, když zde vzniklo Centrum sklářského umění se zážitkovou expozicí a programy připomínajícími tradici sklářského řemesla. A nyní areál vstupuje do další kapitoly pod vedením Jana a Marie Hrnčiříkových. Cílem je proměnit huť v kulturní a společenskou křižovatku středních Čech. Nejde tedy o návrat průmyslové výroby, ale o návrat života. Historický industriální prostor má nově sloužit kulturním večerům, koncertům, konferencím, firemním setkáním i komunitním akcím.
)
)
)
)
Jednou z největších předností místa zůstává jeho autentická atmosféra. Hlavní sál v bývalé sklářské hale si zachoval vysoké stropy, velkorysé proporce i řadu původních architektonických prvků. Vedle něj vznikají menší salonky, galerie a zóny pro networking či odpočinek. Celek tak kombinuje syrovou historickou architekturu s moderním technickým zázemím. Huť František vlastně ukazuje, že i menší města mimo hlavní centra mohou nabídnout výjimečné industriální prostory s novým významem a širokým využitím.
)
)
)
)
Odkolek Vysočany
Z bývalých pekáren prémiová městská adresa. Tak by se dal jednoduše popsat příběh někdejší vysočanské pekárny Odkolek. I Praha má tedy svůj silný příklad proměny průmyslového areálu. Na místě bývalých pekáren Odkolek ve Vysočanech vzniká nový rezidenční projekt Bakers Court, který má ambici stát se novou metropolitní adresou. Místo někdejší výroby chleba a pečiva vzniká čtvrť spojující výraznou architekturu, promyšlené veřejné prostory a širokou nabídku služeb pro rezidenty. Projekt nabídne 246 bytů rozdělených do čtyř architektonicky odlišných částí. Kombinuje velkorysé městské měřítko s komornější atmosférou vilové čtvrti.
)
)
Dominantou celého areálu je dům The Baker s ikonickou věží s hodinami a výrazným cihlovým průčelím. Právě zde se nejvíce odkazuje na historickou identitu místa. Architektura navazuje na původní stavební odkaz lokality a překlápí jej do současného městského bydlení.
)
)
Projekt sází nejen na design, ale i na komfort. Počítá s recepcí a concierge službami, privátní střešní terasou s bazénem a saunou, fitness zázemím, chytrými technologiemi nebo parkováním připraveným na elektromobilitu. Důraz je kladen také na veřejný prostor, zeleň a komunitní život. Zajímavým prvkem je i umělecká sbírka „Odkolekce“, která rozmisťuje dvanáct uměleckých děl napříč areálem. Některá z nich vznikla z materiálů nalezených při demolici původních pekárenských objektů, čímž symbolicky propojují minulost s novou etapou místa.
)
)
Vysočany tak potvrzují trend, který je patrný v řadě evropských metropolí – bývalé průmyslové čtvrti se mění v atraktivní městské lokality pro život, práci i volný čas.
Zdroj: ASPEN
Ikonické stavby české architektury 20. století. Znáte je všechny?
