Umělá inteligence tuto stavbu nenavrhla. Ale architekti s ní intenzivně pracovali, když testovali jednotlivé vzorce uspořádání místností a hmotové řešení, které rozhodně vyniká v ulici jihokorejské metropole svou fasádou.
Korejské testudo
Znalci vojenské historie si termín „želví formace“ spojují nejspíš s postupující neproniknutelnou hradbou štítů římských legionářů. Nedá se ale říct, že by na ono latinské testudo měli patent jen vojáci římského impéria. Nezávisle na nich totiž něco podobného rozvinuli i Korejci. Na moři. Jejich „želví lodě“ byly zrovna tak nezničitelné jako obávané. A jak že to může souviset s architekturou?
Motiv složených krunýřů v architektuře
Motiv složených krunýřů totiž nepřímo rozvíjí i fasáda hotelu Myeongdong, který stojí nedaleko stejnojmenné železniční stanice v Soulu. Autorský projekt studia Yong Ju Lee Architecture dodává jinak fádní lokalitě až nečekaně výraznou tvář.
Architekti přitom o díle uvedli, že jeho nezvyklá podoba není ani tak odrazem hustě osídleného okolí, jako spíše důsledkem samotného vnitřního programu. Je to kontextuální design, otázka následující až za odpovědí.
Poskládáno podle měřítek postelí
Pro našince bude samozřejmě podstatné to, že Hotel Myeongdong Station patří k těm, které zrovna neoplývají nadbytečným prostorem. Na stavební parcele si osobuje necelých 280 metrů čtverečních, a po vzoru maximální efektivity tak celé zařízení šetří místem. Pokoje jsou skutečně miniaturní, minimalistické. Nejsou ovšem vyloženými „rakvemi“, jako tomu bývá v Japonsku. Tady se přidržují standardů, byť tedy náležitě uzpůsobených měřítkům.
Architekti to samozřejmě podávají vzletněji: „Prostorová hustota a funkční integrace mikroubytovacích jednotek jsou určeny celkovou konfigurací a formálními principy budovy.“
V praxi to ale vypadá tak, že celá ta vnitřní struktura hotelu by vlastně byla schopná fungovat prakticky kdekoliv, nezávisle na svém okolí. To proto, že se dílo řešilo zevnitř, od těch nejmenších „buněk“ celého projektu. A základní jednotkou, buňkou, byl pokoj.
Hotel, kde jsou pokoje jen jednotky
Projekt začal definováním formy kompaktní modulární jednotky integrující funkce postele, úložného prostoru, stolu a hygienických zařízení.
Každá jednotka byla navržena se zaměřením na prostorovou efektivitu a funkční hierarchii, což vedlo ke dvěma variantám podobné kompozice. Celkem se uvnitř hotelu nachází dvacet devět jednotek (architekti se ani neobtěžují tomu říkat pokoje) uspořádaných podél centrální chodby.
Opakování a stohování jednotek
Cirkulace mezi jednotkami a společnými prostory byla organizována tak, aby optimalizovala zážitek z pobytu, zatímco opakovatelný vzor umožňuje sloučení funkce a formy do jediné systémové logiky. Samotný proces návrhu začal u programových proměnných, jako je osvětlení, orientace při spaní a cirkulace vzduchu v úložných prostorách. Dokončený plášť tedy není ozdobným doplňkem, ale výsledkem opakování a stohování jednotek.
Každý ubytovací modul je sám o sobě kompaktní obytnou jednotkou, která integruje funkce pro spaní, odpočinek, úložný prostor a práci. A stejně pak kompaktní je navenek i ten plášť, který připomíná části želvího krunýře. Anebo semknutou formaci římských štítonošů.
Zdroj: Yong Ju Lee Architecture
Foto: Bae Jihun


