Nový Bor je po celém světě známý jako srdce českého sklářství. Od roku 2019 se však město pyšní dalším unikátem, který přitahuje pozornost nejen milovníků designu, ale i předních světových architektů. Sídlo společnosti Lasvit, navržené studiem OV-A, představuje mistrovskou ukázku toho, jak lze citlivě propojit tradiční lidovou architekturu s odvážnými moderními materiály. Výsledkem je areál, který získal hlavní ocenění v soutěži Česká cena za architekturu a nominaci na prestižní evropskou cenu Mies van der Rohe Award.
Dva zdánlivě neslučitelné světy vedle sebe
Hledání rovnováhy mezi zachováním historického dědictví a potřebami moderní progresivní firmy představuje pro architekty častou výzvu. V Novém Boru se nicméně podařilo vytvořit symbiózu, která působí naprosto přirozeně, ačkoliv vedle sebe staví zdánlivě neslučitelné světy: tradiční dřevěné roubenky a hypermoderní skleněný dům.
)
)
)
)
Respekt k minulosti: Obnova historických roubenek
Základem celého projektu na Palackého náměstí se stala dvojice památkově chráněných roubených domů z konce 18. století. Tyto objekty v minulosti sloužily sklářským mistrům a byly svědky rozkvětu řemesla v regionu. Architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch z ateliéru OV-A k nim přistoupili s maximálním respektem.
Historické budovy byly očištěny od necitlivých nánosů z druhé poloviny 20. století a prošly náročnou rekonstrukcí. Zvenčí si zachovaly svůj autentický regionální ráz, uvnitř se přesto proměnily v moderní, vzdušné kancelářské prostory. Cílem nebylo vytvořit skanzen, ale vdechnout starým zdem nový život a moderní funkční využití, které odpovídá nárokům současného pracovního prostředí.
)
)
Skleněný dům: Maják a pocta řemeslu
Pravým srdcem a vizuální dominantou areálu je ale novostavba, pro kterou se rychle vžilo označení Skleněný dům. Nahradila původní objekt v nevyhovujícím technickém stavu a stala se symbolem identity celé společnosti.
Dvoupodlažní budova má tradiční tvar se sedlovou střechou, čímž přesně navazuje na objemy sousedních roubenek. Její plášť je však zcela revoluční. Architekti navrhli unikátní skleněnou šablonu, jejíž tvar vychází z tradiční břidlicové krytiny, která se v této oblasti severních Čech historicky používala na fasády a střechy.
)
)
Tato poloprůsvitná skleněná taška (celkem jich bylo na fasádu použito přes 1400 kusů) dává domu proměnlivý charakter v závislosti na denní době a intenzitě světla. Během dne odráží oblohu a okolní zástavbu, zatímco po setmění se díky vnitřnímu LED nasvícení promění v zářící městskou lucernu. Stavba tak vizuálně demonstruje samotnou podstatu skla – materiálu, který pracuje se světlem, mění se a fascinuje svou transparentností.
)
)
Černý dům: Technologické zázemí skryté v břidlici
Protiváhou křehkému skleněnému objektu je druhý nově postavený dům, oděný do tmavého pláště z břidlicových tašek. Černý dům je koncipován jako uzavřenější a technologičtější prostor.
Slouží primárně jako flexibilní hala, kde společnost Lasvit testuje a prezentuje své monumentální světelné instalace předtím, než se odešlou ke klientům do celého světa. Čtyřmetrový prostor s jeřábem umožňuje zavěsit i ty nejnáročnější skleněné plastiky. Zatímco Skleněný dům komunikuje s veřejným prostorem města, Černý dům poskytuje potřebné soukromí a zázemí pro inovace.
)
)
Ocenění, která potvrzují výjimečnost
Úspěch projektu se měří nejen spokojeností zaměstnanců a obyvatel Nového Boru, ale i odborným uznáním. V roce 2020 areál získal Hlavní cenu České ceny za architekturu. Mezinárodní porota tehdy ocenila zejména odvahu investora i architektů přinést do historického kontextu malého města světovou architekturu, která na druhou stranu neztrácí pokoru k místu.
Následovala nominace na Mies van der Rohe Award (Cenu Evropské unie za současnou architekturu) a titul Stavba roku 2020. Projekt ukázal, že špičková architektura nemusí vznikat pouze v metropolích, ale že ty nejzajímavější realizace často rostou tam, kde se potká silný lokální příběh s jasnou vizí.
)
)
Lekce pro moderní stavitelství
Sídlo společnosti Lasvit je důkazem, že udržitelný rozvoj měst nespočívá v bezhlavém bourání starého ani v rigidním odmítání nového. Klíčem je dialog. OV-A dokázali, že sklo, beton a dřevo mohou mluvit stejným jazykem, pokud je jim dán správný tvar a proporce. Novoborský areál tak zůstává inspirativním příkladem pro investory i projektanty, kteří chtějí stavět s ohledem na historii, ale s pohledem upřeným do budoucnosti.
Půdorys komplexu
Čistě stavitelskou a inženýrskou optikou odhaluje novoborský areál fascinující konstrukční řešení. Spojení historického dřeva, monolitického betonu a skleněného pláště si vyžádalo několik unikátních detailů na pomezí tradičního řemesla a high-tech inženýrství.
Pro lepší představu o tom, jak jsou budovy prostorově uspořádány a jak na sebe navazují, se nejprve podívejte na architektonický půdorys celého komplexu:
)
)
Nejzajímavější technické detaily podle objektů
1. Skleněný dům: Dvouplášťová konstrukce s "šupinami"
Nosné jádro: Vnitřní konstrukci tvoří monolitický železobetonový skelet (sloupy a stropy). Ten zajišťuje stabilitu a vysokou požární odolnost, což by u čistě celoskleněné konstrukce v této tloušťce nebylo možné realizovat.
Izolační vs. estetická vrstva: Budova je navržena jako dvouplášťová. Vnitřní obálku tvoří strukturální zasklení s izolačními trojskly, která zajišťují tepelný komfort a splňují přísné energetické normy. Vnější vrstvu pak tvoří předsazená, odvětrávaná skleněná fasáda.
Skleněné tašky na míru: Na fasádu a střechu bylo použito více než 1 400 kusů skleněných šablon o rozměru zhruba 60x60 cm. Jsou vyrobeny ze speciálního ornamentálního (vzorovaného) litého skla. Textura skla záměrně láme světlo – díky tomu zvenčí dokonale maskuje nerezové kotevní, profily a rošty v meziprostoru, ale zevnitř propouští do kanceláří měkké, difúzní denní světlo bez ostrých stínů.
)
)
2. Černý dům: Schovaná technologie a jeřábová dráha
Materiálový kontrast: Jako protiváha ke křehkému sklu je tato budova uzavřená a obložená přírodní břidlicí. Konstrukčně jde o kombinaci betonu a zděných konstrukcí s minimem okenních otvorů.
Vertikální testovací šachta: Celý interiér funguje jako otevřený prostor přes dvě podlaží (tzv. „black box“). Stropem prochází integrovaná portálová jeřábová dráha s vysokou nosností. Prostor slouží k testování a sestavování obřích skleněných instalací a svítidel před odesláním zákazníkům. Konstrukce budovy musela být dimenzována na dynamické zatížení při manipulaci s tunovými břidlicovými a skleněnými objekty.
)
3. Původní roubenky: Sanace metodou tesařského plátování
Zachování původní hmoty: Při rekonstrukci historických roubenek z konce 18. století se nepoužívaly plošné výměny trámů. Poškozené části dřeva (napadené hnilobou či tesaříkem) byly lokálně vyřezány a nahrazeny zdravými kusy. K propojení nového a starého dřeva architekti využili tradiční tesařské spoje (plátování) bez použití kovových prvků.
Absence klasického zateplení: Aby mohl být zachován autentický vzhled roubení z exteriéru i interiéru, nebylo možné domy obložit minerální vatou či polystyrenem. Stěny jsou zevnitř ošetřeny speciálními difúzně otevřenými nátěry a izolacemi na bázi přírodních materiálů (ovčí vlna/konopí ve spárách), které umožňují dřevu "dýchat".
Klimatická stabilizace: Stabilní mikroklima uvnitř roubenek (klíčové pro to, aby historické dřevo nezačalo praskat nebo pracovat) zajišťuje sofistikovaný systém podlahového vytápění v kombinaci se skrytou vzduchotechnikou a rekuperací, která permanentně hlídá relativní vlhkost vzduchu.
4. Architektonické detaily propojení
Skryté krčky: Jak je vidět na půdorysu, staré roubenky a moderní novostavby netlačí přímo jedna na druhou. Jsou propojeny lehkými, konstrukčně minimalistickými prosklenými krčky. Tyto spojovací chodby mají ustupující fasádu a jsou maximálně transparentní, aby opticky nespojovaly různorodé materiály (dřevo, břidlici a sklo) do jednoho těžkého celku.
Zdroj: ova.cz, Česká cena za architekturu, Stavba roku, lasvit.com, Archiweb
