Chcete, aby vám brambořík kvetl celou zimu?

Bramboříky kupujeme, nebo dělíme hlízy

Co zpravidla nikdo z nás nedělá, to je pěstování bramboříků ze semen, jelikož je velice náročné, vyžaduje zkušenost a je zdlouhavé. Semena klíčí 4 až 6 týdnů a vypěstovat rostliny tak, aby již v prvním roce vykvetly, trvá více jak půl roku. Kupujeme si proto od zahradníků již kvetoucí rostliny, ale to nemusíme dělat každý rok. Stačí jen správná péče. A výběr kvetoucích bramboříků je opravdu neskutečný včetně například letos módních bíle kvetoucích kultivarů.

Bramboříky můžeme též množit rozdělením hlízy na dvě části. Přes noc necháme hlízy zaschnout a druhý den přesadíme do samostatných květináčů. Hlízy však dělíme pouze v období klidu, kdy rostliny netvoří nové listy a nekvetou.

Jak bramboříky přesadit?

Bramboříky (Cyclamen) tedy patří mezi hlízovité rostliny, proto je snadno přechováme do dalšího roku, respektive let. Po odkvětu dopřejeme rostlinám cca 2 měsíce klidu a poté je přesadíme. Tím zajistíme poupata v příštím roce. Stačí na jaře hlízy opatrně vyjmout a přesadit do většího květináče, přičemž dbáme na to, aby hlízy byly vysazeny stejně hluboko jako v květináči původním (cca 1/3 hlízy musí zůstat nad zemí). Ve větší hloubce by začaly zahnívat. Květináče s přesazenými hlízami poté udržujeme v chladnějším prostoru a až na konci léta začneme s přihnojováním jednou týdně. Dosáhneme tak bohatší násady květů o dalších Vánocích než v předchozím roce.

Když začnou listy bramboříku žloutnout a opadávat, můžeme hlízy také zakopat i s květináčem na stinném místě zahrady a stále, ale střídmě zalévat. Jakmile nasadí nové listy, můžeme rostliny odnést zpět do interiéru. Ovšem ani pobyt venku po celou sezónu bramboříkům neuškodí. Stačí je uklidit až před příchodem přízemních mrazíků.

Klíčový je již nákup bramboříků

Ovšem klíčový je již samotný nákup bramboříků. Je třeba vybírat rostliny, které mají pod svými květy bohatou násadu poupat a pozor též dáváme na substrát. Ten by neměl být vyschlý. Rostliny by navíc neměly být napadené škůdci a nemocemi. A v žádném případě by neměly listy zahnívat, což je známkou přemokření substrátu a rizika zahnívání hlízy.

Žloutnutí listů bývá způsobeno vysokou teplotou, nedostatečnou zálivkou, nedostatečnou vlhkostí vzduchu a nebo slunečním úpalem. Listy též mohou být malé a zakrňovat, což způsobuje roztoč. Pokud to zjistíte, okamžitě odstraňte napadené části, postřiky neúčinkují.

Podmínky dlouhého kvetení bramboříků

Při dopravě bramboříků domů bychom též měli dbát na rozumné počasí. Vynést brambořík z prodejny na mráz se opravdu nedoporučuje. I při pěstování bramboříků je klíčová teplota. Nejenže nesnesou mráz, ale také nesnesou velké teplo. Teplota v místnosti by se měla pohybovat okolo 16 °C (nikdy ne více jak 20 °C). Za vyšších teplot rostliny rychle odkvetou a pustí i nasazená poupata. Ideální je třeba severní vnitřní parapet méně vytápěné místnosti. Bramboříky se nehodí do meziokenních prostor, jelikož jsou také náročné na dostatek čerstvého vzduchu a menší vzdušnou vlhkost. Pokud však pootevřeme jedno vnitřní křídlo směrem do místnosti, máme vyhráno. Nesnesou ale ani suchý panelákový vzduch.

Dlouhého kvetení bramboříku nedosáhneme jen správnou teplotou, ale také odstraňováním uvadajících květů, ovšem nesmíme je odstřihnout, nýbrž za ně jemně zatáhneme, aby se lehce oddělily od hlízy. To samé děláme i s uvadajícími listy. Snížíme tak riziko houbových onemocnění a též rostlinu zbytečně nevysilujeme tvorbou semen. O to víc nás pak odmění násadou nových květních poupat.

Zálivku vyžadují bramboříky vydatnou, ale pouze do misky, v každém případě však substrát nesmí zcela vyschnout. Rostlina by přestala tvořit květní poupata a její listy by se rozklesly. Zálivka je ideální jednou za 14 dní tekutým hnojivem, přičemž necháme v misce dostatek tekutiny. Začne-li substrát vysychat a v misce již není zálivka, zalijeme rostlinu i dříve.

Výběr bramboříků

Pořídit si můžeme bramboříky o průměru 6-9 cm, ale též 10-12 cm. Tyto kultivary menšího vzrůstu jsou ideální do sesazovaných nádob a aranžmá na štědrovečerní stůl. Pořídit si však lze i poměrně mohutné rostliny s ohromným počtem květů a násadou květních poupat. Barva květů je nejčastěji nachová, růžová, červená, ale i fialová a případně dokonce i bílá. Prodávají se ale i bramboříky s květy v kombinaci barev a nebo třeba vzácně žlutými.

Větší výběr než v barevnosti květů nabízí bramboříky v jejich tvarech. Květy mohou být dokonce i třepenité (roztřepené), jiné připomínají deštníky. Bramboříky jsou ale zdobné i svými listy a jejich barvou, případně panašováním. Výjimkou nejsou listy se stříbrozelenou kresbou.

Jedovaté rostliny, ale i chráněné

Zajímavostí je, že bramboříky jsou jedovaté a ve volné přírodě dokonce chráněné. Obklopovaly se jimi již naše prababičky a dnes hojně zaplavují pulty obchodů právě před Vánoci spolu například s vánočními hvězdami.

Základ tohoto druhu představuje brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), což je vytrvalá bylina z čeledi prvosenkovitých (Primulaceae). Jeho název pochází z řeckého slova kýklos (kruh, kotouč) a popisuje okrouhlé hlízy bramboříku. Lidově se mu také říká alpská fialka, svinský ořech, svinský chléb a nebo zemský sejr. Brambořík nachový má kulovitou, často mírně zploštělou, zkorkovatělou hlízu, ze které vyrůstají četné vláknité kořeny a válcovitý a uzlovitý oddenek. Listy má většinou okrouhle srdčité a nepravidelně vroubkované. Na svrchní straně jsou tmavě zelené a s bělavými kresbami, zespoda jsou tmavě purpurově červené díky barvivu antokyanu.

Květy bramboříku vyrůstají jednotlivě na 5 – 12 cm dlouhých stvolech a tvoří zvonkovitou korunu, která je vonná a složená z pěti korunních cípů, jež mají různé barvy a jsou otočené nazpět. Tvoří tak světleji zabarvenou korunní trubku. V každém květu najdeme pestík se svrchním semeníkem a pět tyčinek. Květy bramboříku jsou opylovány hmyzem, ovšem výjimkou není ani autogamické opylení (samoopylení). Plodem bramboříku je kulovitá tobolka obsahující semena. Hlízy bramboříku obsahují jedovatý glykosid (saponin) cyklamín, který má velmi silné hemolytické účinky. Ve volné přírodě je však vyrývají divoká prasata a neuškodí jim.

Rod Cyclamen zahrnuje cca 20 příbuzných druhů, přičemž je rozšířen především ve východním Středomoří, v Malé Asii a v Íránu. Do střední Evropy zasahuje pouze jediný druh - právě Cyclamen purpurascens. Brambořík nachový se přirozeně vyskytuje od pohoří Cevenny, přes Juru, vápencové obvody Alp (od Provence až po Dolní Rakousko), Moravu, Maďarsko a částečně zasahuje i na Balkánský poloostrov. V České republice se jako původní druh nachází jen na jižní a na jihozápadní Moravě. S největší pravděpodobností je u nás brambořík nachový buď vysazený a nebo zplaněný.
Přečtěte si také další rady, jak pěstovat brambořík.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.wikipedia.org, www.shutterstock.com