Jak správně pěstovat brambořík Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Věděli jste, že brambořík je jedovatý a chráněný? Brambořík je mezi oblíbenými pokojovými květinami stálicí. Už naše babičky se jím rády obklopovaly a dnes tomu není jinak. Ovšem v obchodech je častou rostlinou právě před Vánoci spolu s vánoční hvězdou a vánočním kaktusem. Proč je však brambořík vnímán jako krátkodobá rostlina, stejně jako třeba vánoční hvězda? Proč brambořík po odkvětu vyhazujeme, když nám může kvést znova? Co od nás brambořík vyžaduje, aby dobře prospíval? Pokud mu můžete dopřát chladné místo, vydrží mnoho let a bude pravidelně kvést.

Brambořík nachový

Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) je vytrvalá bylina z čeledi prvosenkovitých (Primulaceae). Jeho název pochází z řeckého slova kýklos (kruh, kotouč) a popisuje okrouhlé hlízy bramboříku. Lidově se mu také říká alpská fialka, svinský ořech, svinský chléb a nebo zemský sejr.
Brambořík nachový má kulovitou, často mírně zploštělou, zkorkovatělou hlízu. Z hlízy vyrůstají četné vláknité kořeny a válcovitý a uzlovitý oddenek. Listy má povětšinou okrouhle srdčité, nepravidelně vroubkované. Na svrchní straně jsou tmavě zelené a s bělavými kresbami, zespoda jsou tmavě purpurově červené díky barvivu antokyanu. Květy bramboříku vyrůstají jednotlivě na 5 – 12 cm dlouhých stvolech a tvoří zvonkovitou korunu. Koruna je vonná a složená z pěti korunních cípů, které mají karmínově až fialově červenou barvu a jsou otočené nazpět. Tvoří tak světleji zabarvenou korunní trubku. V každém květu najdeme pestík se svrchním semeníkem a pět tyčinek. Květy bramboříku jsou opylovány hmyzem, ovšem výjimkou není ani autogamické opylení (samoopylení). Plodem bramboříku je kulovitá tobolka obsahující semena. Hlízy bramboříku obsahují jedovatý glykosid (saponin) cyklamín, který má velmi silné hemolytické účinky. Ovšem ve volné přírodě je vyrývají divoká prasata a neuškodí jim.
Rod Cyclamen zahrnuje cca 20 příbuzných druhů a je rozšířen hlavně ve východním Středomoří, v Malé Asii a v Íránu. Do střední Evropy zasahuje pouze jediný druh (Cyclamen purpurascens). Brambořík nachový se přirozeně vyskytuje od pohoří Cevenny, přes Juru, vápencové obvody Alp (od Provence až po Dolní Rakousko), Moravu, Maďarsko a částečně zasahuje i na Balkánský poloostrov. V České republice se jako původní druh nachází jen na jižní a na jihozápadní Moravě. S největší pravděpodobností je u nás brambořík nachový buď vysazený a nebo zplaněný.
Brambořík nachový
Brambořík nachový

Jak pěstovat brambořík

Brambořík dobře snese nízké teploty a je mrazuvzdorný. Jeho hlízy se nesází příliš hluboko, jen 2 až 6 cm. Množí se semeny, která dozrávají v tobolkách a začnou klíčit až další rok na jaře. případně i dělením hlízy na dvě poloviny. Po výsadbě začne kvést druhý až třetí rok. Dnešní kříženci jsou zhruba 2 krát větší než původní druh bramboříku Cyclamen persicum. Liší se též barvou květů a vůní. Na druhou stranu ale můžeme koupit i bramboříky miniaturní.

Hlízy vysazujeme a nebo přesazujeme starší rostliny vždy do jednotné zeminy a nebo substrátu s příměsí rašeliny. Brambořík se přesazuje vždy až po nasazení nových listů a samozřejmě do nádoby, která je o něco větší, než ta předešlá. Volíme humózní substrát s pH okolo hodnoty 6.

Brambořík má rád světlá stanoviště, ovšem nesmí na něj nikdy dopadat přímé slunce, čili vhodný je i světlejší polostín. Bramboříku se nejlépe daří při teplotách 12 až 15 °C, přičemž nejnižší teplota je 10 °C a nejvyšší 20 °C. Za nepříznivých teplot strádá a nekvete. A jak již bylo zmíněno, snáze snese mráz než horko. 
Květní poupata bramboříku
Květní poupata bramboříku
Brambořík vydatně zaléváme odstátou vodou i při nižších teplotách, ovšem nesnese převlhčení, které je nejčastějším důvodem uhynutí bramboříku. Vždy zaléváme do podmisky, nesnese zalévání na hlízu. Hrozí pak uhnívání listů i poupat. Hodinu po zalití vylijeme zbytek vody z misky. Též je dobré alespoň dvakrát týdně rosit jeho listy, případně postavit květináč na misku s vlhkými oblázky.

Bramboříky se hnojí v době růstu a kvetení. Když tvoří nové listy, hnojíme jednou za 14 dní, při kvetení jednou týdně. Používáme hnojivo určené pro kvetoucí pokojové rostliny a samozřejmě v doporučené koncentraci.

Když začnou listy bramboříku žloutnout a opadávat, zakopeme hlízy i s květináčem na stinném místě zahrady a stále, ale střídmě zaléváme. Jakmile nasadí nové listy, můžeme jej odnést zpět do interiéru. Ovšem ani pobyt venku po celou sezónu mu neuškodí. Stačí brambořík uklidit až před příchodem přízemních mrazíků. Žloutnutí listů je způsobeno vysokou teplotou, nedostatečnou zálivkou, nedostatečnou vlhkostí vzduchu a nebo slunečním úpalem. Listy též mohou být malé a zakrňovat, což způsobuje roztoč. Pokud to zjistíte, okamžitě odstraňte napadené části, postřiky neúčinkují.

Brambořík lze množit rozdělením hlízy na dvě části. Přes noc je necháme zaschnout a druhý den přesadíme do samostatných květináčů. Ovšem pozor, hlízy dělte v období klidu, kdy rostlina netvoří nové listy a nekvete. Lze též vysít semena do běžného substrátu a necháme je klíčit ve tmě. Zaléváme jen mírně rozprašovačem a dodržujeme teplotu 18 až 20 °C.

Po odkvětu dopřejeme rostlině cca 2 měsíce klidu a poté ji přesadíme tak, aby cca 1/3 hlízy zůstala nad zemí. Tím zajistíme poupata v příštím roce. 
Další cenné rady o pěstování bramboříku najdete v článku Jak pěstovat brambořík, aby kvetl celou zimu.
Brambořík nachový
Brambořík nachový
Brambořík nachový
Brambořík nachový
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.wikipedia.cz, www.shutterstock.com