Chcete ve své zahradě v zimě nádherné žluté květy? Daruje vám je „zimní jasmín“! Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), zvaný též „zimní jasmín“ právě pro své zimní kvetení, patří mezi opadavé dřeviny. Tento nízký a poléhavý keř pochází z Tibetu a Číny. Vlastně jde o jediného zástupce tohoto druhu, kterému se daří i v našich podmínkách, a který zde prosperuje i přes tvrdší zimy. Další jasmíny jsou domácími hlavně v tropech a subtropech.

Zimní jasmín dodá barvy vaší zahradě právě v zimě, tedy tu zářivě žlutou. Většina rostlin prodělává v tuto dobu období vegetačního klidu, odpočívá, ovšem jasmín nahokvětý je jednou z mála mrazuvzdorných a v zimě kvetoucích rostlin. Za mírnější zimy totiž otevírá své první květy již v prosinci, respektive na konci listopadu a pokračuje ve svém kvetení až do dubna.

Rostlině se též říká zimní hlodáš, protože větve tohoto jasmínu lidem připomínají hlodáše (Ulex). Dále je na této rostlině okouzlující fakt, že se její květy otevírají postupně, čili „něco živého“ je na ní po dlouhou dobu. Zimní jasmín můžeme pěstovat jako rostlinu převislou či popínavou, v tomto případě však vyžaduje rám, po kterém se pne. Jako podpůrná konstrukce však může sloužit i jiný keř. Mimořádně krásně však tento jasmín vypadá v zimě i jako převislý například na zahradních zídkách.

Zimní jasmín má čtyřhranné větvičky, které rostou obloukovitě, jsou tmavě zelené, později světlezelené až hnědozelené. Listy má rostlina malé, protistojné a tmavě zelené. Každý z listů je členěn do tří oválných podlouhlých lístků, dlouhých cca 3 cm. Rostlina může dorůstat výšky až 3 metry a jelikož ležící na zemi zakořeňují, není šířka keře jakkoli omezena. Dokonce jím můžeme úspěšně nahradit travní plochy, třeba ve svazích. Prostě dovede být půdokryvný. Pěstovat jej však můžeme i jako bonsaj.

Pokud je keřík neupravený řezem, roste velice neuspořádaně, ale hodně houstne. Kvete nám od listopadu do března, ovšem záleží na stanoviště, jeho nadmořské výšce a klimatu, v ČR je to obvykle od ledna a února až do března. Květy tohoto okrasného keře mají šest jasně žlutých okvětních lístků, v průměru velkých cca 1 až 2 cm.

Jasmín nahokvětý má rád po celý rok plné slunce, ve stínu pak kvete opravdu velice špatně, případně vůbec. Ideální je však též ochrana proti větru. Rostlina dobře odolává nejen mrazům, ale i škůdcům a chorobám. Pokud vyžadujeme pravidelné kvetení, musíme provést každý rok brzy na jaře silný řez. Provádíme jej v době ihned po odkvětu, čímž zajistíme bohatou násadu květů i v příštím roce.

Jinak je jasmín nahokvětý velmi nenáročný, půdu preferuje propustnou, živnou a neutrální, snese však i jíl, půdu kyselou i zásaditou. Je to prostě univerzál, kterého nemusíme jakkoli hnojit ani za sucha zalévat. Tento jasmín najde své uplatnění v malých zahrádkách, stejně jako na rozsáhlých plochách parků. A pozor, pokud rostlinu pravidelně neredukujeme, rozrůstá se do šířky velice agresivně. V určité míře dokonce snese i sešlapávání a je využitelný ke zpevnění ploch ohrožených půdní erozí.

Snadno a ochotně se množí bylinnými řízky, případně i hřížením, jelikož jeho rozrůstající se větvičky začnou při doteku s terénem rychle zakořeňovat (viz výše).

Aby mohl jasmín nahokvětý vykvést již následující zimu, je třeba jej vysadit na jaře. A jelikož kvete na jednoletých výhoncích, doporučuje se po odkvětu zkrátit výhonky o přibližně jednu pětinu délky. I když tomuto jasmínu opadají na podzim listy, nevypadá nudně ani v období před násadou květů, jelikož má zelené větve.

Zimní jasmín můžeme snadno pěstovat i v květináči, stane se pak zajímavou ozdobou balkónu či terasy. Na zimu ale musíme zabalit nádobu s kořeny „do peřiny“, aby rostlině kořeny nevymrzly.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, gardena.cz, pixabay.com