Chlazení domácnosti bez klimatizace. A hlavně bez tipů, které nefungují

První dobrou zprávou je, že za určitých okolností je možné reálně dosáhnout toho, aby teplota vaší domácnosti byla i bez klimatizace nižší, než bude teplota venkovního prostředí. Ovšem další nadšení ze skvělých tipů, triků a dobře míněných rad kazí to, co autoři podobných článků nikdy předem tušit nemohou.

Nevědí například, jaká je velikost vašeho bytu. Nebo jak dobře je ten byt zaizolovaný, potažmo jaká je převažující orientace jeho oken.

Přitom právě tohle jsou ty faktory, na nichž záleží nejvíc. Platí to téměř univerzálně, bez ohledu na nějakou konkrétní užitou metodu chlazení. To, zda v bytě budete mít vedro, je v první řadě věc kvalitní vnější izolace. Ta rozhoduje o 45 – 70 procentech veškerých tepelných zisků v létě, o celkovém prostupu tepla zvenčí. Platí přitom, že zásadní roli má izolace střechy či stropů. A trochu menší, ale pořád dost podstatnou roli, má zateplení, tedy izolace fasády, obvodových stěn.

Žijete-li v podkrovním bytě, hned pod nezaizolovanou střechou, pravděpodobně neexistuje žádná známá dostatečně efektivní metoda, která by vám umožnila v horkém létě ochladit takový byt na snesitelnou míru bez klimatizace. Za takových podmínek by to asi dobře nešlo ani s klimatizací.

A proč tolik záleží na velikosti? Hned ze čtyř důvodů. Například kvůli tepelné setrvačnosti. Větší prostor, členěný více stěnami a nábytkem, funguje jako pomalý tepelný „akumulátor“. Trvá mnohem déle, než se tato hmota celá prohřeje. Svou úlohu hraje příčné větrání. Větší byt bude pravděpodobně okny směrovat na různé světové strany. Což umožňuje vytvořit průvan, který je jedním z nejúčinnějších pasivních způsobů ochlazování.

Své udělají ve velkém bytě teplotní zóny. Více prostoru vám umožňuje uzavřít místnosti na jižní straně, kde je nejvíc horko, a zdržovat se v místnostech orientovaných na sever, tedy v těch chladnějších a neprosluněných částech. Tím jsme částečně objasnili význam orientace bytu a oken. A samozřejmě, ve velkém bytě se dá hovořit o významu stratifikace vzduchu. Ve velkých prostorech s vysokými stropy se teplý vzduch drží ve výšce (stoupá vzhůru, vzpomeňte si na horkovzdušné balony), zatímco u podlahy zůstává chladnější zóna.

U bytu s celkovou malou výměrou to však takhle nefunguje.

Malý objem vzduchu se prohřeje velmi rychle, snadno se saturuje teplem. I ve dvou lidech ho rychle „vydýcháte“. A vaření, zapnuté spotřebiče, vám malý byt pěkně vytopí. U malého bytu nejspíš nebudete mít možnost těšit se z oken směřujících do vícera světových stran. Takže provětrávání průvanem tak snadné nebude. Pokud má takový malý byt okna vedoucí jen na jih, je exponován proti úpalnému slunci? Pak ať je k vám teploměr milosrdný.

Možná se ptáte, proč to tak zeširoka rozebíráme. Ale tohle je ta hlavní podstata věci. Žijete-li v bytě malém, nezaizolovaném a s jednosměrnou orientací oken, nebude žádný návod s titulkem „Jak ochladit byt bez klimatizace“, který si na internetu pročtete, fungovat tak hezky, jak je napsaný. Je totiž smutnou a dosud spíše nevyřčenou pravdou, že v bytovém fondu Česka prostě existují byty, ve kterých bude v létě nesnesitelné horko.

Protože svými dispozicemi a prostorovým řešením neumožňují chlazení bez klimatizace. A pokud v takovém bytě naneštěstí žijete? Pravděpodobně to jinak než stanováním na zahradě, přestěhováním se přes léto na chatu anebo nějakou hodně nákladnou systémovou změnou (zateplením, izolací, uměle dodanou klimatizační jednotkou) nevyřešíte. To by ale bylo téma na úplně jiný článek.

Dál budeme počítat jen s tím, že máte byt, který skutečně nějak ochladit jde.

Začít musíme u oken. Z toho, co nezastaví izolace a stěny, totiž drtivá většina přijatého tepla proniká do bytu právě jimi. Chcete-li mít v bytě chladněji, je tou zdaleka nejefektivnější metodou venkovní stínění. To zastaví sluneční energii dříve, než projde sklem. A sklo se ani neohřeje a nesálá pak teplo dovnitř jako radiátor. Až budete vybírat markýzu anebo venkovní žaluzie, myslete prosím i na to, že tmavé venkovní žaluzie mohou samy o sobě pohlcovat teplo. Berte proto raději hliníkové provedení nebo spíše žaluzie ve světlých odstínech.

Od oken se ještě vzdalovat nebudeme. V pořadí druhým nejefektivnějším opatřením jsou tzv. zatmívací závěsy. Ne, nejsou tak účinné jako venkovní zastínění. Teplo, které už prošlo sklem a "uvízlo" mezi oknem a závěsem, už v místnosti přítomné je. Ale vzduch se s nimi prohřívá pomaleji. Kdybychom měli tu bilanci zastínění hodit do čísel, dá se říct, že venkovní stínění snižuje vnitřní teplotu interiéru o 4 – 7 °C, a vnitřní zastínění pak zhruba o 2 – 3 °C. Nedá se ovšem říct, že by se tahle opatření svým efektem kumulativně posilovala. Vnější zastínění je prostě nejvíc, vnitřní je spíš doplňkové opatření.

Teď si můžete nachystat jeden velký pytel. Protože do něj se bude házet většina z populárních tipů.

Nejde o to, že by vůbec nefungovaly. Fungují. Ale jejich reálné vyčíslení pro ochlazení interiéru je tak zanedbatelné, že se s nimi po praktické stránce vlastně nedá moc počítat. Případně se s nimi pojí nějaký ne úplně milý efekt. Typickým příkladem takového „škodíku“ je nápad postavit si doma stolní větrák vedle velké mísy nebo lavóru s ledem. Bude to chladit vzduch? Ano, a docela aktivně.

V případě, že se posadíte hned vedle tohoto pozdravu z Ledového království, budete vnímat pokles teploty o 2 – 4 ° Celsia. To zní báječně, ne? Ne. Jde o to, že to ochlazení se týká jen bezprostředního okolí tohoto ochlazovače. V rámci celého bytu stěží zaznamenáte pokles o více než 1,5 stupně. Horší ovšem je, že proces tání ledu vám v bytě postupně zvyšuje vlhkost vzduchu. A pokud ta vzdušná vlhkost stoupne nad relativních 60 procent, z úlevy od horka se rázem stane tropické peklo.

Jako ve vlhké rovníkové džungli. Tělo se totiž při vyšší vlhkosti nemůže dostatečně ochlazovat pocením, a tudíž se začne přehřívat. V tom uměle vytvořeném skleníkovém vlhku vám bude hůř, než kdybyste nechladili. Takový recept proti horku zkrátka moc doporučovat nelze. Jen tedy, že byste byli mimořádně škodolibí. Můžeme zmínit ještě nápady na mokré utěrky nebo namočená kapající prostěradla; na vytírání podlahy studenou vodou.

Je to přesně ten samý „škodík“, jen bez větráku.

A co ještě do této kategorie „z jednoho pytle“ patří?

Například nápad, abyste z místností odstranili koberce a těžké látky. Prý v sobě drží teplo. Zrovna tak byste měli zbavit svou domácnost prachu. Pomůže to? Na občasném vygruntování domácnosti nic špatného není, ale budete-li chtít přesné vyčíslení, o kolik že vám srolované koberce místnost ochladí, nedoberete se ho. Místnost bez koberců sice působí chladněji, ale opravdu jen pocitově.

Na to, jak horký bude vzduch, to výrazný vliv nemá.

Do bezedného pytle se hodí přihodit i tipy, které vám doporučují, ať vypnete „zbytné teplo vydávající spotřebiče“. To je taková nádherná královská rada a nedá se říct, že by úplně nefungovala.

Takový ventilátor počítače to umí pořádně roztočit, a hezky vám u toho zatopí. Ale pokud u takového počítače potřebujete doma pracovat, stěží můžete brát za dobrou radu, abyste ho vypnuli. A pokud u toho počítače nesedíte, tak ho přeci nepotřebujete mít zapnutý, ne?

Zrovna tak vám vzduch v kuchyni vyhřívá lednička, a tu stejně nevypnete ze sítě. Že by vám zase tak zásadně přitápěla televize, to asi pravděpodobné není. Kdybyste tyhle populární rady ze všech návodů splnili do jedné, nezbude nic jiného, než je zakončit tím, že z domácnosti - kde není už vůbec co dělat - můžete někam odejít k vodě, než se vám to doma zase ochladí. Jsou to zkrátka rady dobré leda tak do pytle. Nejsou to úplné nesmysly, ale jejich reálný dopad je minimální.

Co už ovšem hloupostí není a do pytle určitě nepatří, to je noční větrání a časně ranní dělání průvanu. Když to dobře trefíte, při správném "vychlazení" bytu v noci můžete ráno začínat s teplotou o 3 – 5 °C nižší, než kdybyste trávili noc při zavřených oknech. A těch 3 – 5 stupňů se pak stará právě o znatelný rozdíl v postupné akumulaci tepla v průběhu dne. Hlavní a jediná finta je zavřít ráno okna dříve, než venkovní teplota překročí tu vnitřní. Zavírat okna kolem deváté už je trochu pozdě.

Jak to tedy shrnout? Pokud chcete ochladit svůj byt bez klimatizace – za předpokladu, že máte byt, který se dá vůbec nějak ochladit – dá se to udělat snadno. Pořiďte si venkovní stínění a větrejte v noci. Tyhle dvě věci budou opravdu na vnitřním klimatu znát.

Ostatními tipy na chlazení domácnosti se radši zbytečně nerozehřívejte.

Zdroj: Isotra.cz, reddit.com, southernliving.com, efficiencyvermont.com, NPR.org