Čáp bílý. Velký cestovatel, jehož každoroční březnový návrat značí příchod jara. Bereme ho jako posla dobrých zpráv, nositele štěstí. A také jej osočujeme z toho, že roznáší děti. Jak se to s čápy má doopravdy?
Před lety skončil v naší zahradě uzavřené vysokými zdmi mladý čáp, který se učil létat. Byl přenesen do bytu v krabici, aby mu neublížili ratlíci a volali jsme do záchranné stanice. Tam se nás zeptali, jak daleko je čapí hnízdo a jestli jsou okolo nějaké louky, kde jsme viděli čápy lovit. Poté nám poradili, ať mládě vypustíme na louce za naší zahradou (je to kousek od čapího hnízda), že si ho tam rodiče najdou. Stalo se.
Proč si vlastně ptáci působí smrtící zranění tím, že bourají do skleněných výplní? Odpověď má několik částí a nedá se říct, že by chyba byla na jejich straně. A řešení, to je na nás, lidech.
Zabezpečte nechtěné pasti okolo svého domu, respektive na svém pozemku, zachráníte tak životy zvířat. A pozor, nový občanský zákoník platný od 1.1. 2014 změnil i pozice zvířat, nikoli jen práva a povinnosti lidí.
Nemusíme zrovna umět rozeznávat jednotlivé druhy baboček, otakárků, různých brouků, ještěrek, mravenců a nočních motýlů, abychom se k nim chovali šetrně, vycházeli jim vstříc a pochopili, že jsou i pro naše zahrady důležití a užiteční. Pojďme se na život v zahradách podívat trochu netradičně.
Ne, není řeč o prodeji barvených vajíček, ale o barevných vajíčkách drůbeže. Vajíčko totiž nemusí být jen bílé (které se nejlépe obarvuje a před Velikonoci nejhůře shání) a nebo zbarvená do světlého odstínu hnědé barvy. Mohou být třeba i zelená, namodralá a nebo čokoládově hnědá. Jak je to možné?
Pomáhat je krásné. Zvlášť když to znamená dělat méně, nebo něco nedělat vůbec. A to v případě jarní ochrany ptačích hnízd platí dokonale.
V bytě a domě mravence ze zásady nechceme, v zahradě však nemusí být nežádoucími návštěvníky. Záleží na úhlu pohledu. Mravenci jsou totiž známí svou pracovitostí a také všežravostí, což znamená, že odstraňují mnohé škůdce a také již odumřelé jedince z hmyzí říše. Vlastně jde o jakési žraloky našich zahrad, jejichž rozměry jsou ale na zcela opačném protipólu, než je tomu v případě oceánských „lékařských a hrobařských letek“. Navíc toho mravenci umí mnohem víc, chovají například jiné živočichy a pěstují houby.
Ještěrky nám v zahradě pomohou s likvidací hmyzích škůdců i ve stádiích larev, s mouchami, vosami, ale i s plži a mláďaty hlodavců. Navíc nejde jen o ještěrky, užiteční jsou všichni plazi. A bohužel jsou všichni naši plazi ohrožení, někteří kriticky.
Malé zahrady jsou pro opylovače v zastavěném území měst a vesnic zrovna tak přínosné, jako ty velké, rozlohou podobné parkům. Podstatné je, jakou skladbu rostlin s nektarem nabízí, a po jak dlouhou dobu sezóny jsou schopni tuto potravu hmyzu zajistit. I dobrá malá zahrada, vstřícná vůči opylovačům, může sehrát velmi podstatnou roli v jejich přežití.
Letos v lednu proběhlo napříč celou Českou republikou už skoro tradiční sčítání ptáků na krmítcích. Jaké jsou výsledky? Na rozdíl od zpráv z burzy nebo zahraničí veskrze pozitivní.
Už třicet let za sebou vybírá Česká společnost ornitologická (ČSO) pro každý rok jednoho „šampiona“, opeřence, který se bude po nastalou sezónu honosit titulem Ptáka roku. Ne vždy jsou přitom vybráni ti nejznámější, nejkrásnější nebo nejméně přehlédnutelní. Dost často bývají vybráni zástupci druhů, kteří se jeví být všudypřítomní a běžní, ale přitom stiženi nějakým nezjevným ohrožením. Což je i letošní případ zvonka zeleného.
Je to celkové podobě krmítka, jeho umístění na zahradě nebo u domu, a taky o tom, kde se vlastně nacházíte. Podstatnou roli hraje i to, co ptáčkům nasypete. Ale hlavně je to o štěstí. S jakými druhy ptáků se u krmítka můžete setkat i letos?
Vánoce jsou za námi, Silvestr také. Na co se těšit teď? Přeci na Ptačí hodinku, která o sobě dá vědět z kraje roku 2022, 7. ledna. Aby se to obešlo bez zmatků a starostí, přípravu se stejně jako u Vánoc vyplatí nepodcenit, a nenechávat ji na poslední chvíli.
Lidé je milují. Tedy aspoň ti, kteří si bez nich nedokáží představit oslavu žádného výročí, státního svátku, volna. Ohňostroje a zábavná pyrotechnika jsou pro mnohé stejným symbolem bujarých novoročně silvestrovských mejdanů, stejně jako o půlnoci bouchnutá láhev Bohemky. Má to ale háček. Domácí mazlíčci, psi a kočky, je nesnáší. Děsí se jich. Jak se pokusit zvířatům učinit ohňostroj snesitelnější?
Jaké je to nejlepší krmítko? To, které si sami vyrobíte. Ať už bude z čehokoliv, bude z něj znát, že vám na opeřencích skutečně záleží, a že jste investovali vlastní čas a energii do výroby. Podívejte se, jak snadné je vyrobit nápaditá krmítka.
Máte větší pozemek a nevíte, co se spoustou posekané trávy? Nebo se vám trávu prostě nechce sekat, případně nechcete kupovat dražší zahradní techniku? Odpověď je jednoduchá. Ovce. Pozor však, i 2 jsou málo, je třeba mít alespoň malé stádečko. A navíc s ovcemi souvisí mnohá další ale… Předně platí, že nelze hovořit o úspoře.
Hodné, zlé a ošklivé? Příroda v takových dimenzích naštěstí neuvažuje, a možná proto je tak přepestře rozmanitá. Následující výčet zahrnuje druhy, o jejichž užitečnosti pro zahradníky a sadaře se moc pochybovat nedá. I když zdaleka všechny nevítáme s otevřenou náručí, dělají pro nás mnoho dobrého.
Škvor obecný nepatří mezi zrovna populární hmyz. Lekaví lidé ho oblíbeností řadí někam mezi pavouky, komáry a vosy. Přesto vám může na zahradě nabídnout pomocnou ruku, chcete-li, klepítko. Zužitkovat to, co vám zdarma nabízí, na principech biologické kontroly, je snadné. Stačí k tomu zřídit malý škvorník.
Chrousti patřili mezi nebezpečné škůdce spíše v minulosti. V současnosti už nejsou jejich stavy tak početné. Naopak jejich výskyt se stává spíše vzácností. Proto obvykle nepřestavují pro vaši zahradu prakticky žádné větší nebezpečí. Přesto prozradíme, jak zničit chrousta, pokud budete mít to „štěstí“ a chroustovi se u vás zalíbí.