Doupné stromy mají dutiny vzniklé hnilobou či dlabáním datlovitých ptáků a jsou v zahradách ponechávány záměrně právě proto, aby sloužily ptákům, ale i dalším druhům živočichů. Doupné stromy též necháváme záměrně v kulturních lesích. Je už jedno, zda tyto stromy stojí a nebo je necháme na místě padlé.
Obzvláště důležité jsou dutiny doupných stromů, které vyhledávají některé ptačí druhy k hnízdění, ovšem i veverky a nemluvě o hmyzu, důležitému zdroji bílkovin pro mnoho živočichů. Dřevní hmotu doupných stromů využívají i některé rostliny, např. sasanky, jmelí (získávají z doupných stromů energii pro svůj růst a přeměnu látek, ale také vodu a minerální látky).
V dutinách doupných stromů najdeme strakapoudy velké, sýkory koňadry, sýčky, žluny zelené, datly černé, lejsky, brhlíky, puštíky obecné a krutihlavy. Například datla či žlunu zelenou poznáme podle vytesaného okrouhlého otvoru do dutiny stromu, strakapouda podle otvoru oválného, jiné druhy si hnízdní dutiny nevytesávají (sýček, sýkora koňadra, lejsek, brhlík, krutihlav obecný), tyto druhy obývají dutiny po jiných ptácích, prostě si dutinu vytesat neumí. Navíc není možné dutiny ve stromech zcela nahradit ptačími budkami, některé ptačí druhy je nepřijmou. Obzvláště v případě zahrad situovaných u lesa jsou doupné stromy důležité.
Dutiny se ve stromech tvoří postupně díky hnilobě, nebo jsou vytesány datlovitými ptáky
Doupný strom
Doupný strom
Kromě výše zmíněných ptačích druhů můžeme v doupných stromech najít také veverky, myšice, netopýry, plše, plšíky a širokou paletu hmyzích druhů, z brouků např. krasce, kovaříky a roháče. Na doupných stromech se také daří mechům a lišejníkům a samozřejmě dřevokazným houbám. Vlastně jsou ve volné přírodě odumřelé kmeny především stojících stromů klíčové pro vývoj mnoha druhů živočichů. A důležitá je i jejich půdotvorná funkce, ne každý strom prostě musí skončit v kamnech, nýbrž je vhodné nechat některé stromy postupně zetlít.
S úbytkem doupných stromů v lesích a zahradách ubývá i jejich vzácných obyvatel. Je to přesně naopak, než mnozí dokonce i odborníci tvrdí, když považují odumřelé stromy pouze za zdroj škůdců, hub a plísní ohrožujících ostatní dřeviny. Kdybychom pozorovali konkrétní strom od semenáčku až po stav, kdy se stane stromem doupným, zjistíme, že se tento strom vyvíjí jako ekosystém. Postupně na něm a v něm najdeme různé druhy živočichů. A právě živočichové, kteří využívají doupné stromy, jsou většinou přirozenými ochránci přírody.
Starý strom v zahradě
Staré zahrady si o doupné stromy přímo říkají
Prostorná stará zahrada
Je zbytečné zabývat se malichernostmi, jako třeba vzhledem. Právě tyto stromy naopak vypadají velmi zajímavě a pokud budeme trpěliví, pozorování jejich obyvatel nás obohatí. A to právě v zahradě, nejen v lese. Naše děti se tak seznámí s důležitou součástí přírody a doupný strom jim pomůže učit se přírodě naslouchat a milovat ji. Pokud samozřejmě nebudou do stromu třeba „bušit klackem.“
Nesmíme též zapomenout, že strom se doupným postupně stává, čili hniloba jeho dřeva někdy začne, přičemž dutiny uvnitř stromu se tvoří postupně. Důležité jsou v lesích i pahýly spadlých stromů, vykotlané kořeny atd. Není však třeba dělat si ze zahrady džungli, ovšem nechat alespoň jeden strom přestárnout a zemřít, přičemž zůstane stát na místě, to vůbec není špatný nápad. Obzvláště ve velké zahradě a zahradách sousedících s lesem. Stejně tak je dobré nechat v odlehlejším koutu zahrady směs trouchnivějícího dřeva, kamenů a listí. Přezimuje zde mnoho užitečných živočichů.
