Co nesmí skleníku chybět?

Pro skleníky není důležité jen jejich ideální umístění, ale též tvar, materiály, podíl otevíravých prosklených ploch a způsob stínění, stejně jako samotné založení.

Umístění skleníku

Umístění skleníku musí korespondovat s požadavkem na maximum denního světla. Pravda, za nejslunnějších dní s sebou slunné stanoviště nese potřebu přistínění, ale na začátku a na konci sezóny oceníme každý sluneční paprsek navíc. Skleník by tedy měl stát ideálně na místě, kam svítí slunce od časného rána až do večera. To však umožňují jen některé zahrady, je proto třeba v zahradě vypozorovat, odkud kam se slunce po obloze pohybuje a kde se tvoří přes den nejvíce stínu.

Zároveň nám ale skleník nesmí překážet při pohybu po zahradě, musí k němu být snadný přístup s kolečkem, poblíž by měl být dostatečný zdroj vody a zároveň by skleník měl být ideálně chráněn před nepříznivými povětrnostními vlivy. Nejhorší jsou například mrazové kotliny a silně větrná stanoviště. Skleník též nestavíme pod stromy, jelikož to nepřináší jen více stínu, ale též padající listí a riziko šíření nemocí a škůdců. Nemluvě o padajících plodech a riziku poškození zasklení.

Tvar skleníku

Ideálně využijí sluneční paprsky skleníky ve tvaru obloukovém. Ovšem takový tvar umožňují jen 2 materiály: polykarbonát a fólie (v tomto případě ale hovoříme o fóliovníku). Polykarbonát je dobrým řešením, navíc má lepší tepelně izolační vlastnosti než sklo. Životnost fólií, kterými se potahují fóliovníky je pak pro změnu velmi nízká.

Pro pronikání slunečního záření prosklením skleníku platí zákon dopadu a odrazu. Čím šikměji sluneční paprsky dopadají, tím více se jich odrazí a tím méně jich projde do skleníku. Je proto třeba, aby stěny skleníku byly zešikmené, na druhou stranu však rovné stěny nechají uvnitř více prostoru rostlinám a není je třeba tolik přistiňovat. Optimální jsou však opravdu stěny zaoblené a tedy použití polykarbonátu.
Dalším možným řešením je využití strany s největší volnou plochou, kterou nastavíme sluníčku co nejvíce (ideálně orientace na jih). Ovšem v předjaří to způsobí značné teplotní výkyvy ve dne a v noci, proto je třeba buďto skleník a nebo ještě lépe rostliny uvnitř na noc chránit. Není neobvyklé, že se v noci a k ránu pohybují venkovní teploty okolo nuly, přes den pak mezi 10 až 15 oC, ovšem za plného slunce je ve skleníku mnohem tepleji. V létě pak budeme muset dominantní prosklené plochy přes den více přistínit, aby se vzduch uvnitř tolik nepřehříval, stejně jako musíme skleník intenzivněji větrat. Pro letní období je proto vhodnější orientace dlouhých stran skleníku ve směru východ – západ. V poledne je tak slunce nad skleníkem a na větší část prosklených ploch svítí ráno a k večeru, resp. dopoledne a odpoledne. Natočení v prostoru pak má minimální vliv u skleníků menších.

Materiály skleníku

Oproti dříve hojně používanému sklu průhlednému se dnes doporučuje sklo matné či polomatné, jelikož dochází k rozptýlení světla a to pak nepopálí rostliny. Čiré sklo musíme více stínit, právě v jeho případě se často používají vápenné nátěry. Klíčová je však též kvalita skla, jelikož musí vydržet sníh, mráz a silné poryvy větru. Co se týká srovnání skla a polykarbonátu, mají podobnou propustnost světla (80-90%). Ovšem s polykarbonátem se lépe manipuluje a dosahuje lepších tepelně izolačních vlastností (komůrkový polykarbonát). Co se týká životnosti obou materiálů, záleží na prostředí a našem zacházení. Polykarbonát musí být opravdu kvalitní, aby vydržel. Vybíráme proto materiál zásadně renomovaných výrobců.

Základní konstrukce může být ocelová, z pozinku, hliníková, ale i dřevěná. Záleží především na tom, zda skleník kupujeme jako sestavu (v tomto případě kupujeme odlehčené profily a vlastně stavebnici), nebo si jej stavíme sami. Od nosné konstrukce je očekávána vysoká únosnost i za sněhově nadprůměrné zimy a velmi větrného počasí.

Jak skleník stínit?

Je vždy na zvážení, zda skleník stínit zevnitř a nebo zvenčí. Obě možnosti mají své přednosti a nevýhody. Rohože na skleníku odrazí sluneční paprsky ještě než dopadnou na samotné sklo, uvnitř pak není vzduch tolik přehřátý. Pokud však paprsky proniknou sklem a zde je zachytává např. plachta či netkaná textilie, je uvnitř pro změnu více světla (ale také tepla). Spíše záleží na období, kdy chceme stínit, na pěstovaných rostlinách a jejich nárocích. A tomu stínění přizpůsobíme. Často se používá například vápenný nátěr na skle, ale i sklo hrubější (matné, polomat, zvlněné, …), které je průsvitné, ale již ne tolik průhledné. Důležitý je také pomět otevíravých ploch, jelikož při dostatečném větrání za velkých veder není stínění často až tolik důležité jako větrání.

Jak skleník větrat

U větrání je důležité, jak je skleník velký. A je pravdou, že právě větrání skleníků bývá nejpodceňovanější problematikou. Například malé skleníky zcela postačí větrat dveřmi, u větších skleníků je ale třeba, aby měly i část prosklených bočních ploch otevíravých. Ideální je dokonce otevírání automatické, kdy dochází k dokonalé regulaci teploty uvnitř skleníku. Obecně platí, že otevíravých by mělo být alespoň 10% prosklených ploch, ovšem čím více, tím lépe.

Podbetonovat skleník?

Podbetonování celého skleníku se v zásadě nedoporučuje. Skleníky, které mají pouze betonový obvodový základ, na který se kotví konstrukce, nemají žádné omezení ohledně druhů pěstovaných rostlin. Respektují však i požadavky rostlin na závlahu. Například rajčata si dovedou dojít svými kořeny pro vodu velmi daleko a hluboko a vinnou révu, tu pak ani nemá smysl do podbetonovaného skleníku vysazovat. Podbetonování bude vlastně jen zbytečně drahé a bude nás zbytečně limitovat.

Voda a elektřina

Přivedení vody a elektřiny do skleníku se bude mnohým zahrádkářům jevit jako zbytečný luxus, jiní je zásadně ocení. Tato volba je čistě individuální a co se týká elektřiny, záleží především na technologiích. Pokud bychom si chtěli ve skleníku jen posvítit, nemá to valný smysl, za tmy do skleníku stejně nechodíme a pokud, stačí baterka. Ovšem při plánované automatizaci stínění a větrání je elektřina nezbytná, stejně jako voda, pokud plánujeme automatickou zálivku (může být nezbytná i spolu s elektřinou).
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com