Jihočeská obec Borová Lada ležící v srdci Šumavy se rozrostla o nový rodinný dům, který sice pracuje s motivy tradiční šumavské architektury, působí však velmi soudobě, moderně.
Původní typizovaná chata ze 70. let 20. století už majitelům nevyhovovala, proto oslovili česko-francouzskou architektku Gabrielovou Královou, aby navrhla chatu novou. A hlavně ze dřeva. Takovou, která odkáže na lokální stavební principy a do prostředí lesa dokonale zapadne. Přesto se chata liší od okolních, prostě je nová. Vlastně můžeme říci: šumavská chata na francouzský způsob. Navržena totiž byla ve Francii, ve studiu Les Archinautes.
Nová chalupa, která vyrostla na Šumavě, vychází z pera architektky Markéty Cajthamlové a jejího ateliéru. Spoluautorkou šumavského díla je Petra Pelešková. Markétin ateliér je známý návrhy na první pohled obyčejných domů s prvky, které je ozvláštňují. A právě to se stalo i nové chalupě na Šumavě, která do místního prostředí dokonale tradičně zapadá, ale již svým vnějším vzhledem ukazuje neotřelé nápady a řešení. Hlavně více světla a současnosti. Ženy vždy určují modernější směřování společnosti.
Řekněme, že patříte k těm šťastným, kteří disponují rozsáhlým zastavitelným pozemkem někde uprostřed liduprázdné divočiny. A vy byste to své štěstí rádi korunovali tím, že si tam chcete postavit chatu. Nebo rovnou dům. Nic okázalého, ale jinak docela přiměřeného, moderně zatepleného. Jak dlouho to asi může od plánu k realizaci trvat?
Nikdo po vás samozřejmě nechce, abyste si koupili kus deštného pralesa, a v něm z bambusů začali budovat své vlastní útočiště. Projekt Trillium je spíš ukázkou, čeho je možné dosáhnout, když popustíte uzdu své fantazii. A když vyměníte konvenční stavební materiály za obnovitelné, přírodní. Když se vzdáte pravidelných linií a nahradíte je organickými křivkami, otevřou se před vámi úplně nové stavební dimenze.
V tomhle případě by se asi hodilo začít otázkou: „Co je vlastně normální?“. A na to by se asi dalo odpovědět tím, že mít bydlení, které plně odpovídá vašim osobitým potřebám, normální určitě je. Teď jen ještě, jaké ty vaše osobité potřeby jsou.
Experimentální projekt SAMOROST proměnil ještě nedávné sci-fi představy v realitu. Částečně z podhoubí byl totiž postaven první obytný dům, vlastně domek, chatka. A vypadá kouzelně. Jako by z oka vypadl Pohádkám z mechu a kapradí. Jedno křídlo má Křemílek, druhé Vochomůrka. Mykokompozit je v případě nového unikátního domu dokonce klíčovým stavebním materiálem. A domek se nyní vydá na putovní tour po českých městech. Včetně například Prostějova, Českých Budějovic, Jihlavy a Pardubic. Inspirovat se tedy můžete i vy a domek si osahat.
Již v roce 2023 získalo nové sídlo Kloboucké lesní hlavní cenu GPA – Národní ceny za architekturu. A náhoda to nebyla. Dům byl navržen jako schránka, která je tvořena nosnou konstrukcí, přičemž jsou vnitřní prostory kdykoli jakkoli přestavitelné a mohou tak reagovat na aktuální potřeby. Vznikly tak i dostatečné rezervy pro možný budoucí nečekaný rozvoj investora stavby. Hlavně však budova ukazuje pravou podstatu ekologického stavebnictví, dřevo bylo navíc zpracována kousek od stavby a těžilo se místních lesích.
Znáte to i vy doma. Dlouhé roky schraňujete různé materiály a pak už je toho obrovská hromada. Ale jak se najednou hodí. Je to už dávno zadarmo a vy nemusíte tolik platit. Přesně tak to udělal investor, když se rozhodl postavit si svůj lesní ateliér. A nebyl jím nikdo jiný než sám architekt, který objekt navrhl.
Venkovská usedlost v Dubu zaujala porotu České ceny za architekturu 2024 svým přístupem, ze kterého vzešlo originální a přitom do prostoru citlivě vsazené dílo. Někdo sáhne kvůli úsporám při řešení svého bydlení pouze po rekonstrukci staré chalupy, jiný ji zbourá a postaví novou, ale tady se všechno dělalo jinak. Původní chalupa byla citlivě opravena, přičemž zůstal i pohledově přiznán její původní duch a hmoty, zatímco hned vedle byl postaven nový dům určený pro bydlení, který architekti se starou chalupou propojili. Vznikl tak polouzavřený dvůr s novostavbou orientovanou na jih.
Ekologie jednotlivých stavebních technologií bývá někdy interpretována bez širšího kontextu a hlubších odborných znalostí. Snadno tak mohou vzniknout zkratkovité a nepřesné závěry opírající se jen o selektivní výhody základních výrobních surovin. Typickým příkladem je srovnání cihly a domů na bázi dřeva – zdánlivý ekologický favorit, montovaná dřevostavba, totiž v řadě aspektů prohrává.
V Krkonošské ceně za architekturu 2024 zvítězila horská chata Bučina v Malé Úpě. Zadáním investora bylo vytvořit dokonale funkční, kompaktní budovu pro správce lyžařského střediska v intravilánu obce Horní Malá Úpa. A jelikož správce musí být na svazích kdykoli v sezóně k dispozici, měl by to mít na pracoviště nejen kousek, ale měl by se v místě cítit dobře po veškerý čas. I v době klidu, odpočinku. Což se povedlo.
Obytné rekreační posedy určené k pozorování přírody a přespání již nejsou delší dobu žádnou novinkou. Staly se dokonce oblíbenou investiční příležitostí pro takzvaný glamping. S jejich instalací je však spojena spousta problémů. Proto také první z výrobců obytných posedů umístil na svůj web speciální rubriku, kterou nazval Pankáčův průvodce stavební galaxií.
Chatka pro ideální dovolenou vypadá trochu jinak, plánujete ji trávit ve dvou. Anebo, má-li sloužit k pobytu vás i vašich dětí. A co teprve, když k tomu ještě přiberete prarodiče. To už chce pořádnou chatu, aby se tam všichni vešli. Trojgenerační chata s panoramatickým výhledem na jezero Catchacoma to ale ustojí.
Bungalov Ottonel nabízí vzdušné, prostorné a praktické bydlení pod sedlovou střechou. Jde sice o jeden z typových domů společnosti HK-DŘESTAV, navržen však byl s důrazem na možnost výstavby i v CHKO, kde jsou přísné regule na stavby včetně požadavku tradiční sedlové střechy se sklonem 38 až 48°. Ottonel tedy dokonale splňuje požadavky citlivého přístupu ke krajině a tradiční výstavbě. Navíc vypadá velmi pěkně a má téměř nulovou spotřebu energií.
Malá chata nad Sušicí se vlastně dá nazvat domem- plotem, z domu totiž přechází ve stejném stylu, jakým byl vyřešen dřevěný obklad chaty, dřevěné plaňkové oplocení. Soukromý prostor je tak na štítové straně chráněn před zvědavými zraky kolemjdoucích. Vlastně je zvenčí na první pohled těžké poznat, kde končí chata a začíná plot. Směrem do krajiny je však prostor zcela otevřen a chata shlíží z kopce do údolí, na město a šumavskou přírodu. Nijak se ale nepyšní, jedině svým ochranným nátěrem.
Double House od japonského studia W srší nápady. Ne každého svým stavebním pojetím asi osloví, ale zaujmout rozhodně umí. Je totiž opravdu netradiční. Pohádkový. Užitné a obytné jádro klade do devíti mezipater úzké dřevěné věže, zatímco volný pobytový prostor přenechává prostornému altánu.
Na místě stávala stará dřevěná zvonička, jejíž dřevo se už rozpadalo. Před ní kontejnery na tříděný odpad. A rázem se všechno změnilo. Ne každý sympatický, příjemný počin architektů musí být ověnčen medailemi a cinkat na každém kroku jako ovce se zvonečkem na louce. Někdy stačí jen málo. Přitom nová zvonička v Krásné pod Lysou horou cinká doopravdy. Dá se v ní však i na chvíli odpočinout a schovat se před nepřízní počasí, nebo se i pomodlit.
Touláte se rádi naší přírodou? Nemusíte si nutně, třeba za nepřízně počasí, stavět stan, ukrývat se v houští pod hustě olistěným stromem, nebo platit ubytování. Lesníci staví po celém Česku útulny. Zatím je jich 31 a najdete je ve všech krajích země. Každá útulna má dokonce své jméno, přespat tedy můžete třeba v Brance, Švábce, Říčkách a U Marušky, nebo Pod Špičákem, v Bítově, Tomšově Mlýně, Nýdku a Pařížově. Co k tomu potřebujete? Dobrý spacák a za teplého počasí stačí i obyčejná deka, nebo vaše oblečení.
Průlomové, nezávislé, minimalistické, udržitelné, moderní. A též profesionální, zdravé, přírodní. V popisu tohoto německého modelu mobilního bydlení bychom s přídavnými jmény asi vystačili dlouho. Pokud vám dobrodružství a život na volné noze nejsou cizí, prý se bez něj neobejdete.