Energeticky úsporné domy se vyplatí vytápět elektřinou

S tepelným čerpadlem či plynem vyjde vytápění levněji než elektřinou. Toto pravidlo však dnes již neplatí vždy a všude. U nízkoenergetických a pasivních domů vyjde z porovnání nejlépe právě elektřina, přesněji velkoplošné sálavé systémy.

Ideální topný systém má totiž maximální topný povrch, který umožňuje rovnoměrné rozložení tepla při nízké povrchové teplotě topidla. I u nás se proto stávají velkoplošné sálavé systémy stále oblíbenějšími. Důvod je jednoduchý. Dnešní novostavby mají velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a velkoplošné sálavé systémy – ať už podlahové, stěnové nebo stropní – dokážou i při nízkém plošném příkonu vyhřát místnost na požadovanou teplotu. Navíc docílíme díky oteplení konstrukcí tepelné pohody již při nižší teplotě vnitřního prostředí, což představuje nezanedbatelnou úsporu. Charakteristickým rysem těchto systémů je dokonalejší rozložení teplot v místnosti a pro naše zdraví příhodnější klima - vyšší vlhkost vzduchu, nižší prašnost prostředí. Navíc díky tomu, že je topení „schované“ pod podlahou, stěnou či stropem, nijak nenarušuje interiér.
Pro stavbu energeticky úsporných domů se obvykle rozhodujeme z jednoho prostého důvodu. Předpokládáme, že účet za vytápění bude nízký. A v ten okamžik se také nabízí myšlenka znásobit tuto úsporu použitím topného systému s co nejnižšími provozními náklady – a asi začneme přemýšlet nad kondenzačním kotlem, nebo ještě lépe tepelným čerpadlem. Paradoxně však právě v tomto případě nemusí patřit volba těchto zdrojů k nejšťastnějším.
Pro současné stavby již totiž není nejdůležitějším faktorem cena samotné energie. Významný vliv hrají rovněž pořizovací náklady, tedy i udržovací náklady a životnost topného systému a jeho komponentů. Spotřeba energie na vytápění je totiž u těchto domů již tak malá, že například u tepelných čerpadel, přestože dokážou vyrobit teplo nejlevněji, je návratnost investice delší než životnost zařízení. Nejvýhodnější poměr mezi investicemi, provozními náklady a návratností v tomto případě vykazují elektrické velkoplošné nízkoteplotní systémy. Při srovnání elektrického vytápění s plynovými nebo kondenzačními kotli hraje nezanedbatelnou roli tzv. nízký tarif, ve kterém jsou v domech s elektrickým vytápěním provozovány 20 hodin denně veškeré elektrospotřebiče. 
Nízkoenergetické domy přitom spotřebují přibližně jen 40% energie na vytápění. Zbytek celoroční spotřeby je běžný provoz domácnosti – světla, pračky, sušičky, varné konvice, mikrovlnné trouby a další. Taková domácnost tak může mít až 60% energie za poloviční cenu oproti domácnostem s plynovým kotlem.