Poetická pocta krystalicky čistému brutalismu, nejkrásnější dům na světě, nebo nejbrutálnější možné popření architektury? Casa Brutale provokuje ve všech směrech, jde totiž o bohatě prosklený betonový kolos, který se má zaříznout do skály. Má, protože dosud nebyl postaven, existuje pouze v plánech a vizualizacích. Co si o tom domě myslíte vy?
Tohle téma bude krapet nechutné. A dost možná vás přiměje přemýšlet o tom, že si koupíte vlastní bazén. Jen proto, abyste se vyhnuli infekcím, které se tu a tam s letními radovánkami na veřejných koupalištích pojí.
Rajčata doma: semena, osvětlení, substrát a hnojení na balkóně. Tipy pro chutnou sklizeň i v bytě.
Na extrémní sucho, sluncem spálenou zemi a vodu se sykotem mizící ze studní to letos (zatím) nevypadá. I když to tak chvilku vypadalo. Ona meteorology od časného jara předvídaná katastrofa ne a ne nastat. Dodejme jen, že naštěstí.
Poslední dobou hasiči řeší stále častěji požáry solárních panelů, tedy fotovoltaiky. V roce 2024 bylo u nás podle statistik Hasičského záchranného sboru ČR evidováno 59 požárů solárních systémů, což je oproti roku 2022 zhruba dvojnásobný nárůst. Tehdy jich bylo celkem 29. Ukázalo se však, že drony využívající AI mohou pomoci těmto požárům předcházet. V praxi je to přitom prosté, stačí určitý počet náletů nad systémem, zaznamenání dat a jejich vyhodnocení. Výsledná přesnost je 99,6 %.
V okvětních lístcích růže je snadné se ztratit. Křehká krása, okouzlující barva a podmanivá jemná vůně vytváří dojem samy o sobě, a všechny dohromady pak tvoří pravzor dokonalé květiny. Ta dokonalost ale přicházela postupně, během tisíciletí pěstění. Kterým předcházely miliony let evoluce.
Po celém západě Evropy, na Islandu, v Norsku. A nakonec nejvíc asi na americkém venkově. Tady všude je zvykem, aby stodoly a hospodářská stavení byly vybarveny do červené. Proč? Vysvětlení překvapí.
Jedu za soumraku domů autem z Českého Krumlova směrem na Prachatice. Na silnici mezi Křenovým dvorem a Křenovem, která v tomto místě vymezuje hranici CHKO Blanský les, musím náhle prudce zabrzdit. Kousek před reflektory vyskočí na silnici dva mývalové, skotačí, prohání se, prostě jako jakákoli jiná mláďata. Běžně zde potkáte mladé lišky, hned vedle je klikatý meandr Chvalšinského potoka s podemletými břehy. Že se u nás invazní mýval severní v přírodě vyskytuje, to jsem již v minulosti zaznamenal, ale tohle bylo moje první osobní setkání. Asi jsem si ho vysloužil kvízem na téma invazních druhů rostlin a vůbec tím, že o invazních druzích dost často publikuji. Zvířata úmyslně nepřejíždím, myslivec nejsem a pušku s sebou nevozím, mývalové přežili. Ani jsem však nestihl nějakou fotodokumentaci, kameru na palubní desce také nemám. Škoda.
Při stavbě nebo rekonstrukci domu se oplocení často odsouvá na vedlejší kolej. Přitom právě plot je to první, co lidé vidí. Měl by ladit se stylem domu, zapadnout do okolí – a zároveň plnit svou hlavní roli: chránit majetek, zajišťovat soukromí a vymezovat hranice. Dnes už ale nemusíte volit mezi funkčností a vzhledem. Díky moderním materiálům a řešením si můžete dopřát plot, který je krásný i praktický zároveň.
Borelióza se počítá k velmi reálným strašákům, kteří nám kazí výhled na prázdninové trávení času venku v přírodě. Není divu. Nemoc, která začíná příznaky ne nepodobnými obyčejnému nachlazení, má velmi nepříjemný průběh a dlouhodobé následky. Proto na odpovědi, kdo je přenašečem tohoto onemocnění, tolik záleží. A ne, komáři to nejsou.
Prosklené plochy tvoří u rodinných domů podstatnou část jejich obálky. Vlastně se oprávněně hovoří o současné architektuře jako o éře skla, každý chce co nejvíce přirozeného denního světla, co největší propojení se zahradou, co nejkrásnější výhledy. Jenže zasklení především oken, to jsou také značné tepelné ztráty nebo i nežádoucí tepelné zisky. Vlastnosti zasklení zásadně ovlivňují energetickou bilanci budov i uživatelský komfort. Věděli jste však, že si ve svém domě můžete bez problémů užívat výhod různých typů zasklení?
Každému vyhovuje jinak koncipovaná zahrada. Když opomineme libůstky v různých rostlinných druzích a jejich případné konzumaci, hraje hlavní roli náš vztah k pěstování rostlinstva a půdě, tedy k činnostem zemědělným. Někdo si udržuje jenom svůj relaxační kout s kusem trávníku a spořejší okrasnou výsadbou, která je pokud možno bezúdržbová, načež na zbytku pozemku vysadí ovocné stromy a luční plochu nechá udržovat ovce. Jiní by pozemek nejradši celý vybetonovali, aby je nic živého nemuselo stále rozčilovat svou existencí. Jsme lidé různí a to znamená i různí majitelé pozemků a zahrádkáři. Do které ze tří skupin, které jsme v našem kvízu vymezili, patříte právě vy?
Při slůvku „předpis“ lidé až povyskočí. Že by jim už zase někdo předepisoval nové normy, co a jak mají nebo nemají dělat? Kdepak, můžete zůstat klidní. Jde o předpis - recepis. Recept. Takový, jaký vypisují lékaři pacientům. A konkrétně lékaři ve Velké Británii teď stále častěji předepisují pacientům na různé neduhy zahradničení.
Lišaj smrtihlav je noční motýl, který se u nás sice běžně vyskytuje, klade i vajíčka, ale přes naše území pouze migruje z jihu, zřejmě kvůli hledání potravy a nových lokalit pro páření. Většinou v noci spatříme dospělou můru, jejíž navigační smysly zmateme prudkým světlem. Nebo třeba při kopání brambor najdeme již mumiové kukly, ale potkat nádhernou housenku není až tak časté. Jaká tento noční motýl skrývá tajemství?
Nadneseně se někdy hovoří o malých kapkách, jimiž přeteče pohár. Nebo o tom posledním stéblu slámy, které ovšem zlomilo hřbet velbloudovi. Výčet následujících událostí, aniž bychom je nějak ospravedlňovali, se ale k takovým kapkám a stéblům vážně počítat nedá. Velký rozruch vyvolaly ve světě docela zbytečně.
Umíte si představit, že byste do práce nemuseli jezdit MHD, ale došli byste tam příjemnou ranní procházkou za 10 až 15 minut? Kolik času byste tím ušetřili? Tento čas byste mohli věnovat svým koníčkům, sportu nebo hrám s dětmi. I o tom je koncept města krátkých vzdáleností, který v Praze vzniká.
Stalo se to letos v létě na Slovensku. Jedenáctiletý chlapec ze západu Slovenska ležel v nemocnici v kritickém stavu způsobeném vzácnou nákazou nebezpečným parazitem, kterému se říká „améba požírající mozek“. A nakonec zemřel. Ve skutečnosti jde o slzovičku zhoubnou, kvůli které hygienici preventivně uzavřeli koupaliště Vadaš ve Štúrovu, kde se měl chlapec údajně nakazit. Odebrali vzorky vody, aby potvrdili, nebo naopak vyloučili výskyt parazita. Nenašli nic a koupaliště je zase otevřené, chlapec se mohl nakazit i jinde.
O pajasanu žláznatém a nebezpečí jeho invaze pro původní ekosystémy jsme již na našich stránkách psali. Zmínili jsme se také o jižní Moravě, která byla invazí této původně asijské dřeviny silně postižena. A potvrdil se nejčernější scénář. Druh, který se u nás objevil poprvé před cca 200 lety jako okrasný, si bere krajinu CHKO Pálava jako rukojmí. Na přibližně 700 lokalitách bylo napočítáno celkem cca 50 tisíc pajasanů žláznatých.
Technologie klonování zní jako něco, co uteklo ze scénáře divokého sci-fi filmu. Ale přitom ji můžete vyzkoušet i na vlastní zahradě nebo v sadu. Nepotřebujete k tomu žádné zvláštní vybavení. Tedy kromě trpělivosti a sáčku s hlínou. Rostliny se totiž ochotně klonují samy, v tomto případě jim ale trochu pomůžeme.
Kolega mi píše, že prý začaly růst houby. Jde o vděčné téma okurkové sezóny a i kdyby vlastně houby nerostly, musíme si to vymyslet, kvůli návštěvnosti... Ne, nebojte se, nic si vymýšlet nebudu, prostě nerostou, ve vyšších polohách začaly hlavně lišky, ale zatím jsou jenom malinké, je jich málo a záleží na počasí, zda se rozjedou. Hnát lidi někam vysoko do šumavských kopců pro pár lištiček opravdu nemá smysl. Napadlo mě ale, jestli vlastně lišky vůbec znáte. Ona je jich totiž spousta, podobně jako hřibů. A stejně tak jako většina lidí nerozezná "koloděje" od "kováře" a "dubáka" od "smrkáče", je to stejné i s liškami. Jdeme na lišky a hotovo… Nebo ne?
