Pokud vybíráte nová okna, převažuje otázka vkusu. Tepelně a zvukově izolační vlastnosti okenních profilů, rámů a křídel, jsou již standardně na vysoké úrovni. O to víc by však měl být právě výběr zasklení oken otázkou matematiky a fyziky. Předmětů, které vás ve škole možná děsily, při výběru zasklení se však stanou vaším dobrým přítelem. A není vůbec třeba znát mnoho, počty jsou vlastně v tomto ohledu velmi jednoduché. Výsledek pak může hlavně u starších objektů významně zamíchat s rodinným rozpočtem. V pozitivním slova smyslu.
Zasklení oken řečí čísel
Proč je tak důležité právě zasklení oken? Hlavním důvodem je fakt, že zasklení představuje důležitou část obálky domu. Hlavně však takovou, skrze kterou může v zimě utíkat ven nejvíce tepla a v létě naopak pronikat příliš mnoho tepla do interiéru. Začněme celými okny, respektive prosklenými velkoformátovými plochami. V případě moderních rodinných domů jde běžně o cca 20-25 % plochy fasády. A může to být klidně i mnohem více. Oproti tomu mívají starší domy okna obvykle menší, stále se však pohybujeme okolo průměrných 10 i 15 % plochy fasády. A zasklení představuje z této plochy přibližně 80 %, zbytek tvoří okenní rám.
Klíčový je pro posuzování energetické šetrnosti oken a jejich zasklení součinitel prostupu tepla U. Čím je tato hodnota nižší, tím vyšší je schopnost okenní konstrukce chránit drahocenné teplo, bránit jeho úniku. Pokud se zaměříme na obvodové zdi, pohybujeme se u novostaveb v hodnotách U = cca 0,17-0,11 W/m2K. Nejkvalitnější izolační trojsklo přitom vykazuje hodnotu Ug (součinitel prostupu tepla zasklení) okolo 0,5 W/m2K, izolační dvojsklo pak cca 1,1 W/m2K. Pokud se vám tato čísla zdají vysoká, porovnejte si je s hodnotami starých oken, třeba špaletových.
)
Moderní izolační trojskla jsou lepší násobně
Tepelně-izolační vlastnosti starých špaletových oken můžeme jenom odhadovat. Pokud jsou stará například sto let mohla, součinitel prostupu tepla celým oknem Uw by mohl být přibližně 2,5– 4,0 W/(m2K). Již tato velmi vysoká hodnota se navíc v čase zhoršuje tím, že dřevěné okenní profily mohou být napadené plísněmi či houbami, dochází k prověšování pantů a rámy prostě netěsní. Ovšem dokonce i modernější plastová okna z přelomu tisíciletí nevykazují zrovna oslnivé parametry. Standardem té doby totiž bylo dvojsklo s hodnotami cca 1,5-2,0 W/m2K. A to jsou přibližně tří až čtyřnásobně horší izolační schopnosti oproti moderním izolačním trojsklům. Při venkovní teplotě -7,5 °C jde o rozdíl teploty vnitřního skla více jak 3 °C.
)
Slunce může být silným spojencem
Moderní zasklení nabízí nejen kvalitní izolační schopnosti, ale také možnost získávat teplo zdarma. Přímo ze slunečních paprsků. Velmi důležitým parametrem zasklení je totiž solární faktor (SF nebo g), který nám zjednodušeně řečeno říká, kolik tepla ze slunečního záření propustí zasklení do interiéru. Čím je solární faktor vyšší, tím více tepla sklo propustí. A nejlepší okenní skla vykazují solární faktor vyšší jak 60 % (g = 0,6 a více). V zimě (resp. od podzimu do jara) proto dovedou okna s vysokým solárním faktorem významně zlepšit celkovou energetickou bilanci budovy.
)
Kolik je vlastně možné ušetřit?
Jakou úsporu může kvalitní zasklení vlastně představovat? Jednoduše vám ji spočítá kalkulačka úspor IZOS, která poskytuje orientační srovnání energetických úspor při použití různých typů izolačních skel. Nejde sice o podklad pro výpočet energetické náročnosti budovy, ale získáte důležité porovnání jednotlivých variant zasklení a jejich vlivu na spotřebu energií. A to při stejném způsobu využívání domu nebo bytu.
)
