Záchranáři tráví velkou část služby čekáním na výjezd – a od kvality jejich zázemí se odvíjí, v jaké kondici do akce vyrážejí. Jihomoravský kraj proto nahradil šest zastaralých základen zdravotnické záchranné služby novými budovami v pasivním standardu. Všechny mají stejný půdorys, vlastní fotovoltaiku, tepelná čerpadla s vrty a navíc si mezi sebou sdílejí vyrobenou elektřinu.
Vyplatí se fotovoltaika pro průmyslové haly a komerční objekty? A stojí za to řešit povolení, projekt a stavbu? Automobilový závodník Václav Pech vytápí areál své firmy Pemex tepelnými čerpadly a od loňska k nim přidal fotovoltaiku. Ve videu popisuje, proč se pro řešení rozhodl, jak dlouho trvala realizace, co ukázal první rok provozu a komu podobné řešení doporučuje.
S přibývajícím věkem pomalu mizí pocity romantiky spojené s ohněm plápolajícím v kamnech. Důvodem je nutné zásobení se dřevem, jeho příprava a neustálé doplňování paliva. Je to namáhavé. Jako určitá alternativa se jeví nástěnné kotle či kamna na pelety, ale také nejsou úplně bez práce. Bezpracné je vytápění plynem, ale ten nebyl do chatových oblastí a osad zaváděn. Tedy plyn zemní, plynovod. Senioři proto často řeší vytápění propanem, úplně bychom ale nelámali hůl ani nad solární energií.
Uplynulý rok se nesl v duchu propadu trhu s fotovoltaikou, ale také k vlnám krachů a insolvenčních návrhů instalačních firem právě kvůli propadu poptávky. A predikované zdražení v roce letošním? Oproti loňské relativní cenové stabilitě přinesl podle distributorů již letošní leden prudký obrat. Zaznamenali opakované změny nákupních cen, někdo uvádí dokonce až tři změny ceníků za tak krátkou dobu. A předpověď zní, že prudké zdražení fotovoltaiky nastane nejdéle ve chvíli, kdy se doprodají nakoupené zásoby technologií. Má to být brzy.
Ještě nestojí, ale brzy by stát měla. Ovšem oznámení této stavby budí značné rozpaky, ba i odpor. Vymezují se proti ní nejen památkáři, ochránci přírody a lesníci. Přilehlému městu však může 16 nových větrných elektráren vysokých až 250 metrů přinést jenom výhody. Vyrobená elektřina by přitom měla významně navýšit kapacity českého energetického průmyslu. O přiblížení se běžným současným evropským standardům nemluvě. Jenže… Odpůrci bijí na poplach kvůli možnému ohrožení přírodního a kulturního dědictví.
Na okraji pražského Hloubětína stál několik let železobetonový skelet supermarketu, který nikdo nedostavěl. Vydavatelství deskových her Czech Games Edition v něm místo problému uvidělo příležitost: skelet zachovalo, obalilo ho úspornou obálkou, pod podlahu zavrtalo tepelná čerpadla a na místo plánovaného asfaltového parkoviště vysadilo stromy, keře a jedlou zahradu. Vzniklo sídlo, které se v létě nepřehřívá a déšť si nechává pro sebe.
Základní a mateřská škola v Červené Vodě na Orlickoústecku měla kolem sebe zpevněné, málo užitečné plochy. Během sedmi let z nich vznikla zahrada o rozloze zhruba 2 000 metrů čtverečních, kde děti sledují koloběh vody v tůni, starají se o včely a ochutnávají ovoce starých krajových odrůd. Na střeše školy zatím pracuje fotovoltaika a uvnitř rekuperace.
Podmínky Nové zelené úsporám 2026 pro bytové domy jsou dobře zmapované. Renovace ale v praxi neztroskotávají na parametrech programu, nýbrž končí o krok dříve: na neschopnosti shromáždění se usnést. Co přesně musí vlastníci schválit, jaké většiny jsou potřeba a jak hlasovat, když se vlastníci jednotek nesejdou.
Mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH patří již více než tři desetiletí mezi nejvýznamnější oborové události ve střední Evropě. Letošní ročník propojí odvětví architektury, stavebnictví, technických zařízení budov a nových technologií s důrazem na energeticky efektivní, inteligentní a dlouhodobě udržitelné stavby a projekty. Celkem se v Letňanech ve dnech 16. až 19. září představí novinky a trendy osmi tematických odborných platforem. Partnerem pro energetiku výstaviště PVA EXPO PRAHA je společnost PKV Build, s.r.o.
Sdílení elektřiny patří mezi nejzásadnější změny v moderní energetice. Ještě donedávna platilo, že elektřinu vyrobenou z fotovoltaiky bylo možné využít pouze v místě výroby, případně ji za nevýhodných podmínek prodávat do distribuční sítě. Dnes je situace úplně jiná.
Fotovoltaické elektrárny (FVE) na střechách průmyslových objektů zažívají v posledních letech obrovský rozmach. Zejména montované haly představují ideální kombinaci velké střešní plochy, vysoké vlastní spotřeby elektřiny a dlouhodobé ekonomické návratnosti. Než však začnete počítat očekávané úspory, je potřeba vyřešit několik zásadních otázek – nosnost střechy, možnosti připojení do distribuční sítě a skutečný výkon, který lze na halu instalovat.
Solární pohony pro venkovní žaluzie a screenové rolety využívají energii ze slunce, fungují nezávisle na elektrické síti a nevyžadují zásahy do fasády ani interiéru. Právě proto si nacházejí své místo nejen v moderních novostavbách, ale stále častěji také při rekonstrukcích rodinných domů, chat či historických objektů. Jak solární stínění funguje, jaké přináší výhody a proč se o něm stále častěji mluví jako o budoucnosti venkovního stínění?
Při navrhování udržitelných budov se projektanti často dostávají do slepé uličky. Mají drahocennou plochu střechy osadit solárními panely, nebo dát přednost zelené oáze, která zadržuje vodu a ochlazuje okolí? Moderní architektura našla elegantní odpověď: biosolární střechy. Tento koncept spojuje živou vegetaci se špičkovou fotovoltaikou. Místo toho, aby si oba systémy konkurovaly, fungují v dokonalé symbióze – jeden prvek zásadně podporuje efektivitu druhého.
Nemáte střechu, panely ani známého se solární elektrárnou? Přesto můžete odebírat elektřinu z fotovoltaiky levněji než běžnou silovou elektřinu od dodavatele. Právě na tom staví služby propojující domácnosti s výrobci solárních přebytků. Jednu z nich používám a za 2 měsíce jsem přes sdílení odebral 85,22 kWh a ušetřil 151,69 Kč. Více v článku.
V současné době (v roce 2026) zažívá Brusel v ekologické agendě masivní změnu kurzu. Období bezbřehého zeleného optimismu vystřídala tvrdá realita průmyslové stagnace a politického posunu Evropského parlamentu doprava. Výsledkem je, že ty „nejdivočejší“ bitvy se už nevedou o to, jak cíle zpřísnit, ale co všechno z Green Dealu se stihne na poslední chvíli zrušit, odložit nebo radikálně osekat. Pokud bychom měli vybrat absolutního krále bruselských kontroverzí, jsou to dvě úzce propojená témata, která právě teď polarizují unijní politiku na maximum. Jsou jimi revize zákazu spalovacích motorů a blížící se start ETS 2.
Energetický trh prochází největší proměnou za poslední desetiletí. Elektřina byla dříve komoditou a životní potřebou, za kterou se platilo vždy a za všech okolností, dnes se ale stále častěji setkáváme s fenoménem záporných cen elektřiny. Tedy situacemi, kdy je elektřiny v síti takový nadbytek, že výrobci platí odběratelům za její spotřebu. Pro majitele fotovoltaických elektráren (FVE) to představuje nový problém, ale i výzvu a zároveň obchodní příležitost. Paralelně s tím zažívá Česko boom v komunitní energetice – zájem o sdílení elektřiny mezi bytovými domy (SVJ) rychle roste.
Zelená barva v marketingu dlouhá léta fungovala jako spolehlivý stroj na peníze. Stačilo na obal natisknout hnědý recyklovaný papír, přidat obrázek zeleného lístku a produkt označit magickým zaklínadlem „eko“, „přírodní“ nebo „udržitelný“. Zákazník získal hřejivý pocit u srdce, že pomáhá planetě, a firma si ráda přirazila „zelenou přirážku“ k ceně. „Natřete to na zeleno a všechno bude OK,“ dalo by se říci.
Horké letní dny už nejsou výjimkou, ale běžnou součástí českého léta. Zatímco dříve se pozornost soustředila především na vytápění v zimě, dnes stále více domácností řeší také chlazení v letních měsících a rostoucí nároky na zajištění tepelné pohody v interiéru.
Evropa chce šetřit energii, snižovat závislost na dovozu a stavět úspornější budovy. Jenže při hodnocení jejich energetické náročnosti často pracuje s údaji, které mají k realitě stejně daleko jako průměrná hloubka řeky k bezpečnému brodění. O skutečném chování budov rozhodují detaily, zatímco výpočty stále stojí na tabulkách, odhadech a průměrných hodnotách.
Obnovitelné zdroje energie, především ty elektrické, mívají jeden velký problém: skladování získané energie. Vyzkoušeli jsme už všechno možné, některá úložiště fungují, jiná se ukazují býti slepými uličkami, další jsou velmi drahá, velmi slibně však vypadá projekt StEnSea, který spočívá ve skladování elektřiny v obrovských betonových koulích na dně moří. A první výsledky projektu naznačují, že jde o řešení levné, čisté, s minimálním dopadem na životní prostředí a hlavně funkční. Proto do něj také investovaly peníze německá i americká vláda.
Mnoho domácností má fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, ale po krachu dodavatele zůstalo bez servisu. Co hrozí, jak postupovat a jak vybírat nástupnickou servisní firmu? A jak se zachovat, pokud před pořízením FVE nebo TČ teprve stojíte?
Jenom malý kousek od Bratislavy, na mytickém místě všech Slováků zvaném Devín, se na kopci mezi vinicemi objevila chatka, maličký domek o užitné ploše garsonky. Její autoři však tvrdí, že jejich záměrem bylo navrhnout plnohodnotné víkendové bydlení, nezávislé na dodávkách energií, s hlavním obytným prostorem v přízemí proskleným ze všech stran a se soukromím pod střechou. Kdyby krajinu okolo zalila voda, stála by zde chata na ostrově, ale funguje tak už nyní - prostřednictvím ostrovního systému bez potřeby připojení na veřejné sítě. Cabin Devín je projekt chaty, která spojuje na ploše pouhých dvaceti metrů čtverečních promyšlené dispoziční řešení, silný vztah k okolní krajině i technologickou soběstačnost.
Střecha bytového domu je jedním z nejcennějších aktiv, které může šetřit nebo vydělávat peníze. Nejde pouze o pronájem plochy pro antény, ale především o možnost výroby vlastní elektřiny.
