Osobní zkušenost s odběrem solární elektřiny přes Propojeno. Funguje dobře, zázraky nečekejte

Principem je takzvané sdílení elektřiny (komunitní energetika). Majitel fotovoltaiky, který v létě vyrobí víc, než spotřebuje, se zaregistruje jako výrobce. Na druhé straně stojí odběratel – třeba nájemník bez vlastní střechy – který se připojí jako konzument přebytků.

Protože ne každý má známého se soláry na střeše, existují burzy, kde se můžete s nějakým „solárníkem“ propojit. Jednou z nich je právě Propojeno od společnosti E.ON, o kterém píšu, na trhu ale najdete i další obdobně fungující tržiště nebo platformy, například Hej! Energie, eCENTRE, SunCloud nebo Wattlink. Další možnosti pak popisujeme v samostatném článku.

Elektřina samotná přitom neteče mezi sousedy přímým kabelem. Putuje standardně přes distribuční síť, poskytovatel služby v rámci skupinové bilance „spáruje" výrobu s odběrem a podle toho nastaví fakturaci. Výsledkem jsou dvě ceny silové elektřiny, v mém konkrétním případě nastavené takto:

• Cena od dodavatele (klasická sazba): 3,6 Kč/kWh
• Cena přes Propojeno (ze sdílení): 1,82 Kč/kWh

Rozdíl v ceně silové eletřiny je tak zhruba poloviční. Platíte jen za to, co ze sdílení skutečně odeberete – zbytek spotřeby se fakturuje standardně. Pozor: jde o porovnání ceny silové elektřiny. Distribuční poplatky a další regulované složky se platí i u sdílené elektřiny, protože elektřina fyzicky prochází distribuční sítí.

Žádost jsme podali v březnu 2026 (stačí se registrovat online, nebylo to nic složitého). Jednou z podmínek pro odběratele je průběhové měření (chytré elektroměry, které data odesílají v čtvrthodinových intervalech) – bez toho nelze spárovat výrobu a odběr v čase. Naše odběrné místo průběhové měření nemělo, ale instalace je bezplatná a samotná výměna trvala pár minut, navíc ji zařídil dodavatel služby, takže jsme s tím neměli žádné zařizování. Samotné sdílení se rozběhlo od 1. dubna.

Nejdřív něco o naší domácnosti: Jsme čtyřčlenná rodina a obýváme třípokojový byt v Českých Budějovicích. Naše roční spotřeba elektřiny je už léta kolem 1,3 MWh. Elektřinu nepoužíváme na topení ani ohřev teplé vody, máme běžné spotřebiče. Většinu dní v týdnu u nás někdo pracuje z domova. 

Náš „solárník“, tedy domácnost, která nám dodává své přebytky, sídlí v Novém Městě na Moravě. Více o něm nevím, nevím ani jak výkonnou má FVE. Pokud chci vidět, jestli u nich svítí, podívám se na webovou kameru v daném místě.

Dubnový výsledek je nižší hlavně proto, že slunce v dubnu na solárních panely nesvítí ještě tak dlouho jako v květnu a navíc je pořád potřeba vytápět – přebytků prostě bylo méně. V květnu jsem ale přes sdílení pokryl přes polovinu celkové spotřeby, přičemž za odebranou elektřinu jsem platil o polovinu méně než u klasického dodavatele.

Celkově za duben a květen mi přes sdílení prošlo 85,22 kWh a úspora oproti standardní sazbě dosáhla 151,69 Kč. V rozpočtu domácnosti to tedy není žádný zázrak a na dovolenou nám to asi neušetří, ale v horizontu celého roku se nějaká ta stokoruna nastřádá. 

Otázkou zůstává, jak by se projevilo, kdybychom měli vyšší spotřebu. Zda bychom byli schopni odčerpat více přebytků a ušetřit víc, nebo zda jsme i takto na maximu přebytků, které nám je náš „solárník“ schopen přepustit. Vzhledem k nedostatku informací neumím na tuto otázku odpovědět.

U sdílení nestačí, že někdo vyrobí elektřinu během dne a já ji spotřebuji večer. Aby se započítala jako sdílená, musí se výroba a spotřeba potkat ve stejném patnáctiminutovém intervalu. 

Sdílení elektřiny tak má svůj rytmus: přebytky z fotovoltaiky vznikají kolem poledne, když slunce svítí nejsilněji. My proto spouštíme největší spotřebiče – myčku nádobí, pračku a sušičku – právě okolo poledne. Všechny tři přístroje mají funkci časovaného startu, takže ráno stačí nastavit program a pak už se o nic nestaráme.

Myčka je u nás největší žrout, tu se opravdu vyplatí plánovat (sušičku nepoužíváme tak často). Pračka a sušička se vyplatí ideálně seřadit za sebou – pračka dopoledne, sušička hned po ní. Vaření už člověk tolik nenaplánuje, ale třeba víkendový úklid a vysávání vysavačem se dá také obstarat "při sluníčku". 

Z grafů na portálu mi vychází, že přebytky začínají v květnu být optimálně využitelné už cca od 10. hodiny dopoledne a pokud dobře svítí slunce, dostáváme elektřinu až do 16. hodiny. 

Propojeno a další podobné služby dávají smysl hlavně lidem, kteří nemohou nebo nechtějí investovat do vlastní fotovoltaiky – nájemníci, obyvatelé bytovek, lidé v zástavbě bez vhodné střechy. Zároveň jde o lidi, kteří nemají ve známostech nikoho, s kým se mohou na sdílení elektřiny podílet napřímo (tedy třeba za výhodnější cenu nebo dokonce zdarma). Přístup ke sluneční elektřině za příznivou cenu dává těmto domácnostem aspoň část výhod, které mají majitelé vlastních panelů.

Na straně výrobců je to motivace upotřebit přebytky a prodat je za vyšší cenu, než je ta běžná výkupní. O něco tedy zrychlí návratnost své investice.

Dalším hlediskem je ekologie. Energetický trh se se solárními přebytky potýká čím dál víc. Považuji za správné spotřebovávat elektřinu v době, kdy ji získáváme poměrně čistou formou ze slunce (oproti zemnímu plynu a uhlí). Na grafu níže (online data můžete prohlížet zde) je názorně vidět, že v době vysokého slunečního svitu je výroba z plynu a uhlí dramaticky nižší. Optimalizací spotřeby tedy pomáháme vyrovnat tento rozdíl ve prospěch obnovitelných zdrojů.

Přibližně polovina mé spotřeby ze sdílení mi ukázala, že systém funguje – aspoň v měsících, kdy solární výroba jede naplno. Jak si Propojeno povede v zimě, kdy přebytků ubyde, teprve uvidím. Je to myslím i dobré téma pro příští článek.

Pozn. Autor využívá E.ON Propojeno jako zákazník, článek nevznikl ve spolupráci s E.ON ani jiným inzerentem a odráží konkrétní osobní zkušenost.