Co je to komunitní energetika? Jak probíhá sdílení v energetickém družstvu? Co je to online tržiště energetických přebytků? Píšeme o aktuálních trendech v energetice pro lidi, kteří nepotřebují znát odborné termíny, ale rádi by doma nebo v bytovém domě fungovali efektivně a hospodařili s elektřinou dobře a ekologicky.
Fotovoltaika už dávno není jen doplněk pro technologické nadšence. U rodinných domů se stala běžnou součástí rekonstrukcí i novostaveb a nejčastější otázka zní pořád stejně: kolik panelů vlastně potřebuji, aby mi elektrárna dávala smysl? Odpověď dnes začíná u spotřeby domácnosti, tvaru a orientace střechy a také u toho, že moderní panely jsou výrazně výkonnější než ještě před pár lety.
Skutečnou výzvou, se kterou se majitelé fotovoltaických systémů setkávají, je efektivní využití vyrobené elektřiny, zejména v obdobích, kdy produkce převyšuje aktuální spotřebu domácnosti. Tyto přebytky představují cenný energetický potenciál, který by neměl zůstat nevyužit.
V Kyselově u Vyšší ho Brodu na jihu Čech, tedy jen malý kousek od lipenské přehrady, které se také říká „české moře“, vyrostl plně soběstačný dům. Názorů na soběstačné domy je přitom mnoho. Jedni například říkají, že když se sejde rozumný architekt s rozumným investorem, stanoví si na začátku podmínku minimalizace technologií. Proč? Protože mnoho technologií, to znamená vysoké vstupní náklady, vysoké nároky na údržbu a servis a také rychlé zastarávání technologií. Životnost budov je rozhodně o dost vyšší než životnost techniky. Ta se vyvíjí bouřlivě rychle. Navíc je otázkou, nakolik zatěžuje právě vývoj a výroba technologií přírodu. Na druhou stranu se ale k problematice někdo postaví úplně opačně a rovnou si nechá postavit plně soběstačný dům. Se všemi přednostmi i riziky. A přesně to udělal investor Pavel Podruh, mladý člověk, který se rozhodl na soběstačnost vsadit. Ovšem technologie minimalizoval na nezbytné funkční minimum, přitom v rámci ostrovního systému.
Střecha bytového domu je jedním z nejcennějších aktiv, které může šetřit nebo vydělávat peníze. Nejde pouze o pronájem plochy pro antény, ale především o možnost výroby vlastní elektřiny.
Cena silové elektrické energie v současné době klesá, distribuční poplatky stoupají. Má tedy smysl si pořídit fotovoltaickou elektrárnu?
V současné době (v roce 2026) zažívá Brusel v ekologické agendě masivní změnu kurzu. Období bezbřehého zeleného optimismu vystřídala tvrdá realita průmyslové stagnace a politického posunu Evropského parlamentu doprava. Výsledkem je, že ty „nejdivočejší“ bitvy se už nevedou o to, jak cíle zpřísnit, ale co všechno z Green Dealu se stihne na poslední chvíli zrušit, odložit nebo radikálně osekat. Pokud bychom měli vybrat absolutního krále bruselských kontroverzí, jsou to dvě úzce propojená témata, která právě teď polarizují unijní politiku na maximum. Jsou jimi revize zákazu spalovacích motorů a blížící se start ETS 2.
Včera poslanci schválili novelu energetického zákona, která má ambice změnit zásadním způsobem českou energetiku. Uzákoněno by mělo být ukládání energie do baterií, které nejsou připojeny ke zdroji, navíc má novela ulevit síti i dalšími způsoby. Vlastně má více ochránit spotřebitele i firmy, stejně jako dodavatele energií. Byla to ale docela divočina.
Vítejte v trojdílné sérii článků o fotovoltaických elektrárnách na bytových domech. Nová legislativa konečně otevírá možnosti snížení nákladů prostřednictvím samovýroby elektrické energie i pro vlastníky v rámci SVJ a pro členy bytových družstev. Od začátku roku 2023 můžete sdílet elektřinu mezi jednotlivými odběrnými místy v bytovém domě. Díky tomu se elegantně vyhnete nutnosti slučovat odběrná místa v bytovém domě a rovněž požadavku získat 100% souhlas všech členů SVJ či družstva.
Jenom v loňském roce přibylo na našem území cca 9000 solárních elektráren o instalovaném výkonu 62 megawattů. A do konce tohoto desetiletí by měl celkový instalovaný výkon FVE dosáhnout síly jednoho bloku jaderné elektrárny (oba temelínské bloky vyrobily loni dohromady 15,86 Twh elektřiny). Již nyní je evidentní, že většina nově instalovaných a plánovaných elektráren připadá na fotovoltaiku. Co to znamená a co to přinese?
Vlastní panely na střeše dávno nejsou jediná možnost, jak něco získat ze solární energie. I lidé v bytech nebo domech bez vlastní FVE mají díky sluníčku šanci ušetřit: chytřejší tarif, párovací platforma pro sdílení elektřiny, přímé sdílení s někým konkrétním nebo spotový tarif. Liší se hlavně tím, kolik s nimi je práce a jak moc musíte přemýšlet nad tím, kdy doma elektřinu spotřebováváte.
1.7. letošního roku konečně vstoupily v platnost paragrafy nového energetického zákona týkající se komunitní energetiky. A jak se zatím zdá, může to spustit do cela slušný “fičák“. Dodavatelé fotovoltaických elektráren totiž registrují až deseti násobný zájem ze strany správ bytových domů. Právě střechy bytových domů jsou navíc ideálními místy pro instalace FVE a následné využívání elektřiny vyrobené sluncem obyvateli těchto domů. A pozor, legislativní úlevy mají bytové domy v tomto směru již od roku 2023.
Komunitní energetika je pojmem, který už delší dobu rezonuje českým mediálním prostorem. A 1.7. letošního roku to konečně propuklo. Na konci roku 2023 byla definitivně schválena netrpělivě očekávaná novela zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, která zavádí do českého právního řádu právě takzvanou komunitní energetiku, výrazný krok vedoucí k částečné decentralizaci celé energetiky. Novela zákona nabyla účinnosti 1. 1. 2024 a právě sdílení elektřiny, které je novelou řešené, nabylo účinnosti k 1. 7. 2024.
Energetický trh prochází největší proměnou za poslední desetiletí. Elektřina byla dříve komoditou a životní potřebou, za kterou se platilo vždy a za všech okolností, dnes se ale stále častěji setkáváme s fenoménem záporných cen elektřiny. Tedy situacemi, kdy je elektřiny v síti takový nadbytek, že výrobci platí odběratelům za její spotřebu. Pro majitele fotovoltaických elektráren (FVE) to představuje nový problém, ale i výzvu a zároveň obchodní příležitost. Paralelně s tím zažívá Česko boom v komunitní energetice – zájem o sdílení elektřiny mezi bytovými domy (SVJ) rychle roste.
Sdílení elektřiny mezi domácnostmi už není sci-fi, ale realita. Díky legislativním změnám a technologickým inovacím může každý využívat přebytky elektřiny vyrobené solárními panely a sdílet je s dalšími odběrnými místy. Jak komunitní energetika funguje a co k tomu vlastně potřebujete, vysvětlil v našem podcastu Ing. Jaroslav Šuvarský.
Nemáte střechu, panely ani známého se solární elektrárnou? Přesto můžete odebírat elektřinu z fotovoltaiky levněji než běžnou silovou elektřinu od dodavatele. Právě na tom staví služby propojující domácnosti s výrobci solárních přebytků. Jednu z nich používám a za 2 měsíce jsem přes sdílení odebral 85,22 kWh a ušetřil 151,69 Kč. Více v článku.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
