Rekonstrukce historických budov - články, návody, rady a tipy

Rekonstrukce luxusní vily se zahradou na pražské Ořechovce zachovala místní tvarosloví

Vilová čtvrť Ořechovka, to je vlastně návrat do elegance první republiky přímo v srdci Prahy. Bydlet by zde chtěla spousta lidí, ale dovolit si to může málokdo. Většina z nás se sem dostane jenom jako návštěvníci, náhodní i se záměrem, turisté. Pražští i náplavy. Anebo jako stavební dělníci a řemeslníci pracující na obnově zdejších prvorepublikových skvostů. A právě to se stalo v případě tímto článkem prezentované rekonstrukce vily. Kromě architektů z ateliéru monom se sem mnohokrát podívali právě i lidé, kteří se na mravenčí práci podíleli. Vila i zahrada prošly dokonce rekonstrukcí dosti radikální, ale s úctou k historii a při zachování místního tvarosloví. Včetně plotu.

Komerční sdělení

Repasovaná okna, nebo repliky? Rozdíl v úniku tepla může být i dvojnásobný

Rekonstrukce historických domů vyžaduje citlivý přístup. Především je třeba skloubit původní architekturu s požadovaným komfortem. Jedním z klíčových z prvků, které rozhodují o tom, jak se v domě žije, jsou nepochybně okna. Respektive jejich zasklení, které ovlivňuje teplo, ticho i celkovou pohodu. A rovnou přinášíme konkrétní příklad. Vilový dvojdům z roku 1923 na pražské Ořechovce se nachází v památkově chráněné zóně. Proto poskytl ideální příležitost si ověřit, jak zásadní roli hraje při rekonstrukci volba okenních výplní. Rekonstruujete? Myslete na kvalitní zasklení. Dokážeme vám, proč je to dobré.

Když 28 metrů čtverečních stačí ke štěstí. Interiér, který vás zpomalí

V samém srdci maltské historické zástavby vznikl byt, který dokazuje, že i na minimální ploše může architektura nabídnout velký zážitek. Interiér navržený architektkou Martinou Fenech Adami je ukázkou citlivé rekonstrukce, kde se respekt k dědictví 16. století propojuje s odvážným současným designem. Výsledkem je kompaktní, ale překvapivě velkorysý prostor, jenž přepisuje pravidla mikrobydlení.

Starobylá roubenka Nad Smrky nedostala moderní kabát. Očistila se a prosvětlila

Co bylo možné, zůstalo v roubence se zachovalými roubenými prvky z přelomu 18. a 19. století na svém místě. Staré dřevo napadené tesaříkem bylo repasováno, zachovány však byly nejen původní dřevěné prvky, ale třeba i pec. Jediným, co se zásadně změnilo, bylo vložení dvou bezrámových oken, která vyřešila věčný problém roubenek s nedostatkem denního světla. Pomohla také bílá barva, která byla použita, kde to jen bylo možné. A interiér byl nakonec doplněn unikátně jednoduchým a čistým nábytkem.

Rekonstrukce, která zachutná. A nejen proto, že majitelem domu je kuchař

Chytře řešená rekonstrukce, která vytvořila z postaršího domu na předměstí Londýna velmi příjemné „městské“ útočiště. S důrazem na to, aby se součástí domácnosti stal i malý střípek zahrady za domem, který už dlouho ležel ladem.

Podkrovka obložená březovou překližkou je projekt, který zahřeje a potěší už na pohled

Když se rodina utěšeně rozrůstá, dříve nebo později se celá domácnost dostane na limit, kdy stávající prostor přestane postačovat. A pak? Pak se hledají nová řešení na starých místech. Tam, kde by to nikoho dříve ani nenapadlo. Například na zastrčené půdě domu, kterou londýnští architekti ze studia Turner přestavěli na příjemné obytné podkroví.

SW9 je dům, který už nedlí v minulosti. Terasou do dvora se otevřel světlu

Domy ze staré dobré Anglie připomínají minulost. V tom také tkví jejich síla. Háček je ovšem v tom, že té minulosti už dnes nejde příliš rozumět. A to jim dost výrazně ubírá na efektu. Rysy tradičních viktoriánských stavení totiž povětšinou nedávají současnému uživateli smysl. Dílem proto, že se toho kolem změnilo tolik.

Kavárna a komunitní centrum už slouží, na Cibulce ale vznikne především dětský hospic

Kde byly trosky, tam dnes místo ruin voní káva. To ale není všechno, příběh renovované Cibulky Domkem zahradníka teprve začíná. Kromě již otevřené kavárny a komunitního centra, které navrhl architekt František Brychta, vznikne i nový pavilon dětského hospicu podle návrhu architekta Petra Hájka. A ke stejnému účelu má nakonec sloužit celá Cibulka. Financování projektu se ujala Nadace rodiny Vlčkových, kteří Cibulku zakoupili ve zuboženém stavu v roce 2021. Inspirujte se vizí, která je u nás ojedinělým počinem. První dětský hospic byl postaven v Brně a rovnou byl ověnčen cenami (Dům pro Julii), tento bude druhým.

Potřebujete pro svůj život a podnikání spoustu místa? Na prodej je středověká tvrz

Pohled na areál středověké tvrze s bývalými hospodářskými budovami není zrovna pěkný. Ale kdo se nebojí rekonstrukcí a přitom potřebuje spoustu místa, mohl by se v tomto případě „trefit do černého“. Tchořovice jsou tvrz, která byla přestavěná na sýpku ve stejnojmenné obci v okrese Strakonice. A od doby, kdy není tato nemovitost využívána, jenom zbytečně chátrá.

Kolik měří Eiffelovka? Záleží, jestli je zima, nebo léto

Vypadá to jako otázka z vědomostní soutěže. A hned za pár milionů! Jenže ať už vám pomůže přítel na telefonu, teta Wikipedie anebo vaše encyklopedické znalosti, správně ji nejspíš nezodpovíte. Výška Eiffelovy věže v Paříži se totiž v průběhu roku mění.

Na návsi slovinské vesnice našli starou studnu. Rozhodli se ji oživit

Projekt je to docela malý, ale zajímavý svým dosahem. Hloubkou, chcete-li. Jde totiž o studnu, na kterou se zapomnělo. A dílo slovinských architektů ji dokázalo velmi sympatickým způsobem znovu připomenout.

Život pod kýlem. Staré domy rybářů recyklovaly poškozené lodě

Zajistit rodině střechu nad hlavou, to je práce na celý život. A snahu o aspoň trochu slušné bydlení vám zpravidla komplikuje to, že většinu svého produktivního času trávíte v zaměstnání. Své o tom věděli i rybáři z francouzského departmentu Pas-de-Calais, kteří na nějaké budování nebo zvelebování obývaných domácností neměli kdy. Proto také dali vznik „stavební“ tradici Quilles en l’Air.

Ošklivé krabice? Ne nutně. Toronto ukázalo, že i rozvodna může vypadat jako slušný dům

Betonové kostky, velké krabice s plechovými vraty, nevzhledné cihlově-betonové bunkry anebo podivné věžičky bez oken. Co to je za hrůzu? Trafostanice, rozvodny elektřiny, tedy uživatelsky skutečně kritická součást elektrické sítě. Ne všude na světě ale vypadají tak ošklivě. V kanadském Torontu s nimi pracovali docela jinak.

Sýpka na ostrově se stala novým domovem, přestavba ji proměnila zevnitř. Úplně

Dvacet měsíců práce. A to se bavíme o „práci v terénu“, přímo na stavbě. Protože o tom, jak by měl projekt ve výsledku vypadat, se v ateliéru architektů Mattinson Associates rozhodlo docela rychle. Tou skutečnou dřinou ale bylo uvést onu hezkou myšlenku v život. Ze staré sýpky se totiž měl stát dům.

Při projektu v Somersetu se nevraždilo. Z prasečího chlívku vznikl hezký dům s citem pro historii

Anglické hrabství Somerset známe spíše jako scénickou kulisu poněkud ospalého detektivního seriálu s komisařem Barnabym. Projekt londýnských kumštýřů ale názorně ukazuje, že se region umí proslavit jinak, než jenom scénáři s vraždami. Stylovou architekturou, která moderním způsobem navazuje na minulost.

Zámek Dřevíč. Texaský ranč české diplomacie po Karlu Schwarzenbergovi je na prodej

Lovecký zámeček Dřevíč, který získal jako pozůstalost po Karlu Schwarzenbergovi Robert Schmiedlehner, je na prodej. Zámeček umístěný v křivoklátských lesích nabízí celkovou plochu 852 metrů čtverečních, více jak 25 hektarů pozemků, kapli svatého Huberta, altán s jezírkem, kaštanovou alej a pavilon skrytý v lesích. To vše je nyní k mání údajně za 65 milionů korun, ale bez movitého majetku. Ten musel být předán do sbírek zámku Orlík. Obrazy, listiny, insignie a další rodinné památky zde tedy již nemají být.

Komerční sdělení

Rekonstrukce mostu v Českém Krumlově zachovala jeho původní vzhled

V roce 2025 byla dokončena rekonstrukce mostu Edvarda Beneše v Českém Krumlově. Vedle technických věcí bylo nutné zachovat i původní vzhled mostu, který doplnila povrchová úprava nosné konstrukce, říms a zábradlí z tzv. umělého kamene. Nový vzhled nahrazuje texturou žulu a strukturou povrchu lomovou plochu.

Můj dům, můj hrad. Starý statek si našel z minulosti cestu nazpět

Je to dům? Je to hrad? Jen vnější podoba stavení Mas Cadalt takové otázky přirozeně vyvolává. Protože masivní kamenný štít a pevné zdivo té představě opevnění nahrávají. Ale ne, středověká tvrz to není. Jen si se stavebním přístupem „Můj dům, můj hrad“ tento projekt pohrává trochu víc, než bývá běžné.

Mohou památkově chráněné historické budovy snížit spotřebu energií i bez zateplení fasády? Prý ano

Možná si někdo z vás vzpomene na vtipný aprílový žert na idnes.cz z roku 2011. Tématem bylo zateplení chrámu svatého Víta včetně velmi realistických vizualizací „zateplováků“ na fasádách. Tehdy začínalo po ekonomické krizi 2008 evropské zateplovací šílenství a autoři vtípku zacílili na nedotknutelné. Posvátný chrám na Hradčanech oblečený do fasádního polystyrenu jako starý „páprda“ nazutý do kýčovitých bačkor. Prý ale jde snížit spotřebu energií u historických budov i bez zateplení obálky, alespoň to nyní tvrdí studie členů CZGBC.

Historická Pípalova malířská dílna v Humpolci se proměnila v galerii s vinným barem a wellness

Původní dílna malíře a lakýrníka Pípala je rodinným majetkem více jak 150 let, poslední roky však sloužila jako truhlářství a majitelé se to rozhodli změnit. Zvolili radikální rekonstrukci, která umožní nevyužívaný prostor proměnit a dát mu novou funkci. Zvenčí sice ctili barokní historii budovy, proto fasádu zdobí antracitové prvky a původní ornamenty, uvnitř je ale budova k nepoznání. Důležitou roli hraje také dvůr, který propojuje všechny části areálu, čímž tvoří netradiční přechod mezi veřejnou a soukromou budovou, ve které majitelé nadále žijí.

Nejčtenější články