Jak nechat přezimovat chilli papriky? Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Přezimování, to je přežití rostlin přes zimu, aby mohly růst a plodit i v další sezóně. Většina zeleniny je jednoletá, najdou se však mezi zeleninami i trvalky. A právě jimi jsou chilli papriky. Například známá „Habanera“ mívají nejmenší násadu plodů právě v prvním roce, stejně jako třeba odrůda „Trinidad Moruga Scorpion.“ Ze tří rostlin jsme letos (v prvním roce) sklidili 5 papriček a několik bude sklizeno nezralých. Zato právě Habanera nám již v prvním roce plodila jako o život, ovšem jen krátce.

Přezimování chilli paprik, to je vlastně jakási forma hybernace. Rostliny vypadají jako mrtvé, bez listů. A skutečně ne každá zimu přežije, byť všem poskytneme k přezimování ideální podmínky. Ty rostliny, které se nám však podaří udržet přes zimu při životě, budou v dalším roce plodit a plodit. Navíc rychle obrostou.

Kdo kdy začal pěstovat chilli papriky ze semínek, dobře ví, jak dlouho trvá, než se rozjedou. Když vysejete semínka v teple a na světlém stanovišti do kelímků na konci února, začátkem března, do konce června se zdá, že nikdy nevyplodí nic. A najednou, jako mávnutím kouzelným proutkem, začnou růst a kvést. Zato přezimované rostliny nasadí první květy a plody mnohem dříve a ty též mnohem dříve dozrávají. Prostě mají oproti vysévaným rostlinám obrovský náskok, který je daný plně rozvinutou kořenovou soustavou.
Při přezimování rostliny reagují na sníženou teplotu a menší množství světla. Zastaví proto veškeré růstové fáze a zmizí všechny známky života. Vlastně jde o jakýsi způsob hybernace, jak ji známe u zvířat, která upadají do zimního spánku. Ovšem nejde o nic neobvyklého. Stejným způsobem přezimují ve venkovním (i vnitřním) prostředí všechny opadavé trvalky. Snižují se nároky rostlin na živiny, vodu a světlo až na minimum. Na jaře však rostliny znova ožijí, vytvoří nové větvičky s listy a začnou kvést.

V každém případě ale zimu nepřežijí všechny rostliny. Vydrží to jen ty nejsilnější a zdravé. Proto je třeba vybrat k přezimování pouze nejsilnější a nejzdravěji vypadající rostliny. Rostliny, které cokoli napadlo, automaticky vyřazujeme, zamezíme tak možnému napadení ostatních rostlin. 
Se zazimováním začínáme, když venkovní teploty klesnou pod 10°C. Obvykle to bývá ke konci října. Rostliny nejprve zbavíme všech plodů, i těch nezralých, mohou nám dozrát v teple a na světle, například na vnitřním okenním parapetu, tedy za oknem. Poté provedeme radikální řez. Rostliny zkrátíme na 10 až 15 cm hlavního stonku. Pokud je hlavní stonek příliš krátký a nízko nad zemí se rozvětvuje, zkrátíme takto stonky, které z něj vybíhají. Díky zkrácení budou mít rostliny větší šanci přežít zimu. Poté rostliny opatrně přesadíme do mobilních nádob, jejichž velikost volíme podle mohutnosti kořenové soustavy. Jestliže jsme rostliny pěstovali v květináči, vyjmeme je též, lehce oklepeme hlínu a přesadíme je do nového substrátu. Pomůže to obnovení růstu na jaře. Pokud je kořenový bal opravdu mohutný, můžeme kořeny zastřihnout a přesadit do menších nádob, pomůže to koncentrovat energii.

Jako místo k zazimování nevolíme stanoviště temné, ale slunné. Samozřejmě nesmí na stanovišti mrznout, ale též zde musí být chladněji. Ideální je například okno nevytápěné chodby. Zároveň omezíme zálivku na minimum, stačí zalévat mírně jednou za 2 až 3 týdny, aby byl substrát mírně vlhký. Na jaře je pak třeba zálivku postupně přidávat a též je potřebná trpělivost. Bude nějakou dobu trvat, než se rostliny opět proberou k životu. Již v lednu jim můžeme pomoci zvýšením teploty. Jednoduše řečeno, přemístíme je na vnitřní okenní parapet vytápěného bytu.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com