Asparágus známe z květinových aranží včetně svatebních a pohřebních kytic, pěstovat jej můžeme v záhonech, ale i v květináčích, můžeme jej však také jíst, jelikož jde o známý a chutný chřest (Asparagus), záleží jen na tom, jaký druh asparágusu si k pěstování vybereme. Například nejznámějším pokojovým chřestem je Asparagus sprengeri s drobnými bílými či nazelenalými květy. A s pěstováním okrasných asparágusů si poradí i naprostý začátečník.
Pokojový asparágus: co potřebuje v bytě
V bytě je asparágus jedna z nejvděčnějších zelených pokojovek — nekvete nijak okázale, ale jemné olistění zvládne zaplnit prostor, kam by se jiná rostlina nehodila. Nejlépe mu vyhovuje okno na východ nebo západ: dost světla, ale bez ostrého poledního slunce, po kterém žloutne. Na severním okně přežije, jen poroste pomaleji a řidčeji. Zásadní libůstkou je těsný květináč — asparágus kvete a hustě roste teprve tehdy, když má kořeny stísněné, takže ho nepřesazujte do většího, dokud se do stávající nádoby opravdu vejde. V zimě ocení chladnější stanoviště kolem 10 až 15 °C, což je důvod, proč se mu dřív dařilo mezi špaletovými okny a v dnešních vytopených bytech bývá zakrslý. Suchý vzduch snese, ale ne v kombinaci s teplem nad 22 °C — pak začne shazovat fylokládia a zůstanou holé stonky.
Pěstování asparágusu začínáme velmi jednoduše – výsevem semen a nebo koupí sazeničky. Semena vyséváme do univerzálního substrátu pro pokojové rostliny v únoru nebo v březnu a substrát udržujeme stále vlhký, aby semena rychle a dobře vyklíčila. Pokud již máme starší rostlinu, může také dělit její trsy (třeba při přesazování). Při přesazování a případném dělení asparágusu je též dobré seříznout kořeny rostliny.
Jak stříhat asparágus a dělit trsy
Stříhání asparágusu je jednoduché, jen je potřeba vědět, co se vlastně stříhá. Jednotlivý stonek po zkrácení už znovu nevyraší — nedoroste ani se nerozvětví — takže zaštipování špiček nemá smysl a jen si tím uděláte holé pahýly. Místo toho odstraňujte celé stonky u země: žluté, zaschlé nebo příliš vytáhlé. Rostlina je nahradí novými výhony přímo z oddenku a zůstane hustá. Ideální doba je předjaří, než se rozběhne nový růst. Dělení trsů přichází na řadu, když se rostlina přestane vejít do nádoby, obvykle jednou za dva až tři roky. Vyklopte trs, opláchněte kořeny od substrátu a ostrým nožem ho rozdělte na dvě až tři části tak, aby každá měla dost kořenů i nadzemních stonků. Řezné plochy nechte chvíli oschnout a části vysaďte do sotva větších květináčů. Při dělení je normální, že rostlina pak měsíc dva stagnuje.
Co je však zásadní libůstkou asparágusu? Potřebuje těsnou hliněnou nádobu, kterou naplníme zeminou pouze s menším obsahem hnojiva. Přehnojit nesmíme nikdy. V zimě omezíme asparágusu zálivku, ale od jara do podzimu zaléváme pravidelně a vydatně. A pokud se nám stane (třeba o dovolené), že rostlině vyschne substrát a opadají všechny její nepravé lístky, seřízněte ji a květináč postavte do velké nádoby s vodou. Zde nechte rostlinu do té doby, dokud se nepřestanou objevovat vzduchové bubliny. Poté rostlinu i s květníkem vyjměte a postavte ji na stinnější a chladné místo. Už brzy OBRAZÍ!
Bližší informace o chřestu
Chřest (Asparagus) je rodem jednoděložných rostlin z čeledi chřestovité (Asparagaceae). V některých starších taxonomických systémech byl řazen do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.). Tyto vytrvalé byliny jsou normálně rostoucí a nebo popínavé, s oddenky, někdy i s vřetenovitými hlízami, dvoudomé či jednodomé, s jednopohlavnými květy nebo oboupohlavnými. Fotosyntetickou funkci přebírá hlavně stonek (jeho části napodobující listy - fylokladia vyrůstající ve svazečcích nebo jednotlivě v uzlinách, většinou čárkovitého tvaru). Listy jsou zpravidla velmi redukované, šupinovité, tedy jednoduché, přisedlé, střídavé, víceméně s listovými pochvami. Květy jsou jednotlivé nebo v chudokvětých hroznech či okolících. Okvětí se skládá zpravidla z 6 okvětních lístků, ve 2 přeslenech, okvětní lístky jsou na bázi nebo volné, jsou bílé, zelené, nebo žlutavé. Tyčinek je 6 ve 2 přeslenech. V samičích květech jsou tyčinky často přeměněny na staminodia. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plod je dužnatý, převážně bobule, často červená. V ČR roste ve volné přírodě pouze jediný druh: chřest lékařský (Asparagus officinalis). Najdeme ho jen v teplejších oblastech, kde roste na suchých stráních a ve světlých křovinách. Je i pěstován a často zplaňuje. Mladé výhonky chřestu lékařského jsou v mnoha zemích (například v Německu a Nizozemsku, u nás na jižní Moravě) používány jako oblíbená zelenina, ale druh je pěstován i jako okrasná rostlina. Jiné druhy jsou často pěstovány jako pokojové rostliny a přidávají se i do kytic (květinových vazeb a jiných aranžmá).Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
