Většina z nás zná pouze 2 základní druhy asparágusu: ten, co se přidává do květinových vazeb a aranží a ten, který je oblíbenou lahůdkou, takzvaný špargl čili chřest. Jenže ono je jich mnohem víc. Jaké druhy asparágusu můžeme pěstovat, jak a kde?
Domovem rodu Asparagus je Jižní Afrika. Řeknete si, jak je možné, že z takto cizokrajného rodu se stala například na jihu Moravy tradice (slavnosti chřestu). Je to jednoduché, svět je kulatý a již dosti probádaný, tedy alespoň pevnina. Například mangold a po něm špenát se k nám dostaly z Arábie, špenát však dnes považujeme za zcela přirozenou, místní, listovou zeleninu.
Asparágus je na pěstování velice nenáročný
Asparágus snese slunné stanoviště i polostín, raději se ale vyhneme plnému slunci, které způsobuje žloutnutí (popálení) asparágusu. Složitější je to s teplotou, jakou asparágus vyžaduje. Různé zdroje uvádějí zimní teploty alespoň 10 oC, kdo si však vysadí v zahradě asparágus jako trvalku, ví, že bez problémů přežije i mrazy, ovšem jen 1 druh - Asparagus officinalis. Pokud však asparágus pěstujeme v mobilní nádobě, je třeba jej po sezónním letnění přenést před zimou zpět do interiéru jako jiné háklivější pokojové rostliny.
Chutný chřest
Asparágus venku: na zahradě, na balkoně a v truhlíku
Venku je asparágus vděčná letnička do stínu a polostínu — v truhlíku, závěsném květináči i jako podsadba pod vzrostlejšími rostlinami. Ven ho přesuňte až po odeznění pozdních mrazů, tedy zhruba v polovině května, a několik dní ho otužujte na stinném místě, jinak se jemná fylokládia spálí. Přímé polední slunce mu nesvědčí za žádných okolností; ideální je východní nebo severní strana domu, případně místo pod korunou stromu. V nádobě venku vysychá podstatně rychleji než v bytě, takže v létě počítejte se zálivkou obden, za horkých dnů i denně. Zimu venku v našich podmínkách nepřečká — na konci září, než přijdou první chladné noci pod 10 °C, ho vraťte dovnitř do chladnější místnosti. Právě v tomhle režimu letnění vypadá asparágus nejlépe: venku za sezonu zhoustne a nasadí výrazně sytější barvu, než jaké dosáhne v bytě.
Na co je asparágus opravdu náročný, to je zálivka. Měkkou, srážkovou vodu vyžaduje jednou za dva dny, lépe denně. Pokud tedy zrovna neprší, naběháme se s vodou stejně jako u plodové zeleniny. Zemina nesmí asparágusu nikdy vyschnout. Pouze v zimě zálivku omezíme a zaléváme vždy, až zemina vyschne. Co se týká živin, můžeme asparágus přihnojovat jednou za dva týdny univerzálním tekutým hnojivem.
Jak přesazovat asparágus
Pokud chceme asparágus v mobilní nádobě přesazovat, děláme to pouze za stavu, kdy se již rostlina nevejde do nádoby, zpravidla je to jednou za 3 roky, záleží ale na tom, jak velkou nádobu zvolíme. Použijeme středně těžký substrát s vyšším podílem jílu, ale též s vysokým obsahem živin. Jako příměs je dobrý vyzrálý hnůj (v granulované i původní podobě). Při přesazování je třeba rozdělit kořenový bal, přičemž dáme pozor, abychom nepoškodili hlízovité konce kořenů. Z každé přesazované mateřské rostliny tak získáme dvě i více rostlin (podle počtu dceřiných výhonů). Přečtěte si více o tom, jak pěstovat asparagus.
Asparágus v květináči
Retro asparágus
Zvyk přidávat do květinových vazeb a aranží právě zelený, jemný asparágus, z mnohých květinářství částečně vymizel a mnozí jej vnímají tak trochu jako retro. Přitom jsme asparágus našli ještě nedávno pomalu v každé domácnosti. Co stálo za ústupem asparágusu? Zdá se, že zateplování budov, jelikož asparágus nesnese příliš velké teplo. Přes zimu se asparágus umísťoval v květináči mezi špaletová okna, léto pak trávil na balkóně nebo v truhlíku za oknem. Ovšem vhodné podmínky najde i v nevytápěné chodbě či zimní zahradě, případně v ložnici, pokud si zde pro zdravé spaní udržujeme nižší teploty.
Druhy asparágusu: hustokvětý, pýřitý a další
Ať už si pořídíte jakýkoli z druhů asparágusu, vždy bude mít podobné nároky na pěstování. Nejčastěji pěstovanými druhy jsou Asparagus densiflorus ´Sprengeri´ (syn.: A. sprengeri) a Asparagus setaceus (syn.: A. Plumosus), pěstovat však můžeme také méně známý Asparagus pyramidalis a Asparagus falcatus.
Mladé výhonky chřestu
Asparágus hustokvětý (Asparagus densiflorus) má dlouhé výhony a úzké listovité útvary, takzvaná fylokládia. Ze všech asparágusů má nejvýraznější čárkovité listy a v létě kvete drobnými, bledě růžovými květy, kterými je též velice zdobný. Z květů se pak vytvoří zelené a v zimě červené bobule. Kořenová soustava tohoto asparágusu je velmi hustá, částečně složená z hlíz, ze kterých asparágus odnožuje.
Asparágus pýřitý (Asparagus setaceus) je typický velice tenkými, převislými výhony a velkým množstvím listů, které připomínají jemnou pavučinu. Vyžaduje světlé stanoviště bez přímého slunce a zvýšenou vlhkost vzduchu, proto miluje rosení. Za nadměrného tepla roste do slabých a vytáhlých stonků. K přezimování vyžaduje ideálních 10 oC.
Asparágus lékařský (Asparagus officinalis) je jediným druhem, který lze pěstovat venku na záhoně jako vynikající zeleninu zvanou chřest. Chřest je méně kalorická potravina, navíc je i léčivý (pomáhá při nemocích močových cest a při léčbě ledvinových kamenů), není však vhodný pro děti a pro lidi s nemocným žaludkem a diabetes, jelikož obsahuje aminokyseliny hromadící v těle dusíkaté látky a bílkoviny, což představuje zátěž pro ledviny. Navíc obsahuje řadu minerálních solí.
Asparágus srpovitý (Asparagus falcatus) roste podobně jako bambus, má tedy značné množství dlouhých výhonů se špičatými a úzkými listy. Starší rostliny potřebují mnoho prostoru, proto je tento asparágus vhodný do větších bytů, zimních zahrad a hal. Stanoviště vyžaduje polostinné a substrát stále vlhký.
