Jak připravit choulostivější trvalky na zimu, jak je před zimou ochránit? Zobrazit fotky zobrazit 8 fotek

Některé vytrvalé rostliny jsou choulostivější, zimu sice v zahradě přežijí, ale bez naší pomoci by to měly hodně těžké. Ty nejchoulostivější pak jednoznačně zazimujeme, většinou je pěstujeme v mobilních nádobách a ty na zimu ukrýváme před mrazem do chladnější místnosti. Lámat hůl však nemusíme ani nad některými letničkami, které jinak rostou v klimaticky přívětivějších zemích svého původu jako trvalky. Buďto je budeme pěstovat v nádobách a nebo je do nádob na zimu přesadíme a taktéž zazimujeme.

Je třeba znát nároky konkrétních trvalek na zateplení

Některým trvalkám vyhovuje peřina z mokrého listí, jiným však v zimě vlhkost neprospívá, je proto třeba znát nároky konkrétních trvalek na zateplení. V každém případě ale platí, že mrazuvzdorné vytrvalé rostliny v zimě žádné problémy většinou nemají, i jim však může způsobit potíže holomráz, obzvláště pak v takzvaných mrazových kotlinách, tedy místech, kde se drží nejstudenější vzduch. Sníh samozřejmě funguje jako vynikající tepelný izolant, pokud však rostliny právě nechrání, mají bez námi poskytnuté mechanické ochrany za holomrazů problém.

Štědrá podzimní nastýlka má mnoho podob

Tím nejobyčejnějším a nejlepším pomocníkem při ochraně rostlin před mrazy je štědrá podzimní nastýlka. Ta však může mít mnoho podob. Kořeny ochráníme kompostem a mulčí, drtí z větví ostřihaných ovocným dřevinám, celé rostliny pak slámou, senem, chvojím a hromádkami spadaného listí. A právě spadaného listí je na podzim v zahradách spousta, stačí jen vzít hrábě, nakupit a využít, kde je třeba.

Listí nesvědčí jen rostlinám, ale i živočichům

Listí samozřejmě zároveň poslouží i jako úkryt živočichům, kteří nám v zahradě pomáhají. Na záhonech pod stromy můžeme listí prostě nechat, na jaře je pak zapravíme rytím, nebo opatrně vyhrabeme a odvezeme na kompost. Obzvláště stínomilným rostlinám, které logicky vysazujeme pod stromy, a které milují humus, listí svědčí. Kromě listí například i sláma nejenže chrání rostliny a případně ve větších hromádkách užitečné živočichy, ale také půdní mikroorganismy, žížaly a další živé tvory. Velmi citlivé rostliny, ke kterým patří třeba hortenzie, vyžadují dokonce peřinu z listí vysokou až 40 cm. Bráníme tím namrznutí výhonů.

Jak zazimovat suchomilné trvalky

Suchomilné trvalky, ke kterým patří většina středomořských bylin, ale i některé skalničky a okrasné trávy, izolujeme tak, že listím či slámou pouze lehce nasteleme půdu, nezahrnujeme však krčky rostlin. Jestliže pak pěstujeme suchomilné rostliny ve štěrku či kačírku z oblázků, můžeme doplnit jejich vrstvu. Jako ochranu samotných rostlin pak použijeme chvojí (nejdéle vydrží jedlové) a nebo bílou netkanou textilii. Za oblevy je však třeba textilii odkrývat, chvojí je proto zcela ideální.

Vynikající chvojí, nejdéle vydrží jedlové

A právě ke chvojí se dostaneme snadno, stačí si všimnout, kde v lese káceli jehličnany, či kde jsou po silném větru polomy jehličnanů. Samozřejmě je lepší zeptat se majitele, ale pokud na takové místo nepřijedete zrovna s náklaďákem, s největší pravděpodobností nebude třeba plný kufr „kombíku“ nikomu vadit. Při zpracování dřeva se větve odřezávají a nechávají ležet, hnít na místě.

Jako ochrana také funguje odvádění vody od kořenových krčků zazimovaných rostlin. Chvojí je vynikající i pro stálezelené trvalky, jelikož je chrání před ledovým větrem působícím jako mrazivý fén. Zelené listy jsou jím vysušovány. Ochrana chvojím je vhodná i pro rostliny dvouleté s listovými růžicemi, od nichž na jaře čekáme bohatý květ.

Opadavé trvalky a okrasné trávy seřezáváme až na jaře

U některých rostlin je dokonce vhodné obalit je jakýmsi rukávcem z fólie a vnitřek vyplnit suchým listím. Rukávec nahoře zavážete a fólii připevníte u země například kameny. Jde o druhy, které nesnesou kombinaci chladného a přitom vlhkého počasí.

V každém případě platí, že opadavé trvalky, které se na zimu zatahují, necháme na podzim být, neprovádíme řez, což platí i pro okrasné trávy. Seřízneme je až na jaře, jelikož i suché listy rostlin, které neopadají, chrání živé středy rostlin a navíc budou takové rostliny v zimě i zajímavě vypadat ojíněné či s nastýlkou sněhu. V případě okrasných trav je pak vhodné stébla přivázat na několika místech (na výšku odstupňovaně) k sobě.

Rostliny v přenosných nádobách

Rostliny v přenosných nádobách je třeba alespoň tepelně zaizolovat, prostě nádoby obalíme tepelným izolantem. Řešením je též zakopání rostlin v nádobách či kořenového balu vyjmutého z nádob do země a přihrnutí třeba mulče. Ovšem musí jít o druhy, které venku mráz vydrží, pouze máme obavy o namrznutí jejich kořenového systému.

Přezimují i vytrvalé travní plochy

Přezimující „trvalkou“ jsou vlastně i travní plochy. Trávníky je před zimou třeba pohnojit, ovšem hnojivem s nízkým obsahem dusíku, shrabat listí, které by mohlo být ležící a tlející na trávníku zdrojem plísní a nakonec je dobré travní plochy na podzim dobře provzdušnit, aby se voda a živiny, ale i vzduch, dostaly ke kořenům. Po provzdušnění (vertikutaci) trávník zbavíme travní plsti.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, pixabay.com