Fíkusy jsou velmi oblíbené pokojové rostliny, jejich stinnou stránkou je ale fakt, že se nás snaží přerůst. A nejen nás samotné, ale také náš byt. Je proto po čase třeba najít pro svého miláčka větší prostor a nebo jej seříznout.
Fíkovníky řez rozhodně ocení
Obzvláště pak fíkovník pryžodárný (Ficus elastica) roste natolik bujně, že se po čase bez řezu neobejde, ovšem to ani další dva u nás nejznámější druhy fíkovník plazivý (Ficus pumila) a fíkovník drobnolistý (Ficus benjamini). Všem zmíněným druhům zmlazení po čase prospěje, pokud dodržíme správný postup. A navíc získáme základ pro nové rostliny, jelikož řízkování je ideálním způsobem množení fíkovníků (fíkusů). V podobě pokojových rostlin je též pěstován fíkovník lyrovitý (Ficus lyrata), fíkovník dlouholistý (Ficus binnendijkii), fíkovník maloplodý (Ficus microcarpa) a Ficus retusa, který je znám pod pojmem 'Ginseng'.
)
Pokud pěstujeme fíkus vedený na jeden výhon, doroste obřích rozměrů a hodí se pak jako dekorace větších prostor. V malé místnosti by nás opticky i fyzicky svými rozměry utlačoval. Často je proto preferováno řešení menšími a více rozvětvenými druhy, které lze dobře tvarovat. Navíc získáme po každém tvarovacím řezu dostatek řízků. Řez přitom v žádném případě neublíží žádnému z druhů fíkovníků, nejlépe jej ale snášejí druhy drobnolisté. Pokud jsou rostliny v dobrém stavu a jsou pěstovány ve vhodných podmínkách, po řezu rychle obrazí a to i v případě, že řezem ztratí většinu listů. Dvoumetrovou rostlinu proto můžeme s klidem snížit i na výšku jednoho metru.
)
Jak provádět řez fíkovníku a jak tyto rostliny množit získanými řízky
K řezu si vystačíme s obyčejnými zahradnickými nůžkami a nebo nožem, stimulátorem pro množení pokojovek řízky, sklenicí s s vodou, substrátem a malými květináčky. Pokud si chceme rostlinu namnožit z vrcholového řízku, ponoříme jej na cca 2 hodiny do sklenice s vlažnou vodou, ze které již vyprchal chlór, poté ponoříme místa řezu do stimulátoru růstu, otřepeme a vysadíme do květináče se substrátem a nebo vlhkým pískem. Řez provádíme tak, že si odpočítáme shora 2 až 3 listy a mezi kolínky na kmínku rostlinu „hladce“ řízneme. Jelikož fíkusy roní v místech řezu lepkavé mléko (latex), je třeba pracovat v gumových rukavicích. Je též třeba si dát pozor na možné potřísnění oděvu. U citlivých lidí může tento latex vyvolat i alergické reakce.
)
Stonky a větvičky do průměru cca 1 cm můžeme sestřihnout rovně, ovšem větve a kmínky většího průměru je ideální seříznout šikmo. Rána se potom lépe zacelí a zakončení kmínku vypadá přirozeněji. Za několik let již nemusí být řez vůbec patrný. Při rovném řezu může část seříznuté větvičky dokonce seschnout.
U velkolistých druhů (např. fíkovník pryžodárný) ochráníme rostlinu před vadnutím zmenšením listové plochy. Listy stočíme do ruličky a zajistíme gumičkou. Zamezíme tak nadměrnému vypařování vody a řízky se snáze uchytí (ujmou). Zakořeňující řízky musí mít dostatek vláhy, což zajistíme zálivkou, je však dobré umístit pod květináč misku s oblázky, čímž zabráníme uhnívání kořínků. Voda se nám z misky navíc vypařuje, čímž se vytváří pro rostlinu příjemné klima (fíkusy milují vyšší vzdušnou vlhkost a oceňují i rosení listů).
Až 1000 druhů fíkovníků
Fíkovník (Ficus) je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi morušovníkovité (Moraceae). Tento rod zahrnuje na cca 1000 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Fíkovníky jsou ve volné přírodě vždy dřeviny s jednoduchými listy a drobnými květy, tvořícími se ve specializovaném dužnatém květenství. A právě z tohoto květenství (sykonia) se později vyvíjí charakteristický plod známý pod jménem fík. Obzvláště pak fíkovník smokvoň (Ficus carica), jinak též „vlašský stromek“, který je kvůli fíkům pěstován. Některé z druhů fíkovníků pak patří mezi oblíbené pokojové rostliny, které u nás pěstujeme pod názvem fíkus.
)
)
)
O fíkovnících
Fíkovníky jsou opadavé a nebo stálezelené keře, stromy či liány. Některé druhy dokonce rostou jako takzvané škrtiče. Ovinou totiž kmen hostitelského stromu spletí dřevnatých stonků a postupně jej zadusí. Zřídkakdy fíkovníky rostou jako epifyty, pokud však ano, tvoří adventivní vzdušné kořeny. Stromy mají často u paty kmene opěrné pilíře. Fíkovníky obsahují mléčný latex a mohou být jednodomé i dvoudomé.
)
Listy mají fíkovníky jednoduché a střídavé, řidčeji vstřícné či přeslenité. Čepel listů je celistvá nebo laločnatá, se zpeřenou a nebo dlanitou žilnatinou, lysá a nebo chlupatá, celokrajná a nebo zubatá. Palisty má většina fíkovníků kápovitě srostlé a uzavírající vrcholový pupen, přičemž mohou být opadavé a nebo vytrvalé. Na bázi střední žilky a nebo v úžlabí hlavních žilek najdeme na spodních stranách listů voskové žlázky. V každém případě jsou listy právě tím, proč fíkovníky pěstujeme jako pokojové rostliny.
)
Květenství a z nich se tvořící plody vyrůstají v úžlabí listů a nebo přímo z větévek či kmenů. Výjimečně dokonce i pod úrovní terénu. Květy jsou drobounké, bez koruny a jsou umístěné na vnitřní straně duté češule (receptákula). Češule je s vnějškem spojena pouze drobným apikálním pórem. Ten může být navíc uzavřen šupinovitými listeny. Na bázi fíku najdeme nejčastěji 3 zákrovní listeny. Ve fíku přitom najdeme až 3 druhy květů, které jsou obvykle podepřené kalichem s až šesti laloky. Samčí květy mají nejčastěji 1 až 3 tyčinky, samičí jediný semeník s 1 nebo 2 odlišnými čnělkami. Sterilní květy jsou podobné samičím, netvoří však semena a jsou většinou obydlené fíkovými vosičkami. Plodem fíkovníků jsou nažky, které jsou obvykle uzavřené v dutém a zdužnatělém fíku.
)
U fíkovníků je zcela unikátní systém jejich opylování. Květy jsou totiž opylovány fíkovými vosičkami z čeledi fíkovnicovití (Agaonidae). A právě jejich životní cyklus je úzce spjatý s cykly vývoje fíků. Každý druh fíkovníku přitom většinou opyluje pouze jeden druh vosičky. Okřídlené jsou samičky těchto vosiček, které po vylíhnutí opustí sykonium a přenášejí pyl do jiného fíku. Zajímavé je, že právě při snaze se dostat dovnitř tyto samičky většinou ztrácejí křídla. Uvnitř sykonia samičky nakladou vajíčka do krátkočnělečných samičích a nebo do sterilních květů (do květů s dlouhou čnělkou svými kladélky nedosáhnou). V dlouhočnělečných květech proto mohou dozrávat semena, z ostatních květů se po čase líhne nová generace vosiček. Bezkřídlí samci těchto vosiček jsou slepí, mají však mohutné kousací ústrojí. Kopulují se samičkami a prokousávají otvory ve stěně. A právě těmito otvory samičky později opouštějí fík. Poté, co vylétnou, samičky často mění svou barvu, čímž se stávají atraktivní pro různá plodožravá zvířata a ptáky. Zajímavé je též, že samičky fíkových vosiček jsou velice výkonné v roznášení pylu na značné vzdálenosti. Jedna samička se dovede pohybovat po ploše až stovek čtverečních kilometrů.
)
Na tropických fíkovnících fíky dozrávají po celý rok. Jsou tak ve své lokalitě důležitým zdrojem potravy. Některé druhy fíkovníků dokonce klíčí ze semen v ptačím trusu jako epifyty v korunách stromů. Teprve později se spojují se zemí. Mnohé druhy fíkovníků rostou velmi rychle a jejich kořeny mohou nadzdvihnout chodníky a poškodit podzemní potrubí. Některé druhy jsou též silně invazivní (např. Ficus microcarpa a Ficus aurea).
)
)
)
)
)
