Jak renovovat dveře a zárubně Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Poškrábané, popraskané a oprýskané dveře se zašlým nátěrem lze opravit tak, že budou vypadat jako nové. A půjde o menší investici, než kdybychom kupovali nové. To samé platí i o zárubních, ať již kovových a nebo obložkových.

Při pořízení nových dveří navíc můžeme mít problém s původní zárubní, tedy s napasováním dveří do této zárubně. Často je proto třeba vyměnit právě i zárubeň, což není zrovna snadné. Tu původní je třeba vybourat a novou znova zazdít, poté opravit okolo zárubně omítku, natáhnout štuk a vymalovat. Samotné usazení zárubně je přitom prací pro zdatného řemeslníka, bez zkušeností se nám to svépomocí nepovede.

Dveře i zárubně však lze též opravit a opatřit novým nátěrem. Buďto je můžeme nechat zrenovovat odborně a nebo se o to můžeme pokusit sami. Odborná renovace proběhne během jediného dne, přičemž lze bez problémů nahradit dveře prosklené plnými (doplní se výplň) a nebo naopak. Dveře mohou mít dokonce po renovaci z každé strany jiný dekor, lze je prodloužit i zkrátit, upravit tvar a velikost prosklení. Při renovaci lze použít různé materiály včetně mnoha možností nátěrů. Velmi efektivní je využití plastu a to jak u dveří, tak zárubní.
Nemá prostě smysl zbytečně vyhazovat něco, co ještě může sloužit. Odborná renovace určitě nebude zadarmo. Například lze dveře namočit v louhu, čímž se beze zbytku odstraní starý nátěr, poté je zbrousit, přetmelit, opět zbrousit a opatřit nástřikem novou barvou. Pokud se ale rozhodneme dveře opravit svépomocí, nebude to drahé. Navíc bude takový způsob zvelebování obydlí ohleduplný k přírodě. Vyhneme se složitému bourání, montáži nových zárubní a odvozu odpadu.

Při renovací dveří se v každém případě zachová jejich jádro, čímž zachráníme i dveře, které jsou ve velmi špatném stavu. Často však není třeba měnit ani výplně a pokud jsou dveře celé z masivu, řešíme též pouze broušení, tmelení a povrchové ošetření lazurou, lakem, či barvou. Chce to pouze čas, zručnost, trpělivost a chuť do práce.
Prvním rokem je odstranění původního nátěru. Laky a lazury odstraníme přebroušením, barvu odstraníme také pomocí led lampy a špachtle, načež následuje vybroušení, přetmelení prasklin a nerovností a další přebroušení. I tak ale zřejmě barvu neodstraníme zcela, proto volíme jako nátěrovou hmotu opět barvu.

Zásadní je skutečně výběr nátěrové hmoty, který by měl vycházet z předchozí úpravy dveří. Chceme-li zachovat původní přirozený vzhled dřeva, bude nejvhodnější využití bezbarvého laku, i lazura by změnila odstín dřeva. Zcela vyloučené jsou pak barvy, ale i olej, vosk či fermež. Laky se používají rozpouštěcí nebo vodou ředitelné, hovoříme též o tzv. lazurovacích lacích.
Pokud dřevo není suché, používají se takzvané mikroporézní nátěry, které umožní jeho dýchání, přičemž regulují vlhkost. Vyloženě se však nikde nesmí držet voda. Více méně právě u dveří jsou problémy s vlhkostí a vodou pouze výjimečné a většinou nejde o dveře, ale o zárubně ve vlhkých prostorách.

Ať již použijeme k nátěru jakýkoli materiál, vždy natíráme nejprve výplně a poté až rám, přičemž natíráme ve směru textury dřeva. První nátěr je ochranný (zpevňuje se jím povrch dřeva),
hovoříme též o nátěru napouštěcím nebo penetračním. Po jeho vyschnutí a přebroušení následuje další nátěr. Nerovnosti po druhém nátěru plošně vybrousíme a naneseme další nátěr. Ještě jednou přebrousíme a aplikujeme finální nátěr.

Při nátěru barvou je velmi působivým řešením použití jedné barvy ve více odstínech. Výplně pak mohou být tmavší či světlejší než povrch jádra, lišit se může i odstín obložkové zárubně a lišt dveří.
Při nátěru prosklených dveří je třeba chránit sklo ochrannými páskami. Pokud natíráme velkou plochu nečleněných dveří, rozdělíme si ji na několik stejných částí a ty pak natíráme od shora dolů. Až nakonec se natírají plochy u zárubní.

Výsledný nátěr musí být souvislý a minimálně dvouvrstvý, nejlépe pak čtyřvrstvý. Výsledný souhrn všech vrstev nátěrů nazýváme nátěrovým systémem.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com