Jak si namnožit některé okrasné keře, abychom ušetřili? Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Které okrasné keře si můžeme s úspěchem namnožit řízkováním? Co jsou polovyzrálé a co pupenové řízky? Kdy můžeme keře řízkovat?

Právě v půlce srpna je již ideální čas pro množení mnoha druhů keřů právě řízkováním. Zajistíme si tak jejich větší množství (množení – množství), aniž bychom museli za sazenice keřů platit drahé peníze. Další motivací může být zajištění přežití těch keřů, které v zahradě nemusí přežít tužší zimu. Jelikož je mnoho druhů okrasných i ovocných keřů exotického původu, by´t třeba z vyšších nadmořských výšek, jsou v našich podmínkách méně odolné.

Řez výhonu
Řez výhonu

Co jsou polovyzrálé řízky?

K množení polovyzrálými řízky je třeba vybírat na sklonku léta, tedy od půlky srpna, zdravé a nekvetoucí výhony, které teprve začínají dřevnatět. Tyto výhony je třeba odříznout od mateřské rostliny těsně nad listovým řapíkem. Díky tomu nezůstane na řízku pahýl starého, dřevnatého stonku. Někdy lze odebírat řízky s patkou, čili s proužkem staršího dřeva na bázi výhonu. Díky tomuto postupu dokonce dosáhneme větší šance na úspěch, jelikož právě v patce jsou soustředěné rostlinné růstové hormony. Ovšem do zakoupeného růstového hormonu též můžeme řízky namočit či je jím poprášit. Výsadba řízků pak ale musí být velice opatrné, abychom z místa řezu růstový hormon nesetřeli.

Řízek z polovyzrálého výhonu
Řízek z polovyzrálého výhonu

Pro řízkování keřů si zakoupíme substrát určený pro řízkování. Řízky do něj zapíchneme, zalijeme a nádobu s řízkem zakryjeme čirým plastovým sáčkem, použít též lze pro více nádob s malými řízky plastové miniskleníčky, využít lze též množírnu či pařeniště, pozor však na přímé slunce. Zakořenění polovyzrálých řízků trvá obvykle 6 až 10 týdnů, v případě keřů stálezelených si počkáme i déle.

A jak odebírat řízky s patkou? Postupujeme tak, že postranní výhon jemně odtrhneme od hlavního stonku právě i s patkou, tedy i s kouskem lýka v místě, kde výhon přirůstá ke stonku, respektive z něj vyrůstá. Z patky je pak třeba odříznout všechny kousky kůry, které z ní vyčnívají. Určitě je vždy lepší bázi každého řízku namočit do stimulátoru a poté až řízky vysadit. Substrát určený pro řízkování lze též smísit s jednou třetinou perlitu či vermikulitu, jelikož tyto materiály napomáhají právě zakořeňování.

Polovyzrálé řízky
Polovyzrálé řízky

Co jsou pupenové řízky?

Množení pupenovými řízky je ideální u stálezelených keřů, pokud chceme získat z jednoho výhonu více řízků a nebo v případě, že nemáme na mateřské rostlině dostatek vhodného materiálu. Některé roky jsou za suchého a horkého léta, které trvá dlouho, přírůstky jen malé. I pupenové řízky vybíráme polovyzrálé, tedy teprve dřevnatějící, každý však nařežeme na kousky 2 až 3 cm dlouhé. Řez provádíme vždy pod listovým řapíkem a těsně nad ním. Poté stonek pod řapíkem poraníme odstraněním proužku kůry, čímž podpoříme zakořeňování.

Poté řízky zapícháme do substrátu pro řízkování tak, aby místo, kde řapík listu přiléhá ke stonku, nebylo téměř vůbec vidět. Ostatní postup je stejný jako u řízků polovyzrálých a polovyzrálých s patkou.

Vysazené a již zakořeněné pupenové řízky
Vysazené a již zakořeněné pupenové řízky

Které keře lze s úspěchem množit řízkováním?

  • aukubu (Aucuba)
  • brslen (Euonymus)
  • cist šedavý (Cistus incanus)
  • devaterník (Helianthemum)
  • hebe - rozrazilec (Hebe)
  • hlohyni (Pyracantha)
  • hortenzii (Hydrangea)
  • hroznovec (Exochorda)
  • choisii (Choisya)
  • komuli (Buddleja)
  • levanduli (Lavandula)
  • mochnu (Potentilla)
  • myrtu (Myrtus)
  • ožanku (Teucrium)
  • pustoryl (Philadelphus)
  • skalník (Cotoneaster)
  • starček (Senecio)
  • svatolinu (Santolina)
  • tamaryšek (Tamariscus)
  • tavolník (Spiraea)
  • trojpuk (Deutzia)
  • třezalku (Hypericum)
  • weigelii (Weigela)
  • zábludu (Escallonia)
  • zákulu (Kerria)
  • zimostráz (Buxus)
  • zpododěr (Ceanothus) apod.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, ireceptar.cz, shutterstock.com