Smontovat předem připravenou stavebnici je nejsnazší a zároveň nejzaručenější způsob, jak získat nový skleník. Svépomocí navržená a provedená konstrukce skleníku ze dřeva či kovu nemusí být zrovna tím „pravým ořechovým.“ Skleník nemusí být dostatečně stabilní a také nemusí splňovat potřebné funkce – například větrání. Dřevěná konstrukce potažená fólií je pak skutečně jen dočasným řešením. Fólii je třeba po čase vyměnit a větrání pouze otevřenými dveřmi za parných dní nestačí. Ani správné umístění a montáž „skleníkové stavebnice“ však nemusí být zrovna snadnou záležitostí. Jak na to?
Kotvení skleníku a základy
Každá stavebnice skleníku je určena ke konkrétnímu způsobu kotvení. Některé skleníky lze kotvit do země čtyřmi kotvami v rozích (4 jámy vyplněné betonem jako u plotových sloupků), jiné je třeba postavit na zděnou či betonovou podezdívku. Pokud budujeme betonové základy, je třeba je založit v nezámrzné hloubce – alespoň 80 cm. Výška základu nad zemí by pak měla být uvedena v podkladech k montáži skleníku, obvykle to bývá 5 až 10 cm. Praktický je i celobetonový základ, kdy pak do skleníku navezeme zeminu. Zabrání pronikání hlodavců k pěstovaným rostlinám, je to však již nákladné řešení. Levnější je položení geotextilie (mulčovací textilie), na ni položíme vrstvu štěrku a na ni až navezeme kvalitní zeminu. Dno skleníku lze také vydláždit, stejně tak můžeme hlouběji zapustit cestu vedoucí středem skleníku, abychom ulevili svým zádům. Při budování základů skleníku je v každém případě třeba pečlivě měřit, aby se nakonec nestalo, že skleník nebude možné na základy postavit, či to bude velmi obtížné a za cenu „neprofesionálního řešení.“ Základy vybetonujeme buďto tradičně pomocí dřevěného bednění, nebo vylijeme základovou spáru, beton necháme ztuhnout a poté usazujeme alespoň jednu řadu tvárnic ztraceného bednění. Nezbytné je samozřejmě armování ocelovými pruty – jak ve spáře (horizontálně), tak vertikálně pro zpevnění ztraceného bednění. Horní plocha základů, na které bude skleník stát, musí být naprosto vodorovná a začištěná. Jakékoli nerovnosti mohou v budoucnu způsobit křížení skel výplně a jejich popraskání. Nezapomeňte ještě před betonáží základů řešit prostupy pro přívod vody a elektřiny, pokud tyto sítě ve skleníku vyžadujete.
Lehké skleníky s výplněmi polykarbonátem často nevyžadují pevné základy. Kotví se do země pomocí kotev, které jsou součástí dodávky. Kotvy se do země zabodnou do hloubky cca 60 cm. Lehký skleník se prostě nebude propadat samovolně do hlíny a proto řešíme jen jeho odolnost vůči větru.
Vylitá základová spára
Betonový základ skleníku
Podezděný skleník, určený k pěstování rostlin v nádobách
Skleník na betonovém základu
Lehký skleník s polykarbonátovou výplní není třeba kotvit na základy
Umístění skleníku
Vybereme vhodné a nestíněné místo na zahradě, jehož dispozice musí odpovídat rozměrům skleníku. Toto místo by přitom mělo být „tak trochu uklizené od hlavního dění na zahradě.“ Co nejdále od dětského koutu či hřiště a co nejdále od jakýchkoli rizik shora – padajícího sněhu ze střechy domu, padajících větví a ovoce ze stromů. Důležitá je také vzdálenost od zdroje vody a často i elektřiny.
Umístění skleníku by mělo umožnit co nejlepší využití slunečního záření – orientace hřebene skleníku od severu k jihu je ideální – dopoledne se slunce opírá do delší strany skleníku z východu, v poledne je skleník ozařován na nejmenší ploše a odpoledne se slunce opírá do druhé delší hrany skleníku ze západu. Pokud je skleník stavěn u stěny, využívá schopnosti zdiva akumulovat teplo (skleník je tak vytápěn i přes noc), přesto je však vhodnějším řešením vyhřívání volně stojícího skleníku po celý den. Sluneční záření tak využijeme nejlépe.
Samostatně stojící skleník
Stavba skleníku
Konstrukci skleníku, výplně a doplňky lze zakoupit v kamenném obchodě, nebo si objednat prostřednictvím e-shopu s dopravou až domů. Teprve po výběru, objednání a pořízení skleníku řešíme jeho základy. Rozměry musí sedět přesně a manuál určený pro konstrukci skleníku svépomocí řeší i technické požadavky právě na stavební připravenost základů. Při stavbě základů je třeba, jak už jsme zmínili, pečlivě měřit. Přesně postavené základy oceníme ve chvíli, kdy na ně budeme usazovat konstrukci skleníku.
Přesný postup stavby skleníku najdeme v manuálu. Samotné stavbě však může ještě předcházet povrchová úprava kovových dílů. Součástí dodávky skleníku bývají právě i nátěrové hmoty – základový nátěr, který v povrchu kovu vyleptá mikroskopické póry, díky kterým se pak snáze uchytí krycí barva.
Skleník kotvíme šrouby k základům až poté, kdy je jeho konstrukce kompletně usazená a všechny spojovací prvky utažené. Teprve poté se usazují výplně. Skleněné výplně se zdrsnělou jednou stranou zasklení vždy pokládáme hladkou stranou dovnitř (zdrsnění vnější strany zajistí lom světla a jeho následné šetrnější působení na rostliny – nespálí se). Víceméně se však může postup dle konkrétního produktu lišit. Šrouby například dotahujeme až po usazení výplně a podobně. Opět se musíme držet manuálu.
Stačí doplnit už jen několik výplní
A skleník je hotov
Při stavbě skleníku nám také pomůže předchozí prohlídka již postaveného skleníku. Nikdy bychom neměli kupovat, co jsme neviděli skutečně stát. Ideální je konzultace přímo s výrobcem, návštěva souseda, prodejního centra či veletrhu. Konzultace se nám pak bude hodit i při samotné stavbě skleníku.
Nakonec zkontrolujeme funkčnost pohyblivých prvků skleníku – výklopných oken a dveří (křídlových či posuvných). A poté nás čeká vytvoření záhonů a výsev rostlin či výsadba. Ideální je stavět skleník krátce před sezónou či na jejím začátku, abychom jej maximálně využili už v prvním roce.
A pokud si na stavbu skleníku svépomocí netroufnete, vězte, že jeho realizace na předem připravené základy bude stát u průměrně velkého skleníku cca 2.000 korun na již připravené základy.
Skleník v pěstební sezóně
Vnitřní uspořádání a doplňky ve skleníku
Kde bude ve skleníku pěšina a jak vysoko nad ní budou záhony? Využijeme zavěšené poličky a kde? Budou uvnitř jiné prvky pro umístění rostlin v nádobách? Například stoly? Potřebujeme ve skleníku úložnou plochu na běžné nářadí? Využijeme háčky a dráty pro vyvazování rostlin? Kterých? V každém případě je na rozdíl od konstrukce skleníku jeho vnitřní uspořádání velice variabilní. Některé doplňky jsou přímo součástí dodávky skleníku, jiné je třeba přikoupit. Vzhledem k velikosti skleníku řešíme vnitřní uspořádání pěstebních ploch buď jednou středovou cestičkou a dvěma záhony, nebo dvěma cestičkami a třemi záhony (u širších a vyšších skleníků). Nakonec nezapomeňte, že půdu ve skleníku je třeba jednou za několik let vyměnit až do hloubky 60 cm.
Skleník se středovou pěšinou, můžeme se těšit na sklizeň okurek salátovek
Potřebujete územní souhlas se stavbou skleníku?
Skleníky do podlahové plochy 40 m2 a výšky 5 metrů nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavby, vyžadují však takzvaný „územní souhlas.“ Ten získáte na základě oznámení stavebnímu úřadu. Co je třeba k oznámení přiložit a jaký zaplatíte poplatek, zjistíte na místně příslušném stavebním úřadu. Je dokonce možné, že narazíte na konkrétní omezení, zakotvené v místních předpisech.
Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com, ČESKÉSTAVBY.cz
