Jak vymalovat dětský pokojíček: špatná volba barev může zavinit plačtivost dětí

Duševní pohodě vašich dětí nahraje, pokud se vyvarujete křiklavých barev. Kriticky vyhodnocujte inspirativní fotografie dětských pokojů, z kterých syté barvy doslova vystupují. Často se jedná jen o líbivá aranžmá, v kterých byste ale doopravdy pobývat nechtěli.

Zde můžete vidět příklad kombinace až moc divokých barev:

Obecně, sázku na jistotu představuje barva bílá a většina barev v pastelovém odstínu. Pro upřesnění, pastelová barva je jakákoliv, která vznikne smícháním základní barvy s barvou bílou, která původní odstín výrazně zesvětlí. Pozor si dejte na žlutou barvu, i když na první pohled vypadá vesele, průzkumy dokázaly, že může u dětí vyvolávat častější vztek a pláč. Nejkritičtější je potom žlutá barva zabarvená do zelena.

Dětský pokojíček v pastelových barvách:

Tmavé barvy „ucpávají“ prostor a dodávají místnosti tak trochu ponurý nádech.  Zvláště pokud se jedná o menší pokoje. Oproti tomu světlé odstíny prostor nejen projasní, ale také ho opticky zvětší. Pokud se rozhodnete použít tmavou barvu, vždy k ní vyberte světlou, kontrastní. Kombinací získáte harmonický celek. 

Sytější barvy s sebou nesou jedno velké riziko. Pokud zvolíte nevhodně jejich odstín, vystavujete se riziku, že barva bude mít negativní dopad na dětské emoce. Špatná volba odstínu ovlivňuje negativně nejen emoce, ale také pozornost. Barva stěny může zavinit, že dítě nevydrží dlouho u žádné činnosti, neustále odbíhá nebo špatně spí. Pojistěte se tedy při volbě barvy a raději volte méně syté odstíny.

Pokud se rozhodnete pro hodně syté barvy, použijte je maximálně na jednu stěnu:

Je vyzkoušené, že kombinace více než tří barev nedělá dobrotu. Při výběru barevné kombinace si můžete pomoci barevným spektrem. S tím lze pracovat následujícím způsobem:

1. Jedna barva – jako základ zvolíte pouze jednu barvu. Na doplnění pak využíváte jejích odstínů.
2. Stejný jas – kombinované barvy by měly mít stejný jas, jinak by se navzájem přebíjely.
3. Tón v tónu – zvolíte si jednu barvu a tu použijete ve všech jejích odstínech.
4. Doplňkové barvy – toto vás bude zajímat, pokud chcete vzájemně kombinovat úplně odlišné barvy. Využijete barev, které v barevném spektru leží naproti sobě a vytvářejí tzv. simultánní kontrast, kdy navzájem zesilují svoji dominanci. Z toho důvodu volte druhou barvu vždy v tmavší nebo naopak světlejší podobě. To samé platí o barvách, které neleží naproti sobě, a jejich kombinace může působit disharmonicky.

Bílá barva se těší hned několika přednostem. Kombinovat ji můžete prakticky s jakoukoliv jinou barvou. Navíc působí maximálně regeneračně, evokuje čistotu a prosvětlí pokoj na maximum.  Pokud máte pocit, že by bílá výmalba v celém pokoji působila trochu sterilně, kombinujte ji s jednou až třemi dalšími barvami. Bílá barva navíc pomůže ostatním barvám vyniknout. 

Zatímco bílá je sázkou na jistotu prakticky všude, s černou barvou pracujte opatrně. Nejenže může působit depresivně, ale také na velkých plochách pohlcuje světlo. V dětském pokoji ji použijte s maximální střídmostí a v malé míře, třeba jen na doplnění jiné barvy.

Obecně se říká, že teplé barvy patří do místností určených k zábavě a společenskému dění a studené odstíny do klidových místností (více o psychologii barev v interiéru). Dětský pokoj je však multifunkční místnost, kde se neustále něco děje, ale zároveň se zde i spí. Také každé dítě je jiné, některé potřebuje trochu rozhýbat pomocí teplých barev, jiné naopak zklidnit barvami studenými.

Žlutá barva (pozor!) – obecně se o žluté barvě tvrdí, že má nejvíce pozitivních účinků na lidskou psychiku. Působí radostně a vybízí k aktivitě. Navíc stimuluje myšlení a zlepšuje soustředění. Žlutá barva v nás evokuje slunce, a proto není divu, že pocitově zvyšuje teplotu v místnosti až o 2 °C. 

I přes všechny tyto benefity má žlutá v sobě něco, co působí výstražně! Navíc proběhly výzkumy, které ukázaly, že děti mají ve žlutě vymalovaných místnostech větší sklony k pláči a agresivitě. Údajně v nich tato barva vyvolává pocit frustrace. Negativní vliv žluté barvy ještě podtrhuje, pokud je zakalená do zelena. 

Červená barva – bezpochyby vzbuzuje emoce a to nejen ty pozitivní (láska, aktivita), ale také ty negativní (agrese, boj, úzkost). Už taková emoční vypjatost napovídá, že červené barvě do dětského pokoje byste se měli vyhnout obloukem.

Modrá barva – pomáhá navozovat příjemnou atmosféru pro relaxaci a spánek. Zároveň zvyšuje vnitřní koncentraci a schopnost myslet. V malých místnostech pomáhá rozšiřovat prostor a navozuje pocit čistoty. Oproti tomu její nevýhodou představuje chladnost. Tu je potřeba vykompenzovat pomocí doplnění teplých barev. 

Zelená barva – může být vhodnou volbou. Má uklidňující účinky, snižuje napětí a zklidňuje nervovou soustavu. Z toho důvodu se můžete setkat s označením této barvy jako s „barvou zdraví“. 

Šedá barva – obecně je vnímána jako studená a nevýrazná barva. Výborně poslouží pro vytvoření dokonalého efektu v kombinaci s růžovou nebo modrou barvou.

Růžová barva – vyzařuje z ní něha a romantika. Přirozeně se hodí spíše do dívčího pokojíčku. 

Hnědá barva – jedná se o teplou zemitou barvu symbolizující domov. Vyzařuje z ní pocit jistoty a pořádku, což je také jedním z důvodů, proč se tolik hodí do dětského pokoje. Snažte se hnědou barvu kombinovat s veselými doplňky z textilních materiálů. 

Pozor na žlutou barvu, může negativně ovlivnit dětskou psychiku:

Autíčka, princezny a další infantilní motivy. Malé děti z nich budou nadšeny. Stačí ale, aby povyrostly do školního věku, a nadšení opadne. Proto se raději vyvarujte vytváření složitějších výmaleb, případně plastik, které vám bude v budoucnu líto přemalovat nebo které se nebudou dát snadno sundat bez poškození zdi. Hravost do pokoje mohou vnést i jiné doplňky (hračky aj.), které následně snadno vyměníte za jiné. 

V podstatě v žádném věku neprohloupíte s použitím nástěnek nebo různých desek, které poskytnou vašim dětem prostor pro kreativitu. Přečtěte si více o tabulových, magnetických a dalších popisovatelných materiálech v dětském pokoji.