Jaké pokojové rostliny nesmíme v zimě hnojit a které to naopak vyžadují Zobrazit fotky zobrazit 10 fotek

Aby pokojové rostliny přečkaly zimu, tedy ve většině případů období vegetačního klidu, naprosto bez úhony, vyžadují odpovídající péči (a nebo naopak nepéči). Základní pravidlo je přitom jasné: hnojíme a zaléváme především rostliny v zimě kvetoucí.

S kratšími dny přibývá tmy

Jak se začnou krátit dny a přibývá tmy, začnou se rostliny přizpůsobovat změně podmínek. Byť je ve vytápěných prostorách stále teplo, období vegetačního klidu poznají rostliny právě podle snížené intenzity a kratší doby denního světla. A mnohé se prostě ponoří do období vegetačního klidu odpočinkem. Na nás v tomto směru vůbec nezáleží. Je však zásadně důležité, abychom to respektovali, abychom ty druhy rostlin, které přes zimu odpočinek vyžadují, odpočinout opravdu nechali.

Nadměrná péče škodí

Když to hodně zjednodušíme, pokojovým rostlinám chybí v zimě denní světlo, proto méně rostou a nepotřebují tolik péče. O to více jim však může uškodit péče nadměrná, zbytečná, nežádoucí a dokonce nebezpečná. Především pak přelévání a nesmyslné hnojení, ale i tepelné šoky, jako třeba pobyt u radiátorů a nebo chladný průvan. A věděli jste třeba, že mnohým v zimě kvetoucím pokojovkám dokonce vadí jablka a citrusy na stole?

V zimě kvetoucí rostliny hnojení naopak potřebují

V zimě nejvíce trpí rostliny tropické a kvetoucí. Pro ty je nedostatek denního světla handicapem, ovšem pro mnohé je též právě spouštěčem kvetení. A jestliže platí, že odpočívajícím rostlinám hnojení v zimě vadí, u kvetoucích je tomu naopak. Právě tyto rostliny vyžadují v zimě dostatečný přísun živin. A co víc, pokud navíc chcete, aby kvetly co nejdéle, nenechávejte v místnosti volně ležet především jablka a citrusy. Z tohoto dozrávajícího ovoce se uvolňuje etylén a právě ten urychluje odkvétání. Nejcitlivější jsou na etylén například bramboříky, ovšem velmi škodí i rostlinám řezaným.

Které rostliny v zimě bohatě kvetou

Bohatého kvetení se v zimě dočkáme od afrických fialek, azalek, bramboříků, hvězdníků a třeba vánoční hvězdy. Bramboříky nám dokonce pokvetou po celé období vegetačního klidu, tedy od října až třeba do dubna, vyžadují však nižší teploty, při těch vyšších rychleji odkvétají. V době květu vyžadují zálivku vlažnou vodou a spodem nádoby. A například kvetoucí africké fialky nesmíme rosit na list.

Co způsobí nadbytek minerálů

Pokud byste pak v zimě hnojili rostliny, které nekvetou a naopak odpočívají, přebytek minerálních látek by u nich způsobil růst slabých výhonů, zahnívání kořenů (to bývá způsobeno i přeléváním), schnutí a houbovatění listů. Hnojení se proto u nekvetoucích rostlin v zimě vyhněte a zalévejte pouze opatrně jednou za týden až čtrnáct dní.

Rostliny zdobné listem nebo kvetoucí až po zimě

A které druhy zimu spolehlivě přečkají, pokud to nebudeme s péčí o ně přehánět a necháme je odpočívat? Jde především o druhy zdobné listy (např. dracéna, tchýnin jazyk, zelenec, gumovník, monstery apod.) a z kvetoucích ve vegetačním období pak třeba ibišky. Zcela odlišný přístup vyžadují druhy hlíznaté a cibuloviny. Některé kvetou právě v zimě (např. hvězdník), jiné raději necháme přezimovat nejlépe v podobě vyjmutých hlíz a cibulí, které necháme oschnout a vhodně uskladníme. V těchto zásobních orgánech je dostatek látek pro další „vzkříšení“ rostlin, navíc se mnohé snadno množí pomocí menších cibulek a hlíziček a nebo řezem cibulí a hlíz. Toto vegetativní množení je navíc ideální pro zachování vlastností mateřské rosltiny.

Pravidla péče o rostliny v zimě

1. Zálivka: Pokud máte pocit, že vaše pokjová rosltina v zimě chřadne a myslíte si, že to napravíte zálivkou, jste na omylu. Většina pokojových rostlin dovede úspěšně přečkat sucho a největší procento zahyne právě v důsledku nadměrného zalévání. Zálivku omezíme dokonce i v případě, že rostliny žloutnou a shazují listy. Počkejte na jaro. Zalévat musíme pouze tak, aby rostliny neuhynuly a abychom hojnou zálivkou nepodněcovali růst. Dokonce například fíkusy snesou i delší vysušení substrátu. O to hojněji je pak jednorázově zalijeme a opět čekáme. Čtrnácti denní interval pro ně není žádný problém. Též platí pravidlo, že čím je v místnosti chladněji, tím méně zaléváme. V chladnějším prostředí rostliny intenzivněji odpočívají (tedy ty, která chlad snesou a nebo pro své zazimování vyloženě vyžadují), navíc je v chladu menší odpar vody ze substrátu, nejen její příjem rostlinami.

2. Suchý vzduch versus rosení: Optimální vlhkost vzduchu je pro běžné pokojové rostliny okolo šedesáti procent. Ve vytápěných bytech s klasickými radiátory je to však v zimě obvykle sotva třicet až čtyřicet procent. A právě na suchý vzduch rostliny reagují žloutnutím a zasycháním listů. Navíc se lépe daří i škůdcům na listech. Rosení je proto právě v zimě mnohem důležitější než zálivka. A pro ty druhy, které vyžadují rosení a tedy vyšší vzdušnou vlhkost i ve vegetačním období, je voda na listech opravdu klíčová. Rosení omezujeme pouze v místnostech s teplotou nižší jak 15 stupňů Celsia. Zde je však vzduch obvykle vlhčí.

3. Vysoká teplota vzduchu: Pro mnohé druhy rostlin je při přezimování klíčová nižší teplota vzduchu. Obvykle stačí teplota mezi 15 a 20 stupni Celsia. I teplo může rostliny zbytečně nutit k růstu, ty se však za nedostatku světla zbytečně vytahují a slábnou. Dokonce i teplomilným rostlinám svědčí teploty nejvýše okolo 22 stupňů Celsia. Pozor též musíme dát i na příliš chladný vzduch a především průvan.

4. Nedostatek světla: S tímto problémem zimy toho příliš nenaděláme. Je to však dobré vědět a počítat s tím. Obzvláště druhy pestrolisté a vůbec okrasné listem bývají v zimě bledší, mění se zbarvení jejich listů. Některé druhy snesou přisvícení sodíkovou výbojkou, ale opět platí, že tak stimulujeme růst a nenecháme rostliny odpočinout. V dalším roce se to pak může projevit například absencí květů či jejich menší produkcí. Radši se prostě s nedostatkem světla a jeho důsledky smiřme. Udělat můžeme pouze to, že rostliny přemístíme co nejblíže k oknu, ale vždy tak, aby se žádnou svou částí nedotýkaly chladných skel. V předjaří si pak musíme dát pozor na prudké slunce, aby nám listy naopak nepopálilo.

5. Hnojení: Ještě jednou si připomeňme, že většina rostlin v zimě odpočívá a nadbytek minerálů jim v době odpočinku škodí. Kromě kvetoucích druhů, které opatrně hnojíme, proto v zimě hnojení u většiny pokojovek eliminujeme až na nulu. S hnojením souvisí i přesazování do větších nádob a nového substrátu. Opět jde o krok, který stimuluje růst rostlina proto s ním počkáme raději až na jaro či předjaří.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com