Jaké rostliny vyséváme a vysazujeme v dubnu?

V dubnu je v zahradách snad nejvíc práce v roce, odmění se nám však ke konci měsíce kvetoucími ovocnými stromy, například třešeň v naší zahradě je již týden v plném rozpuku a květy se chtějí z poupat drát ven. Vraťme se ale k výsevům a výsadbám.

Semena otužilé zeleniny již můžeme v tuto dobu vysévat přímo do záhonů, pro jistotu však výsevy na noc ještě zakrýváme bílou netkanou textilií. Přes den se však půda již nyní dobře prohřívá a to semínkům vyhovuje. Vyséváme a vysazujeme také různé otužilé letničky (měsíčky, slunečnice, okrasný mák, cínie, aksamitníky, černuchy a nebo třeba krásenky), trvalky a bylinky (jednoleté i vytrvalé, aromatické). Vysévat a vysazovat však nyní ještě nesmíme na venkovní záhony zeleninu teplomilnou, která nesnáší případné mrazíky. Mezi teplomilnou zeleninu patří papriky, chilli papriky, rajčata, tykve, melouny, lilky a fazole.

Při výběru otužilejších okrasných květin (letniček i trvalek) je dobré kombinovat druhy, které kvetou v různou dobu. Zahrada pak bude překrásně kvést po celou sezónu až do podzimu. Letniček a trvalek je na trhu neskutečný výběr, ať již osiva a nebo sazenic. Liší se vzrůstem, listy, velikostí, tvarem, barvami květů i dobou kvetení. Navíc najdeme snadno druhy s podobnými nároky na půdu a osvětlení. A jelikož bývají poslední dobou léta suchá, je vhodné cílit na druhy s nižšími nároky na zálivku.

Ranou zeleninu můžeme vysévat a vysazovat na záhony právě již nyní. Například u otužilého salátu je zajímavostí, že dobře klíčí na světle, proto jeho semínka jen přitlačíme k mokrému substrátu. Za teplot cca 10 oC nám jeho semínka vzejdou cca za 1 týden. Časný výsev na záhony se týká také raných odrůd hrachu, jehož semena je dobré nejprve namočit alespoň na několik hodin do vody. Následně je vyséváme do hloubky cca 2 cm a v rozestupech cca 10 cm. Ideální je výsev po jednom až dvou týdnech opakovat, aby se nám prodloužila doba sklizně hrášku. A jelikož hrách vyžaduje oporu, volíme cokoli, po čem bude moci šplhat (stačí i do země zapíchané pruty, síť apod.). Půdu má hrášek rád lehčí.

Další otužilou zeleninou je mrkev, ovšem ta si dá s klíčením a svým růstem na čas, nikam nespěchá. Za teplot cca 10 °C semena vyklíčí za cca tři týdny, za vyšších teplot dříve. Kořeny mrkve vyžadují kyprý substrát bez kamenů a hrud. Překážky by bránily kořenům v růstu do hloubky a objevovaly by se na nich různé deformace.

Pokud je v dubnu již stabilně opravdu pěkné počasí, můžeme vysazovat předpěstované sazenice kedlubnů, brokolice a květáku, přičemž je můžeme i vysévat. Za chladnějšího počasí si však musíme pomoci zákrytem bílou netkanou textilií, obzvláště když hrozí mrazíky. Vhodné je také mulčování záhonů mezi sazenicemi, případně zakrytí skleněnými zvony (stačí sklenice) a nebo uříznutými PET láhvemi. Vytvoříme tak prostředí jako ve skleníku.

Vysévat můžeme z otužilých bylin třeba kopr a roketu, které vhodně vyplní řádky mezi ostatní zeleninou. Výsev a výsadbu zeleniny a bylin v záhonech lze vůbec různě kombinovat. Vysetý kopr dokonce dovede zlepšit chuť salátu, je-li mu poblíž (resp. vedle něj). V každém případě poskytnou mladé bylinky časnou sklizeň, načež po seříznutí znova obrazí.

Jako nezbytná ochrana před případnými mrazíky může fungovat mulč, bílá netkaná textilie a foliový kryt. Obzvláště netkaná textilie je doslova zázrak, je lehoučká, rostliny ji prakticky necítí, přitom lze přes ni i zalévat. Textilie dovede zvýšit teplotu pod sebou až o několik stupňů, což je obvykle rozdíl mezi mrazíkem a teplotami nad nulou. Udržuje tedy příjemné mikroklima.

Nadále též provádíme výsevy ředkviček a ředkví, například do teplého pařeniště či skleníku.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com