Velikonoce jsou největšími, nejdůležitějšími křesťanskými svátky. Jejich náboženská symbolika přesahuje naše chápání a teprve ona posouvá slovo křesťanství do symbolického synonyma slova víra. Lze pouze věřit a pak se až pokoušet o pochopení. Jenže bohužel pro mnoho z nás ztratila náboženská symbolika Velikonoc pravé významy a posunula se spíše do podoby tradic, z nichž některé jsou starší jak samo křesťanství. Navíc tyto obyčeje a tradice překročily hranice svých regionů a šířily se světem. Proto děláme věci, které třeba dělaly před tisíci lety předci našich sousedů i vzdálenější lidská společenstva. Mnohé tradice jsou však i dost mladé a stále vznikají další. Co jsme okoukali od svých sousedů? A proč se na Velikonočním ostrově neslaví Velikonoce?
Velikonoční ostrov
Na Velikonoční ostrov narazil v Oceánii při své objevitelské plavbě v roce 1722 Jakob Roggeven, nizozemský admirál a průzkumník z Nizozemské Východoindické společnosti. Svým zaměstnavatelem byl vyslán, aby našel ještě neobjevený a předpokládaný kontinent zvaný v té době snílky Terra Australis. Kontinent sice nenašel, ovšem 5. dubna 1722 doplul k dosud neznámému ostrovu, který pojmenoval Velikonočním. Proč? Protože byla právě velikonoční neděle. Místní obyvatelstvo čítající jeho odhadem 2000 až 3000 domorodců samozřejmě nevědělo o křesťanství zhola nic a jelikož cílem Roggevenovy výpravy nebylo pokřesťanšťování domorodců, zůstalo u dárečků, opatrného seznamování, krádeží, střelby a menšího počtu domorodých obětí. Jejich zmrtvýchvstání se bohužel nekonalo.
)
Hledání vajíček ukrytých v zahradě
Ukrýváte v zahradě na Velikonoce vajíčka a motivujete své děti, aby je našly? Tento zvyk je dosti prapodivného původu, i když střihu ryze západního. Jmenuje se “Easter Egg Roll“ a původně byl osadníky exportován z Evropy do Ameriky. Zvyk se celonárodně za účasti novinářů odehrává na trávníku před americkým Bílým domem, sídlem amerických prezidentů. A funguje dodnes. Americký prezident pozve děti, které pak hledají na zahradě před Bílým domem ukrytá čokoládová vajíčka, jež tam prý schoval velikonoční zajíček. No a z Ameriky se tato hravá tradice vrátila zpátky do Evropy. A možná i k vám domů, na vaši zahradu. Nejprve však musela dobýt soukromé zahrádky americké a dostat se do médií.
)
Velikonoční zločin
Pokud se na Velikonoce náhodou z dlouhé chvíle začtete do nějaké detektivky, vlastně tím reflektujete 100 let starý norský zvyk komerčního původu. V roce 1923 totiž podpořil jistý vydavatel na stránkách místních novin o Velikonocích prodej svého nového detektivního románu. Reklama se tehdy podobala skutečné zprávě o vraždě, mnozí čtenáři proto vůbec netušili, že jde o pouhou inzerci. Když to Norům došlo, vznikla tradice zvaná “Paaskekrim“ (velikonoční zločin), při které lidé čtou o Velikonocích detektivky a thrillery a v televizních stanicích jsou masivně vysílány filmy a seriály s touto tématikou.
)
Kriminální činy a postupy vyšetřovatelů Norové tráví většinou na horách v lyžařských chatách, nebo na lehátkách u lyžařských svahů. Zrodil se fenomén severské detektivky, který vedl až k světoznámé proslulosti autorů detektivek vikingského původu. Čím více krve, tím lépe. Nu což, nebylo snad ukřižování Ježíše také krvavým kriminálním činem, nad kterým si tehdejší vládce umyl ruce?
Hořící kříž
Pokud by vás náhodou napadlo si vyrobit dřevěný kříž, zarazit do země, polít benzínem a zapálit, kopírujete zvyk výsostně církevní. Nejen však to. V Římě totiž papež připomíná o Velikonocích Křížovou cestu. Ta vede ke Koloseu a již z dálky poutníci vidí zářit hořící kříž. Bohužel se vám však také může stát, že budete kvůli hořícímu kříži označeni za rasisty. Stal se totiž zároveň světoznámým symbolem dosud existující americké rasistické organizace Ku Klux Klan, která je známa pácháním násilí na Afroameričanech. Do dnešní doby však svůj repertoár tato organizace značně rozšířila. Její tradice je již starší jak 150 let. Lepší určitě bude se na Velikonoce podívat do Říma, než zapalovat doma kříže.
)
Státi se ukřižovaným Ježíšem
Ještě jsem o takovém případě v našich končinách neslyšel, pokud by vás však napadlo se nechat o Velikonocích skutečně ukřižovat, vězte, že jde o zvyk filipínský. Na Velký pátek se zde hříšní dobrovolníci nechávají skutečně přibít na kříž, aby trpěli stejně jako kdysi pán Ježíš. Též se bičují či nechávají bičovat a vůbec trýzní svá těla různými způsoby. Chtějí tak odčinit své hříchy. A vůbec nejde o tradiční "herecké" pašije známé po celém světě. Stát i církev sice tento nebezpečný rituál odsuzují, je však natolik zažitý, že se prostě nedá potlačit. Jedině ještě větším násilím. Raději proto filipínská společnost nechává napraveným hříšníkům bezplatně ošetřovat utržené rány. Vlastně zachraňuje jejich životy. Symbolika utrpení a zmrtvýchvstání je na Filipínách prostě skutečná! Naše tradiční mlácení dívek a žen pomlázkami je oproti tomu jen něžným pohlazením.
)
Pouštění velikonočních draků
Je na Velikonoce větrno? Možná vás to zláká, vzpomenete si na podzim a vypravíte se na kopec se svými dětmi a papírovým drakem, jehož základní konstrukci tvoří tenoučký a lehký dřevěný kříž. Pak vlastně kopírujete bermudskou tradici, která vznikla velice kuriózně. Učitelka z britské armády se zde prý snažila vysvětlit místním v nedělní škole, jak se Ježíš dostal z kříže do nebe. Vyrobila proto draka, jehož základní konstrukce má tvar kříže. A vznikl zvyk velikonočního pouštění draků. V našich končinách mají dnes draci různé podoby, najdeme na trhu dokonce i převtělence draků čínských. Ovšem už z dětství si pamatuji, že tradiční český drak měl prostě základní konstrukční tvar kříže. A stačily k tomu dvě tenoučké dřevěné laťky z lehké dřeviny. Církevní (velikonoční) symbolika se ukrývala i v klubovnách pionýrských oddílů a učebnách socialistických mateřských školek…
)
Obří omeleta
Dostanete právě o Velikonocích chuť na vaječnou omeletu? Žádný div, tato rychlá a chutná krmě se hodí kdykoli, když se ozve hlad. Pak ale také vězte, že ve francouzském městě Haux vyrábí každoročně na Velikonoční pondělí na místním hlavním náměstí gigantickou omeletu pro cca 1 000 lidí. Obvykle při její přípravě spotřebují cca 4 500 vajíček (4,5 vajíčka na osobu). Jak tento zvyk vznikl? Když se prý v městečku objevil Napoleon, musel mít tenkrát ukrutný hlad. A ten zahnala právě chutná omeleta. A jelikož mu opravdu zachutnala a jeho “nácíček“ byl dostatečně naplněn, nechal prý na druhý den připravit omeletu pro celou svou armádu. Odsud prý zvyk pochází. A proč také ne, když se třeba u nás může každoročně opakovat rekonstrukce bitvy u Slavkova? Místním restauratérům doporučuji pro letošní rok spoustu omelet. A třeba už na Velikonoce. O dost lepší než vařené vejce “opatlané“ nějakou barvou.
)
Nic ale proti vajíčkům. Vajíčko je starověkým symbolem plodnosti a jara, přináší nový život a znovuzrození. Právě proto se stalo i symbolem Velikonoc. Doporučujeme v jakékoli podobě a celoročně. Jenom ne, proboha, vajíčka čokoládová…
Zdroj: trvaelking.cz, eppi.cz, huffingtonpost.com, thejournal.ie, womansday.com, najmama.aktuality.sk, dosomething.org, Wikipedia, ČESKÉSTAVBY.cz
)
Další články na téma Velikonoc:
- Inspirace: Velikonoce a čerstvé květiny, hrnkované i řezané, symboly probouzejícího se jara
- Velikonoční vajíčka na mnoho způsobů
- Velikonoční symbolika, tradice a zvyky, oslavy příchodu jara, ale především Ježíšova nanebevstoupení
- Inspirujte se: Velikonoční dekorace, které přivolají jaro k vám domů
- Velikonoční dekorace pod taktovkou přírody
- Jednoduchý návod, jak uplést velikonoční pomlázku z osmi prutů
- Inspirujte se: Nápady na přírodní barvení velikonočních vajec
- Inspirujte se: Jak si doma vytvořit tu pravou velikonoční atmosféru?
- Inspirujte se: Vytvořte si veselá velikonoční vajíčka
- Inspirujte se: Veselé velikonoční tvoření s dětmi vám zkrátí čekání na jaro
- Inspirujte se: Velikonoční dekorace z vajec a skořápek
