Ohlášení stavby (zlidověle ohláška) není ničím jiným než zjednodušenou verzí stavebního povolení, která je určena pro rodinné domy, rekreační objekty a jejich přístavby či nástavby, ale i pro jiné stavby. Na základě ohlášení stavby můžeme stavět rychleji, zpravidla se však nevyhneme územnímu řízení. A pokud máme problém s kontaktováním vlastníků sousedících pozemků, je výhodnější požádat o stavební povolení.
Stavební povolení je určeno pro větší stavby, můžeme je však potřebovat i v případě některých rekonstrukcí nemovitostí v případě, že rekonstrukce bude zasahovat do nosných stěn domu.
Stavební zákon
Podrobný popis všech typů staveb, kterých se týká stavební povolení a nebo ohlášení stavby najdete ve Stavebním zákoně č. 183/2006 Sb. v aktuálním znění (od 1.1. 2018 je v platnosti velká novela Stavebního zákona) v § 103 a dalších. Pokud si ale stavebník není jist, může se samozřejmě vždy obrátit na místně příslušný stavební úřad. Právě velká novela stavebního zákona, která vešla v platnost 1.1. 2018 umožňuje téměř všechny rodinné domy stavět a rekonstruovat pouze na základě ohlášení stavby, přičemž též umožňuje stavět více typů staveb zcela bez stavebního řízení (kořeny této benevolence byly zakotveny již v předchozí novele z roku 2013, kdy se zároveň výrazně zvýšily poplatky za stavební řízení).
Co lze stavět bez povolení a ohlášení
Mnohé drobné stavby okolo rodinného domu můžeme stavět, aniž bychom to museli stavebnímu úřadu jakkoli oznamovat. Jde především o opěrné zdi do výšky 1 metr a nebo oplocení do výšky 2 metry, pokud nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi, ani s veřejným prostranstvím. Skleníky do plochy 40 m2 a výšky 5 metrů, pokud jsou dál jak 2 metry od hranice pozemku. Stavby u rodinného domu či rekreačního objektu, které stojí na pozemku této budovy a mají zastavěnou plochu nejvýše 25 m2, jedno nadzemní podlaží a jsou vysoké nejvýše 5 metrů, případně podsklepené do hloubky nejníže 3 metry. Tyto stavby ale musí souviset s užíváním domu, nesmí sloužit pro podnikání a nesmí se v nich skladovat hořlaviny a nebo výbušniny. Musí též být alespoň 2 metry od hranice pozemku a po umístění takové stavby musí být alespoň 50 % plochy pozemku schopno vsakovat dešťovou vodu. Bez povolení či ohlášení lze též stavět bazén do 40m2 plochy u rodinného domu nebo rekreačního objektu, pokud je umístěn dál jak 2 metry od hranice pozemku (včetně jeho technického zařízení). Povolení též nepotřebujeme na výměnu vedení technické infrastruktury, pokud se nemění trasa.
Stavět můžeme bez svolení stavebního úřadu nově i v památkově chráněném území a zóně. Netýká se to však budov, které jsou kulturní památkou. Ovšem takové drobné stavby je třeba vždy projednat s orgánem památkové péče. Pokud si nejste jisti, zda je váš dům kulturní památkou, případně zda stojí v památkové zóně a nebo památkově chráněném území, ověřte si to v katastru nemovitostí.
 )
Na jaké stavby nám bude stačit pouhé ohlášení
Ohlášení stavby nám bude stačit v případě staveb pro bydlení a rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 metry a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím. Dále pro změny staveb, pokud nejsou překročeny parametry z předchozího bodu (přístavby, nástavby rodinného domku), stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby a není vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí. Například jde o takové stavební úpravy bytů, při nichž nezasahujeme do nosných stěn.
Na ohlášku též lze stavět opěrné zdi do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím. Ohlášení též stačí například u terénních úprav a reklamních staveb.
Jaké stavby vyžadují stavební povolení
Stavební povolení vyžadují jakékoli zásahy do nosných konstrukcí bytových domů (třeba bourání starých nosných stěn) a jakékoli rodinné domy a rekreační rozměry, které překračují podmínky pro ohlášení stavby. Jsou však i případy, kdy je stavební povolení vyloženě výhodnější, například pokud nemůžeme sehnat sousedy, aby nám podepsali souhlas s plánovanou stavbou. Stavební povolení potřebujeme i v případě, že máme v plánu stavět studnu, která spadá pod vodní zákon č. 254/2001 Sb. Stavební povolení je třeba i pro její rekonstrukci, prohlubování a nebo rozšiřování.
Kdy musí předcházet územní řízení
V případě ohlášení nástaveb a přístaveb musí ještě předcházet územní souhlas. Ten se však u rodinných domů obvykle spojuje s ohlášením stavby do jednoho procesu. O územní řízení pak není třeba žádat u stavebních úprav, pokud dům nezvyšujeme ani nerozšiřujeme. Obecně ale platí, že ve většině případech ohlášení stavby je územní souhlas třeba, ale spojuje se s ohlášením stavby do jednoho procesu )viz výše). Územní souhlas je dokonce někdy nutný i v případě, kdy nepotřebujete povolení a ani ohlášení stavby. O tzv. územní řízení, ze kterého vyjde územní souhlas, musíme žádat stejně jako o stavební povolení na místně příslušném stavebním úřadě (tedy úřadě pro místo, pod které spadá pozemek, na kterém chcete stavět).
Jak postupovat při ohlášení stavby
I ohlášení stavby představuje jistou byrokratickou zátěž. Součástí ohlášení stavby je obvykle žádost o územně plánovací informace, o ty požádáme na místně příslušném stavebním úřadě. Územně plánovací informace obsahují vyjádření o tom, za jakých podmínek je na pozemku možné stavět. Součástí těchto informací je i seznam orgánů a institucí, na které se budeme muset obrátit. Může to být např. Odbor ochrany životního prostředí a jiné. Územně plánovací informace mají vždy platnost 1 rok od data vydání, pokud během této doby nedojte k aktualizaci či změnám podmínek.
Dále budeme potřebovat zpracovanou projektovou dokumentaci. Obvykle však zkušený projektant spolupracuje s dotčenými orgány a institucemi, proto zajistí, aby budoucí stavba odpovídala všem požadavkům. Některé subjekty též nabízí i možnost zařízení všech potřebných podkladů, schválení a vyjádření za vás. Tedy i v případě ohlášení stavby.
V případě ohlášení stavby je také třeba informovat o její realizaci všechny sousedy. Resp. potřebujeme písemně doložit, že jsme informovali všechny vlastníky sousedních pozemků. Tyto majitele můžeme vyhledat v katastru nemovitostí a informovat je poštou (doporučeně) a nebo osobně. V tomto případě potřebujeme jejich podpis s datem. Běžné je, že si stavebník nechá podepsat kopii projektové dokumentace.
Až poté nastává odevzdání ohlášení stavby a všech písemností zároveň. Je třeba vyplnit formulář pro ohlášení stavby, který je k dispozici na každém stavebním úřadě. Správně vyplněný formulář odevzdáme společně se všemi dalšími potřebnými písemnostmi. Do 30 dnů by měl místně příslušný stavební úřad vydat souhlas, načež se můžeme pustit do samotné stavby.
Poté, co stavební úřad obdrží ohlášení, existují dvě možnosti, které mohou nastat. Stavební úřad doručí do 30 dnů od ohlášení stavebníkovi písemný souhlas s provedením ohlášeného záměru, pokud však není ohlášení úplné a nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu, stavební úřad do 30 dnů ode dne ohlášení vydá usnesení, kterým rozhodne o provedení stavebního řízení.
Zdroj: Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění od 1.1.2018 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) § 103 a ), § 104; Zákon č. 254/2001 Sb.
