Když u kondenzačního kotle stáhnete teplotu vody do radiátorů z 80 na 60 °C, začne chladnější vratná voda srážet páru ze spalin a kotel spálí méně plynu: v britské laboratoři změřili úsporu za vytápění plynem 12 %, v přepočtu na celou domácnost je to asi 9 %. Dům se pak vytápí zhruba o čtvrt hodiny déle. V Česku je však třeba myslet navíc i na mrazy, staré radiátory a teplou vodu v zásobníku.
Britská nadace Nesta nechala v laboratoři Salfordské univerzity změřit, co se spotřebou plynu udělá jediný knoflík na kotli. Když teplotu vody do radiátorů snížili z 80 na 60 °C, spálil kondenzační kotel o 12 % méně plynu na vytápění. Nesta to přepočetla na celou spotřebu domácnosti, v níž topení tvoří asi tři čtvrtiny, a vyšlo jí zhruba 9 %. Dům se vytápěl o 17 minut déle a byl v průměru o půl stupně chladnější. Platí to pro kondenzační kotle, jaké se v EU prodávají od roku 2015.
Proč kotel šetří až s chladnější vodou
Ve spalinách zemního plynu je hodně vodní páry. Kondenzační kotel ji na výměníku sráží a teplo, které by jinak uteklo komínem, vrací do topení. Pára se ale srazí jen na dost studeném povrchu. Rosný bod spalin je u skutečného kotle zhruba 50 až 55 °C a voda vracející se z radiátorů musí být chladnější, salfordská zpráva uvádí hranici 54 °C.
Při 80 °C se v pokusném domě vracela voda o teplotě 55 °C a kotel kondenzoval po velkou část doby, kdy hořel, ale ne stále. Při 60 °C měla vratná voda 46 °C a kotel kondenzoval nepřetržitě. Jeho účinnost stoupla z 83 na 88 %. Podle autorů přinesla úsporu hlavně vyšší účinnost kotle, ne chladnější pokoje.
Co v laboratoři měřili a proč ne níž než 60 °C
Pokusnou budovou byl cihlový řadový dům z počátku 20. století s jednoduchými okny, postavený uvnitř klimatické komory. Venku bylo stále 4,5 °C jako v průměrné britské zimě. Topilo se ráno 2 a večer 7 hodin, termostat v obývacím pokoji byl na 21 °C. Radiátory navrhl projektant na vodu 70/50 °C, topil kombinovaný kondenzační kotel o výkonu 24 kW. Výsledky stojí v zprávě Salfordské univerzity z října 2022:
| Teplota vody z kotle | Plyn na vytápění proti 80 °C | Než bylo v obýváku příjemně (ráno / večer) |
| 80 °C | – | 23 / 24 min |
| 70 °C | –5 % | 30 / 31 min |
| 60 °C | –12 % | 37 / 41 min |
| 55 °C | –16 % | 56 / 59 min |
| 50 °C | –23 % | ráno vůbec / 157 min |
Pod 60 °C se dům v zimě vytápěl neúnosně dlouho a účinnost kotle už skoro nerostla. Nesta proto radí v zimě 60 °C, v přechodném období 50 až 55 °C.
Doma lidé ušetřili méně než v laboratoři
V roce 2023 Nesta radu vyzkoušela na 60 468 uživatelích britské energetické aplikace Loop. Část z nich dostala od ledna do dubna tři e-maily s návodem a teplotu kotle si podle dotazníku snížilo 34 % z nich, v kontrolní skupině 13 %. Průměrná denní spotřeba plynu celé skupiny ale klesla jen asi o 0,4 %. Nesta to vysvětluje tím, že radu nedodrželi všichni a že řada lidí v kontrolní skupině měla teplotu staženou už dřív. Pocit chladu doma se podle Nesty mezi skupinami průkazně nelišil.
Kolik to dělá v korunách
Domácnosti se spotřebou plynu 20 až 200 GJ ročně (asi 5,6 až 56 MWh) platily v 1. pololetí 2026 podle Eurostatu v průměru 2,19 Kč za kWh včetně daní a poplatků. Při úspoře 9 % to orientačně dělá:
| Roční spotřeba plynu | 9 % úspory | Za rok |
| 10 000 kWh | 900 kWh | asi 1 970 Kč |
| 18 750 kWh | 1 688 kWh | asi 3 700 Kč |
| 25 000 kWh | 2 250 kWh | asi 4 930 Kč |
Prostřední řádek odpovídá našemu modelovému domu o ploše 150 m2, kde topení tvoří 78 % spotřeby tepla, tedy podobně jako v britském přepočtu. Jde o horní odhad pro kotel, který dosud topil na 80 °C. Při snížení ze 70 na 60 °C ušetřil kotel v laboratoři 7 % plynu na vytápění místo 12 %. Stálé platby se nezmění.
)
Kdy 60 °C nestačí: starý kotel, staré radiátory, mrazy
Plynové kotle uváděné na trh EU musí od 26. září 2015 podle nařízení Komise č. 813/2013 dosahovat sezónní účinnosti aspoň 86 %, což splní jen kondenzační kotle. Výjimku dostaly malé kotle typu B1 do společného komína. Kotel z posledních let proto téměř jistě kondenzační je. U staršího nekondenzačního kotle má naopak vratná voda zůstat nad rosným bodem spalin, jinak kotli hrozí koroze. Tam teplotu nechte na servisním technikovi.
Starší soustavy se samotížným oběhem vody se navrhovaly na 90/70 °C a v nezatepleném domě jim 60 °C v mrazech stačit nemusí. Britský pokus běžel při 4,5 °C a podle autorů nižší teplota vody nevytopí dům v mrazu, na který je soustava navržená. V mrazech proto přidejte, nebo nechte teplotu řídit ekvitermní regulaci, která ji mění podle venkovní teploty sama. Podlahové topení pracuje s vodou obvykle do 45 °C, tam rada o 60 °C neplatí.
)
Teplá voda se nastavuje zvlášť
Teplota vody do topení a teplota vody v kohoutku jsou na kotli dvě různá nastavení. Kombinovaný kotel ohřívá vodu průtokem a nic neskladuje, vyhláška č. 252/2004 Sb. u takového ohřevu považuje riziko legionel za nízké.
Jinak je to u kotle se zásobníkem. Vodu v něm nechte aspoň na 60 °C. Světová zdravotnická organizace radí, aby voda z ohřívače odcházela se 60 °C a v rozvodu neklesla pod 50 °C. Domácnostem se zásobníkem radí Nesta snižovat teplotu topení jen na 65 °C a nechat to na technikovi, aby omylem nestáhly vodu v zásobníku.
Jak na to
- Najděte teplotu topení. Je-li 70 až 80 °C, stáhněte ji na 60 °C.
- Dům se vytápí pomaleji? Zapněte topení o 15 až 30 minut dřív. Je zima i tak, přidejte 5 °C.
- Termostat v pokoji zároveň neubírejte, autoři pokusu to nepovažují za vhodné.
- Topíte jen v jedné místnosti? Podle předběžných modelů pro Nestu může nižší teplota spotřebu mírně zvýšit.
- Vypnout, nebo temperovat? V pokusném domě vyšlo levněji kotel mezi ranním a večerním topením vypnout, útlum na 17 °C zvýšil spotřebu o 14 %.
