Kterou si vybrat odrůdu lísky a jak lísku pěstovat? Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Lísku najdeme v naší přírodě planě rostoucí a přesto plodí chutné oříšky, byť malé, to třeba u planých jabloní či třešní není možné. Na jejich plodech si lidé nepochutnají. Ovšem svou lísku můžeme mít i v zahradě, třeba i řadu lísek podél plotu.

Líska (Corylus) je rodem, který dříve patřil do čeledi lískovitých, podle nové taxonomie APG III však byla tato čeleď zrušena a rod líska byl přeřazen do čeledi břízovitých (Betulaceae), podčeledi lískovité (Coryloideae). Lísky rostou zásadně v severním mírném pásu a rostou velice rychle, pouze stromovité drihy a odrůdy rostou pomaleji. Za 10 let dosáhnou dvou metrů a čtyř až sedmi metrů dorostou až za 30 let. Ovšem nejrozšířenější jsou právě keřovité typy lísek.

V zahradě můžeme lísky pěstovat kvůli oříškům, ale i jen na okrasu, báječně vypadají divoké živé ploty z lísek, tedy ploty neudržované řezem. U lísek je důležitý jeden poznatek, musíme vysadit více odrůd lísky, abychom se dočkali bohaté úrody. Lískové keře jinak rostou velice rychle, přičemž poskytnou rychle stín i závětří. Lísky dokonce můžeme s úspěchem pěstovat na palivové dřevo.

Chutných oříšků se dočkáme pouze v případě, že si vysadíme šlechtěné zahradní odrůdy lísek a jak jsme již zmínili, nejlépe více odrůd vedle sebe. Lísek je známo několik druhů a právě z nich bylo vyšlechtěno mnoho odrůd. Plody těchto odrůd se liší svou velikostí a tvarem, mohou být kulaté, ploché, podlouhlé, válcovité i zmáčknuté. Liší se i barva skořápky, která může mít různé kávově hnědé odstíny. Odlišná je i délka punčošky, kterou je oříšek kryt, ta může být navíc nad plodem rozevřena a nebo naopak zúžena, může být rozstřižena z jedné nebo obou stran a může mít různě dlouhé cípy.

Jak pěstovat lísky

Pokud jste se rozhodli pro lísku, zkontrolujte si nadmořskou výšku svého pozemku, nad 750 m.n.m. již není vhodné lísky pěstovat. Při volbě stanoviště je navíc třeba myslet na to, že se keře časem značně rozvětví a to dost rychle. Z důvodu opylení je navíc třeba vysadit nejméně dva jedince 2 až 3 metry od sebe, jinak se oříšků nedočkáme, tedy dočkáme, ale jen malé úrody. Pokud chceme mít z lísky živý plot, vysazujeme keře samozřejmě mnohem blíže k sobě, ovšem bude to na úkor úrody oříšků. Ideální je navíc vysadit alespoň několik keřů různých odrůd. Lísky lze snadno množit řízkováním, řízky ochotně pustí kořínky. Stačí v listopadu odříznout ze zdravých větví cca 30 cm dlouhé kmínky, které jsou jen o něco silnější než běžná tužka. Tyto výhony zapíchneme do květináče s výživnou zeminou a zaléváme. Třetina výhonu musí ze substrátu koukat ven. Na jaře výhony obrazí a na podzim nebo na jaře dalšího roku pak lze výhony přesadit na trvalé stanoviště.

Jinak se ale lísky standardně množí výsevem stratifikovaného osiva, pestrolisté a jiné kultivary hřížením (listopad až leden) a nebo kopčením (červen). Možné je též roubování v únoru pod sklem.

Nejoblíbenější lísky

Hallská líska je odolná a plodná, přičemž plodí nádherné velké plody. Ořechy této odrůdy rostou buďto samostatně a nebo ve shlucích po dvou nebo třech. Punčošku má hallská líska nejčastěji stejně dlouhou jako oříšek, její plod je vejčitý až kuželovitý a má mírně protáhlou špičku. Hallské lísky dozrávají na přelomu září a října, plodí však nejdříve až šestileté keře. Poté však již bývají ve výživné půdě výnosy stálé a dosti vysoké. Keř hallské lísky je mohutnější než keře ostatních lísek. Hallská líska přežívá bez úhony i silnější mrazy, odolává chorobám a škůdcům, je prostě dosti imunní. Například nebezpečný brouk nosatec lískový ji téměř nenapadá. Ovšem hallská líska špatně snáší jílovité půdy. Tato líska nevyžaduje žádný řez, jedině snad je vhodné občas proklestit starší keře, tedy zmladit. Hallskou lísku lze dokonce naroubovat na podnož lísky turecké, načež ji pěstujeme jako stromek. Dosáhneme tím větších plodů, než jaké nabízí líska turecká, dřevina však rychleji zestárne.

V Anglii vyšlechtěná odrůda Webbova má širokou korunu a bujný vzrůst, větší, podlouhle válcovité plody, ze stran zploštělé, punčošku má o něco delší než oříšek. Plody jsou nejčastěji nahloučené v chomáčcích. Plody dozrávají v druhé půlce září. Webbova odrůda se hodí především do nížin a je náročná na výživu, dobrých výnosů dosáhneme pouze ve velice výživných, záhřevných a dostatečně vlhkých půdách. Vhodné je navíc obohatit půdu o vápník. Jelikož jsou jehnědy této lísky náchylné na podzimní mrazíky a pupeny na ty jarní, do vyšších poloh se Webbova líska nevysazuje. Pokud ji však nechcete pěstovat kvůli oříškům, snese i tato dřevina mrazy. Čili při pěstování kvůli palivovému dřevu se hodí kamkoli. Určitě se však hodí vysadit vedle Webbovy lísky třeba hallskou, jelikož vyžaduje opylovače.

Lombardská bílá líska patří mezi velice staré odrůdy. Pravděpodobně pochází z přímořských oblastí jižní Evropy. Její punčoška je delší jak oříšek, plod má podlouhle vejčitý a mírně zploštělý tvar. Velikost oříšků je střední, plody jsou plně uzavřené v punčošce a vyrůstají ve shlucích po 4 až 10. Lombardská líska tvoří menší a méně košatý keř. Kvete dosti brzy a proto je citlivá na klimatické změny. Jarní mrazíky poškodí květy a je po úrodě. I dřevo lombardské lísky nesnáší silné mrazy, proto volíme chráněné stanoviště a teplejší polohy. Lombardská líska plodí nejdříve 4 roky od výsadby, její ořechy dozrávají v půlce září během čtrnácti dnů. Sice jsou střední velikosti, ale je jich mnoho. Plodů se však nemusíme dočkat po extrémně mrazivé zimě a chladném předjaří. Nezbytná je též ochrana před nosatcem lískovým. I lombardskou lísku je třeba vysadit s dalšími odrůdami.

Druhy rodu líska dle Wikipedie

  • Corylus americana (líska americká)
  • Corylus avellana (líska obecná)
  • Corylus californica (líska kalifornská)
  • Corylus colchica
  • Corylus colurna (líska turecká)
  • Corylus colurnoides
  • Corylus cornuta (líska rohatá)
  • Corylus fargesii
  • Corylus ferox
  • Corylus heterophylla (líska různolistá)
  • Corylus chinensis (líska čínská)
  • Corylus jacquemontii (líska Jacquemontova)
  • Corylus johnsonii
  • Corylus mandshurica
  • Corylus maxima (líska největší)
  • Corylus sieboldiana (líska Sieboldova)
  • Corylus tibetica (líska tibetská)
  • Corylus vilmorinii (líska Vilmorinova)
  • Corylus wangii
  • Corylus yunnanensis

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, ireceptar.cz, wikipedia.org, shutterstock.com, pixabay.com