Kterou zeleninu můžeme vysévat ještě v srpnu? Můžete zkusit salát, kapustu a řadu dalších Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

Sklizně okurek a rajčat v srpnu vrcholí, sklízíme již i papriky a lilky, pórek, květák, brokolici, cukety, vlastně většinu v květnu vysazované zeleniny. Co ale můžeme ještě v srpnu dokonce i vysít na uvolněné záhony? To, co totiž vysejeme v srpnu, budeme sklízet po celý podzim a některé plodiny pak ještě brzy na jaře. Ale dost povídání, představme si jednu po druhé.

1. Salát

I v srpnu ještě můžeme vysévat saláty, konkrétně saláty kadeřavé (např. známý dubák), které jsou určené k pravidelnému řezu listů. Rostou velmi rychle a na podzim si dovedou zavinout hlávky, jestliže bude podzim příznivý a nebo je ochráníme před skleníkem a fóliovníkem, případně alespoň netkanou textilií. Semena sejeme hluboko 1 cm a držíme rozestup mezi řádky 25 cm. Sazeničky později jednotíme, ovšem můžeme na rozdíl od jiné zeleniny zachovat všechny, prostě je rozesadit, proto není vhodné vysévat salátu příliš mnoho. Nebudete nakonec vědět, co s ním. To je již lepší uschovat semínka na jaro. Salát miluje na humus bohatou půdu, proto je dobré přisypat kompost a hnojit pak kopřivovou jíchou, před výsevem též můžeme do záhonu zapravit organické hnojivo.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com

2. Kapusta

Kapustu v srpnu vyséváme ozimou hlávkovou i kadeřávek. Kapusta miluje kypré, kompostem obohacené půdy, ovšem kapustu si můžeme připravit v sadbovačích, pokud pro ni ještě nemáme volný záhon. Vysadíme ji pak v podobě statných sazeniček až v září do sponu okolo půl metru! Ano, kapusta má opravdu velké nároky na prostor. Pokud kapustu vyséváme, vysejeme ji o něco hustěji a později vyjednotíme. Kapusta je náročná na zálivku a též je třeba ji ochránit před škůdci netkanou textilií. Pokud jsme se rozhodli pro kapustu růžičkovou, tvorbu růžiček podpoříme seříznutím vrcholků rostlin v pravý čas.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com

3. Další listové zeleniny vysévané ještě v srpnu

  • Kozlíček polníček se taktéž využívá jako salát, čili jde o listovou zeleninu, a i ten můžeme vysévat ještě v srpnu.
  • Stejně tak štěrbák, který je velmi podobný salátu. Rostliny štěrbáku potřebují prostor cca 30x30cm, načež získáme lehce nahořklé, ale šťavnaté listy, které oživí podzimní saláty.
  • V srpnu lze také vysévat špenát, který pak sklízíme buďto jako čerstvé, mladé lístky a nebo si počkáme až do jara. Špenát můžeme vysévat dokonce ještě v říjnu. Svědčí mu kyprá půda a kvalitní kompost. Špenát vyséváme do řádků vzdálených od sebe 20 cm a pořádně zaléváme.
  • Šrucha zelná je taktéž listovou zeleninou, která má listy šťavnaté, mírně nakyslé chuti. Hodí se do salátů, ale zpracovat ji lze i jako špenát. Šrucha je též velmi zdravá. Vyséváme ji do sponu 20 až 25 x 4 cm, počítat můžeme s hlubokými kořeny a tedy minimem zálivky v kombinaci s listy, které dovedou udržet vodu. Zas současného stále častějšího sucha je plodinou blízké budoucnosti. Po sklizni však musí na talíř co nejrychleji, brzy totiž vadne a přestane být šťavnatá.
  • Čekanka salátová je další listovou zeleninou, kterou sklidíme po srpnovém výsevu na podzim. I ona miluje kyprou půdu s kompostem, ostatně jako většina listové zeleniny. S úspěchem ji též můžeme mulčovat, což je též společná vlastnost listových zelenin.
  • Roketa setá je poslední v řadě námi zde prezentovaných listových zelenin, které můžeme vysévat ještě v srpnu. Velice rychle klíčí a její mladé lístky můžeme seřezávat již pár týdnů od výsevu, načež ochotně znova obrůstá. Pozor však, za horkého léta mohou být její listy až příliš nahořklé a nebudou tvořit tolik listové hmoty. Vybíráme proto stinné stanoviště, případně si s výsevem počkáme až do konce srpna. Na půdu je roketa oproti jiným listovým zeleninám nenáročná.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com

4. Cibule

Ano, i cibuli můžeme vysévat ještě v srpnu. Tu ze semen či sazečku vysetou na jaře v tuto dobu již sklízíme a připravujeme k uskladnění, v srpnu však můžeme vysít cibuli ozimou a budeme ji sklízet časně na jaře. Lze vysít dokonce i sazečku. Cibule milují lehčí půdy a s výsevem si přichvátneme, aby rostliny stačily do zimy povyrůst. Sejeme hustěji (8 cm od sebe) a do řádků 20 až 30 cm od sebe. Hloubka výsevu může být až 2 cm. Jednocení cibule pak necháme až na jaro, jelikož některé sazenice nemusí zimu přežít. Vhodné je na zimu zakrytí záhonu bílou netkanou textilií a nebo chvojím.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com

5. Ředkvičky

Ředkvičky jsou klasikou, kterou můžeme vysévat po většinu vegetačního období. Jde o kořenovou zeleninu, jejíž chuť ovlivňuje především dostatek vláhy. Vyseté ředkvičky můžeme jednotit, ale vyjednocené rostlinky již nelze přepichovat, vyhodíme je na kompost. Proto je lepší vysévat ředkvičky přímo do sponu 5 až 10 cm a do hloubky 0,5 až 1 cm. Ředkvičky můžeme začít sklízet již měsíc po výsevu. Raději vybíráme pro srpnový výsev odrůdy určené pro letní či celoroční pěstování. Čím více mají ředkvičky vláhy, tím budou větší a tím méně budou pálit, ovšem více jich může být popraskaných, proto zalévejte, ale s rozumem.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com

6. Černý kořen

Černý kořen je kořenová zelenina, která je má kořen na povrchu černý a uvnitř bílý. Kořen je křehký a má jemnou, nasládlou chuť. Syrový je vynikající do salátů, uvařený nahradí známý chřest. Obsahuje mnoho inulinu a proto je výborný pro diabetiky, ale pomáhá i při dně, revmatických chorobách a redukční dietě. Semena vyséváme do řádků vzdálených od sebe 30 až 40 cm a do hloubky 3 až 4 cm. Půdu volíme kyprou a propustnou, stanoviště polostinné. V prvním roce rostliny vytvoří přízemní růžici listů a štíhlý kořen dlouhý cca 30 cm. V druhém roce vyroste až metr vysoký stonek, který nese voňavé žluté květy. A právě až druhým rokem má smysl kořeny sklízet kvůli výnosu. Ovšem letos v srpnu vysetý černý kořen můžeme ochutnat již letošní podzim.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com

7. Koření

V srpnu můžeme vysévat fenykl a kopr. Fenykl vysetý do půlky srpna sklidíme na konci září až v říjnu. Pozor však, při vzcházení fenyklu neprospívají vysoké teploty, volíme proto polostín. Potřebná je též pravidelná zálivka. Semenáčky fenyklu je třeba jednotit na spon 20 až 30 cm x 40 až 50 cm, jelikož jde o dosti rozložité rostliny. Fenykl jsme záměrně zařadili mezi koření, ovšem pěstujeme jej též jako zeleninu pro jeho bulvy. Aby byly co nejchutnější, přihrnujeme je zeminou, když jsou velké asi jako slepičí vejce. Bulvy sklízíme, když jsou velké cca 10 cm.

Kopr klíčí velice rychle a stejně tak rychle i roste. Nevadí mu slunné stanoviště ani polostín či stín. Ovšem slunné stanoviště podpoří bujný růst kopru a jeho silné aroma. Mladé lístky kopru můžeme odstřihávat již několik týdnů po výsevu, ovšem nesmíme záhon vyloženě plundrovat. Kopr se navíc často sklízí i na květy a nebo semena. V tomto případě musíme volit závětrné stanoviště a nebo oporu, jelikož kopr vyroste až metr vysoko a snadno polehává. Sklízíme-li kopr na semena, je třeba seřezávat celé okolíky, jakmile dozrávají. Poté je necháme zavěšené hlavou dolů, čímž okolíky se semeny doschnou. Semena nám přitom postupně vypadají na podložku.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com