Nejen šťastný bambus. Pokojové rostliny, které do domu přináší štěstí
Legenda šťastné domácnosti, zdravé rodiny a plné kasičky se jako doprovodný efekt pojí s řadou pokojových rostlin. V Asii jsou na to učinění experti.
Legenda šťastné domácnosti, zdravé rodiny a plné kasičky se jako doprovodný efekt pojí s řadou pokojových rostlin. V Asii jsou na to učinění experti.
Zapomeňme nyní na predikce katastrofických scénářů, že umělá inteligence ovládne lidský svět, zotročí a částečně vyvraždí lidstvo, nebo že vezme většině lidí práci a ti pak budou živořit na ulicích jako dominantní bezdomovecká masa. Nahlédněme raději pod ruce pragmatickým vědcům i byznysu, jak si představují využití AI v ochraně přírody a jak tím plánují ochranu přírody zlepšit. Ano, na úkor příliš pomalé, zdlouhavé lidské práce.
Dělá to mnoho z nás, den začínáme s kávou. A není divu. Káva patří mezi nejušlechtilejší kulturní nápoje a mnoho z lidí je na ní doslova závislých. Kromě ranní kávy následuje ta dopolední, káva po obědě, odpolední životabudič a ti nejotrlejší závisláci si kávu dají klidně i večer. Nic proti gustu, káva dovede prospívat, i když jen v míře rozumné, co ale snesou lidé, to nesnesou rostliny. I když i jim káva může pomáhat. Ale jen jednou za čas a v míře malé.
Svátky, které máme za tradiční, se postupně mění a vyvíjejí. Nejednou přitom nabývají formátu, který už pamětníkům moc tradiční nepřijde. Den Památky zesnulých, lidově nazývaný Dušičky, je toho velmi názorným příkladem.
Astry patří k osvědčené klasice. Jejich obliba plyne z pestrobarevnosti, hřejivého vyznění květů. A také praktičnosti, protože dobře snáší ranní mazy. Preferují slunnější místa, sluší jim to v květináči, košíku i truhlíku.
Některé cibulky se vysazují již od září, jiné počkají klidně až do října a listopadu. V každém případě je právě nyní nejvyšší čas cibule vysadit, konec října je za humny. Pokud chcete na jaře ve své zahradě nádherně kvetoucí sněženky, bledule, narcisy, modřence, tulipány, hyacinty, krokusy, puškinie, ladoňky, hyacintovce, lilochvostce, řebčíky a kandíky psí zub spolu s hlíznatými talovíny, bramboříky, pryskyřníky a sasankami, není nač čekat.
Statistika nuda je, má však cenné údaje. Například ten, že devadesát procent svého času tráví lidé z Evropy uvnitř interiéru budov. Doma, v práci, na nákupech, v metru – ale pořád pod střechou. Tenhle trend není vlastní jen Evropanům, trpí na něj i lidé z USA a v menší míře pak i Australané. Podstatné je, že za naši setrvalou existenci v zastřešených prostorách platíme určitou daň.
Berte to s trochou nadsázky a zamyslete se nad tím. Huňaté kožíšky a zvědavé čumáčky čtyřnohých zvířat mají něco do sebe, ale nic se nemá přehánět. Služby, které vám nabídnou pokojové rostliny, je totiž skoro totožný. Jen vyjde laciněji, bez konfliktů a rizik.
Právě významy chryzantém bychom mohli začít. Však si určitě každý z nás vybaví na podzim chryzantémami v květináčích i řezanými ve vázách vyzdobené českomoravské hřbitovy. Stejně jako různá podzimně naladěná zákoutí, živé květinové aranže a jiné podzimní krasotiny. Spolu s nezbytnými dýněmi samozřejmě.
Nejlepší práce je ta, která se dělá sama od sebe a dobře. Půdopokryvné druhy okrasných rostlin pohlídají vaši zahradu, ochrání ji před vpádem plevelů, a ještě přitom vypadají elegantně. Zároveň brání většímu výparu vody a obvykle nejsou vůbec náročné na živiny.
Mezi těmi nejzásadnějšími objevy poslední dekády se počin mezinárodního týmu biotechnologů objeví jen stěží. Přesto jde o záležitost, která má zajímavé výsledky i hravé využití. Díky jejich badatelské práci si teď můžete pokládat rostliny tabáku v květináčích na noční stolek. Modifikované rostliny totiž svítí.
O velké objevy nezavadíte na prošlapaných cestách. A taky je pravda, že ne každá neprošlapaná cesta vede do cíle. Badatelé z univerzity na Floridě o tom něco vědí. Dlouho zkoušeli, co se bude dít, když rostlinám nedopřejí denní světlo, ale místo toho na ně budou otravně blikat.
Bauhínie pestrá je nejčastěji menší opadavý strom, někdy keř, který pochází z jihovýchodní Asie, kde se mu říká chuďasova orchidej. Jan Svatopluk Presl tuto dřevinu nazval dnes již neuznávaným jménem valina peřestá. Za ideálních podmínek dovede v přírodě tropů dorůst až patnácti metrů, v zahradách teplejších oblastí planety však bývá nejčastěji udržován keřovitý vzrůst do výšky cca pěti metrů. Květy má přirozeně růžovofialové, existují však zahradnické variety s květy čistě bílými či panašovanými. Plodem je lusk dlouhý až 30 cm.
Ptáci poletují, zobou a dělají svým zpěvem kravál. Kočky si hrají, vrní anebo loví ptáky. Ptáci i kočky dělají něco, co můžeme vidět a slyšet, z nečinnosti je rozhodně nařknout nemůžeme. Ale co celé dny rostliny? To se jenom tak sluní a poflakují na místě?
Evropské nařízení na obnovu přírody (Nature Restoration Law) přineslo nevídaně těsné hlasování, až v den hlasování se někteří poslanci dokonce rozhodovali, na kterou stranu se přikloní. Proč se tímto nařízením v EU zabývají a co nám přinese, pokud bude schváleno?
Sedláci pojmenovali tuto rostlinu otočkou, otáčkou a užerkou. Jenže ona to snad ani na první pohled rostlina vůbec není. Jakoby se na zemi objevil nějaký mimozemský organismus, něco mezi rostlinou, houbou, živočichem a ohromným shlukem mikroorganismů. Je tak neuvěřitelně líná, že ani nepotřebuje chlorofyl a rezignovala na fotosyntézu, semena přitom přežijí v půdě i 10 let a přežije jich tolik, že je úplně jedno, jestli se nějaké chytne anebo ne. Kolem svých rostlinných obětí se ovíjí jako nějaká milenka, až je začne rdousit. Mrcha jedna! Kokotice.
Jméno Joy Adamsonová si mnozí z nás představí díky příběhu lvice Elsy, který tato výjimečná žena publikovala. Trilogie vyšla i v českém překladu pod názvem Příběh lvice Elsy. Méně se však o této dámě již ví, že poté, co ztroskotalo její manželství s Viktorem von Klarwillem, si vzala za muže přírodovědce Petera Ballyho, který jí jako první začal říkat Joy, a díky kterému se z ní stala uznávaná kreslířka a malířka. Zprvu dokumentovala africké rostlinstvo, poté se však díky zakázce vrhla na příslušníky keňských kmenů a díky svému třetímu manželovi začala dokumentovat i africkou faunu. A nejen to. Teprve po svém třetím manželovi, Georgi Adamsonovi, jednom ze zakladatelů afrických národních parků, získala lásku k africké fauně. A právě to byl začátek příběhu lvice Elsy, příběhu, který začal v roce 1910 v Opavě. No uznejte sami, Opavané, chtěli byste mít doma postupně lva, geparda a leoparda?
Tropické kvetoucí krásky, které teď udělají parádu na zahradě, ale po létě je musíte přestěhovat domů, patří k velmi vděčným pěstěncům. Působí nesmírně exkluzivně, a tím, že je náležitě vyletníte, si pojistíte jejich kvalitní růst.
Již začátkem roku 2014 se v National Geographic objevil krátký článek o nové studii z univerzity St. Andrews, jejíž autoři došli k překvapivému závěru, že “za sledované období nebyl nikde na světě zaznamenán pokles počtu druhů“. Ohrožení biodiverzity, čili druhové rozmanitosti přitom bylo a je mantrou ekologů již dlouhá desetiletí. Důraz je přitom kladen na vliv člověka, který je již jen z logiky věci nesporný. Planetu opravdu přetváříme a druhy živých organismů vymírají. Anebo ne?
Doba se mění stále a květiny na prvním rande jsou již spíše záležitostí staromilců, kteří mají první rande většinou jen výjimečně. Tedy až na některé sekáče, pro něž je květina naučeným rituálem, signálem pro dámu „Jde se na to, nebo si jí strč do vázy a nazdar“. Přesto však tento pěkný a romantický zvyk, tedy darování květiny, dosud nevymizel.