Architektonický styl pojmenovaný jako brutalismus zažíval svůj vrchol v letech 1954 až 1970. A vůbec nejde o nějaké české specifikum, socialisticky realistický trend na malém ostrůvku uprostřed Evropy a světa. Ostatně i samotné slovo pochází z francouzštiny a vlastně symbolizuje pohledový neomítaný beton. Přesto se ale právě český brutalismus zapsal nesmazatelně do světové architektury. Poznáte ikonické české budovy tohoto stylu?
Rebelie vůči staré generaci architektů
Za brutalismem vlastně stojí buřičská skupina architektů bojující za ideály moderní architektury. Tehdy šlo o rebelii vůči staré generaci architektů (hlavně Le Corbusierovi a Walteru Gropiovi). Významnými světovými architekty brutalismu se stali Peter a Alison Smithsonovi, James Stirling, Paul Rudolph, Moše Safdie, William Mitchell a další. V tehdejším socialistickém Československu to pak byli především Karel Bubeníček, Karel Filsak, Vladimír Machonin a Věra Machoninová, Miroslav Masák, Karel Prager, Jan Šrámek, Stanislav Franc a Rudolf Bergr.
)
)
)
)
Drsná poezie masové reality
Alison a Petr Smithsonovi dokončili v roce 1954 v britském Hunstantonu budovu střední školy, která se stala první vlaštovkou brutalismu. Nová na ní byla hlavně konstrukční pravdivost v extrémním přiznání materiálů a obslužných prvků. Přiznány byly betonové povrchy stěn a stropů i vedené potrubí. Brutalisté považovali architekturu za bezprostřední výsledek životního způsobu, snažili se reagovat na společnost masové produkce, přičemž vytahovali na odiv z mocných sil drsnou poezii reality. Stavby byly snadno zapamatovatelné, měly jednoznačně zvýrazněné konstrukce a přiznané materiály. A to právě i takové, které byly dříve zakrývány dalšími povrchy. Častým brutalistickým prvkem byly například mohutné rozšiřující se betonové pilíře, na kterých budovy stály.
Nenáviděný trend, nebo kulturní dědictví?
Někdo by řekl, že brutalismus je vlastně podobný funkcionalismu, ale není to pravda, protože brutalistické stavby neuznávaly jasně daný systém pravidel, naopak byly vždy výrazně autorským, originálním počinem. Brutalismus působí zcela úmyslně obrovskou jednoznačností a pádností projevu. A to byl také jeden z hlavních důvodů, proč byly tyto stavby kritizovány a proč některé již i na našem území zmizely, zatímco jiné mají na kahánku. Vlastně to byl paradox, brutalisté navrhovali stavby pro širokou veřejnost (masu), ve skutečnosti ale byli spíše oni sami svými návrhy fascinováni a širokou veřejností naopak kritizováni, lidé tyto stavby odmítali.
)
)
Přesto si ale brutalismus získal kromě hromady kritiků i spoustu obdivovatelů a na architektuře zanechal výrazné stopy dodnes. Došlo to nakonec až tak daleko, že začaly být mnohé stavby navržené a vystavěné v tomto stylu považované za kulturní dědictví. Ostatně právě u nás se neprojevil typický betonový hrubý brutalismus, naši architekti našli způsob, jak toto pojetí zjemnit, jak stavět budovy přece jen něčím subtilnější. A právě tím se ve světě proslavili. Typický brutalismus můžeme pozorovat snad jenom na strahovském stadionu.
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia
Kvíz: Poznáte ikonické české stavby navržené a postavené v brutalistickém stylu?
Brutalistické stavby vyvolají v někom zděšení až pocity hnusu, v jiných ale obdiv, uznání. Někoho donutí, aby se na stavbu někde na rohu či v podloubí potají vymočil, jiný si ji nakreslí a vyfotografuje. A rozhodně nešlo o nějaký místní, tehdejší český a slovenský „socreál“, nýbrž o světově kritizovaný i uznávaný styl. Poznáte ikonické české brutalistní stavby? A dokonce i takové, které již dnes neexistují? Začněme právě jednou z nich, proti jejímuž zboření se zvedla hodně vysoká vlna nevole, i když na ni nadávala většina lidí. Nic naplat, byla zbořena.
