V polovině března jste se v energetické poradně zajímali například o opravy a rozšíření zateplení fasády, snížení vnitřní teploty bytu a zateplení podkroví.
Dotaz na téma: Odhlučnění patra
Dotaz: Dobrý den,bydlím ve starém kamenném domě a potřebujeme opravit fasádu. Stavební firma nechce starou omítku oklepat a navrhla nám řešit to kombinací vaty a polystyrénových desek 5cm. Na to omítku Baumit. Prý pruh vaty stačí na to,aby se nezačala tvořit plíseň. Máme nová plastová okna. Potřebovala bych radu jestli je toto řešení šťastné. Moc děkuji. JANaše odpověď: Současně platná norma ČSN 73 0540-2 požaduje pro obvodové těžké vnější stěny hodnotu součinitele prostupu tepla 0,38 W/m2.K a doporučuje dosažení hodnoty 0,25 W/m2.K
Snahou je dosáhnout hodnoty co nejnižší. Oprávněně lze předpokládat, že kamenné stěny tyto požadavky nesplňují a jejich doplnění tepelnou izolací je proto žádoucí. Rovněž lze předpokládat, že navrhovaná tloušťka izolace 5 cm nebude pro dosažení požadovaných izolačních vlastností dostačující. Tloušťku by měl určit projektant podle požadavku na budoucí vlastnosti stěn a podle jejich tloušťky. Je nutno vzít v úvahu, že použití silnější izolace by zvýšilo náklady pouze o cenu izolačního materiálu, protože další náklady, např. montážní, budou pro silnější izolaci téměř shodné.
Pokud je stará omítka v přijatelném stavu a nevykazuje místa s větším poškozením, není ji nutno odstranit. Navrhovaná kombinace izolačních materiálů polystyrén - minerální vlna je možná, protože oba materiály mají shodný součinitel prostupu tepla. Poměr obou materiálů by měl rovněž určit projektant. Rovněž tak místa jejich použití v závislost na vzniku vlhkosti v jednotlivých prostorách bytu.
Při volbě omítky by bylo vhodné dát přednost omítce doporučované výrobcem zdících materiálů a vyráběné průmyslovým způsobem s definovanými vlastnostmi. Při ručně míchané maltě svépomocí s přidáváním perlitu přímo na stavbě by sice mohla být výsledná cena malty nižší, ale hrozí nebezpečí nestejných tepelně izolačních vlastností, takže tento způsob nelze doporučit.
Druh použité malty v návaznosti na cenu a technologický postup je záležitostí stavebního dozoru, který musí investorovi ohlídat dodržení projektu vč. detailů, správnost provedení všech fází výstavby, použití projektovaných materiálů a pod.
Další dotazy a odpovědi na téma "zateplování starších budov" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Rozšíření stávajícího zateplení fasády
Dotaz: Dobrý den, na starém RD je již provedeno zateplení fasády polystyrenem o šířce 5cm + síť, tmel a fasáda. Pokud bych chtěl přidat např. dalších 5 cm izolace, musím strhnout fasádu, celou izolaci nebo mohu nalepit na očištěnou fasádu? Jak je to s rosným bodem a bude moci dům ještě "dýchat". Předem děkuji za odpověď. MPNaše odpověď: Současně platná norma ČSN 73 0540-2 požaduje pro obvodové těžké vnější stěny hodnotu součinitele prostupu tepla 0,38 W/m2.K a doporučuje dosažení hodnoty 0,25 W/m2.K.
Snahou je dosáhnout hodnoty co nejnižší. Lze předpokládat, že součinitel prostupu tepla současného provedení stěn s tepelnou izolací 5 cm se bude blížit hodnotě požadované, tj. 0,38 W/m2.K. Vzhledem k současným a k očekávaným cenám energie je další doplnění tepelnou izolací žádoucí. Tloušťku další dodatečné izolace by měl určit projektant podle požadavku na budoucí vlastnosti stěn. Je nutno vzít v úvahu, že použití silnější izolace by zvýšilo náklady pouze o cenu izolačního materiálu, protože další náklady, např. montážní, budou pro silnější izolaci téměř shodné.
Pokud je stávající fasáda v přijatelném stavu a nevykazuje místa s větším poškozením, není ji nutno odstranit. Další vrstva izolace by se připevnila speciálními hmoždinkami a povrchově upravila obvyklým způsobem.
Nebezpečí kondenzace vodní páry v nejchladnějších místech hrozí zejména tam, kde vznikají tzv. „tepelné mosty“, což jsou místa se zhoršenými tepelně izolačními, např. v místech ocelových nosníků, betonových překladů apod. Toto nebezpečí se omezí jednat pečlivým provedením stavebních prací a pravidelným větráním.
Další dotazy a odpovědi na téma "zateplování starších budov" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Snížení vnitřní teploty bytu
Dotaz: Dobrý den, žádám o radu,jak vyřešit velké teplo v bytě ve druhém patře pod střechou, který je v cihlovém domě (z roku 1963 ). Vyřešilo by to snížení stropu? Místnosti jsou vysoké cca 3,5 m. Děkuji. JTNaše odpověď: Z Vašeho dotazu předpokládám, že k přehřátí vnitřních prostorů bytu pod střechou dochází v letním období a je způsobeno intenzivním slunečním zářením. Snížení vnitřní teploty se dá dosáhnout tepelnou izolací mezi střechou a obytným prostorem. Nabízejí se následující možnosti a to:
a) Vámi zmíněné snížení stropu ze stávající výšky 3,5 m na obvyklých cca 2,70. Vzniklá vzduchová mezera by působila jako tepelná izolace. Podmínkou jej její dokonalé utěsnění, aby nedocházelo k proudění vzduchu mezi touto mezerou a obytným prostorem.
b) Na podlahu půdy položit tepelnou izolaci, např. cca 200 mm polystyrénu nebo minerální vaty, případně použít foukané izolace, např. Climatizer Plus nebo opět foukanou minerální vatu. Foukané izolace by si vyžádaly vyřešení jejich uložení, aby bylo možno půdu případně používat. Tloušťku izolace a její provedení by měl určit projektant-stavař.
c) Kombinace obou způsobů.
Všechny uvedené způsoby budou mít příznivý vliv na spotřebu tepla na vytápění, takže vynaložená investice se projeví jako úspora nákladů na vytápění. Uvedenou izolací stropu by se omezil rozhodující vliv slunečního záření na tepelnou pohodu v bytě. Další teplo, pronikající stěnami, by bylo možno omezit pouze úplnou tepelnou izolací domu.
Zamýšlené úpravy je nutno projednat s majitelem domu , vyžádat si jeho písemný souhlas a případně příspěvek na úhradu nákladů, protože každou z těchto úprav dojde ke zhodnocení domu.
Další zajímavé dotazy a odpovědi energetické poradny najdete ZDE.
Dotaz na téma: Provizorní zateplení podkroví.
Dotaz: Dobrý den, po povodní v loňském roce jsem od babičky dostal rodinný dům, kde nyní bydlím. Dům je zděný s obyvatelným podkrovím. Přes zimu, jsem si všiml, i když jsem topil. tak v mrazech byla v podkrovních místnostech celkem zima (11 - 13 oC). Poté jsem zjistil, že krovy nejsou vůbec zatepleny. Skládají se z vnějšku - šindel, prkna, mezra (dnes se dává izolace) a prkna na kterých je z místnosti omítka. Strop je rákosový a izolován škvárou. Tímto bych jsem se chtěl zeptat jestli existuje levný způsob zateplení krovů, aniž bych do toho musel sahat. Uvažoval jsem o polepení zevnitř místnosti polystyrénem, ale obávám se vlhkosti. Dřevěná konstrukce střechy je napadena červotočem a já plánuje rekonstrukci do 5 let. Díky za radu a jsem s pozdravem. MHNaše odpověď: Pokud bude plánovaná rekonstrukce střechy zahrnovat opravu krovů, patrně ano, protože je napadená dřevokazným hmyzem, pak lze pohlížet na navržené zateplení jako na určité provizorium na dobu 5 let.
Správně, pokud bychom chtěli stávající stav vylepšit z hlediska izolací a dlouhodobě provozovat, museli bychom vyjít z požadavků všech technických norem, které se toho týkají, především ČSN 73 0540-2. Pak se bude jednat o skutečně radikální zásah do konstrukce.
Střešní plášť je možno dodatečně zateplit shora. Znamená to však sejmutí krytiny a bednění, opravu nosné konstrukce (při tom možná spadne omítka na vnitřním povrchu). Konstrukce se musí doplnit o parozábranu, kterou lze dle některých výrobců tepelných izolací položit i shora přes krokve. Pak se doplní izolace mezi krokve a následně i nad krokve souvisle, s tím, že se nad krokvemi osadí horní příložky z latě a XPS. Takový systém nyní prezentuje a má odzkoušený firma Rockwool. Tepelné izolace by mělo být celkem alespoň 34 až 40 cm – požadavky na tepelné izolace se opravdu hodně změnily.
Pokud by jste se rozhodl pro dočasné provizorní řešení s minimem zásahů do konstrukce, pak jsou možnosti:
Vyplnění dutiny mezi krokvemi foukanou izolací na bázi buničiny (např. Climatizer, Isocell). Ta by se dala nafoukat do prostoru v každém poli krokví jedním otvorem pro vstup hadice z interiéru. Toto opatření rozhodně nesplní požadavky ČSN 73 0540-2!. Proto to nelze brát jako doporučené konečné řešení. Navíc při rekonstrukci střechy\ přijde vniveč.
Druhou možností je nalepení desek EPS ze strany interiéru. Pro zlepšení situace by snad postačilo 6 až 8 cm. Opět to zcela nevyhovuje tepelné normě, takže bych Vám to ani neměl radit. Bral bych to skutečně jen jako krátkodobé provizorium, které by bylo při celkové rekonstrukci střechy odstraněno. Řešení vlastně nevyhovuje požární normě, EPS by se měl obložit sádrokartonem. Variantou by však bylo použití desek z MV, nebo jiného nehořlavého materiálu.
Další dotazy a odpovědi na téma "zateplování starších budov" najdete ZDE.
