Pamatujete, jak jste se ošívali a nevěřícně kroutili hlavou, když se z médií a politických kuloárů linuly knížecí rady, že při vysokých cenách energií se máme zkrátka lépe obléct a vytáhnout třeba ještě jeden pletený svetr navíc? Působilo to jako absurdní retro groteska z minulého století nebo naprosto odtržený výstřelek někoho, kdo v životě nezažil například průvan v paneláku a ledové stěny staré chalupy před zatopením. Jenže uběhlo pár let, kalendář ukazuje podzim 2026 a ze satirického memu se nenápadně stala běžná realita všedního dne. Dva svetry zvítězily na celé čáře a český národ v nich dnes večer usedá k televizi. Prokazuje to nejnovější průzkum společnosti epet.
Každému čtvrtému Čechovi drkotají doma zuby
Nejnovější průzkum dodavatele energií, společnosti epet, byl realizovaný prostřednictvím nástroje Instant Research agentury Ipsos na vzorku více než tisícovky respondentů. Čísla hovoří neúprosně: doma v současnosti nepociťuje tepelný komfort téměř každý čtvrtý Čech. To je bezmála dvojnásobek oproti loňskému roku. Tropické klima v obývacích pokojích, které dříve umožňovalo procházet se v lednu po bytě jen v trenýrkách a tričku, definitivně ustoupilo strategii přežití. Když se do končetin zakousne chlad, bezmála polovina tuzemských domácností automaticky sahá po další mikině, svetru či huňatých ponožkách.
)
Partyzánská válka u termostatu a nová norma 20 stupňů
V českých domácnostech tak probíhá tichá a taktická bitva o každý dílek na stupnici. Zatímco ženy podle zjištění průzkumu volí osvědčenou cestu postupné mumifikace do pletenin, muži – hnáni pradávným pudem strážců ohně – se potají plíží chodbou a pokoušejí se aspoň o fous otočit termostatem doprava. Většinou jde ale o předem prohranou misi. Plná třetina dotázaných otevřeně přiznává, že je nucena doma topit méně, než by jí bylo lidsky příjemné.
Co je vlastně příjemné teplo?
Pod tlakem obav se postupně proměňuje i naše vnímání toho, co je to vlastně příjemné teplo. Ještě v roce 2024 považovalo teplotu 22 °C a vyšší za ideální přes 23 procent lidí, letos už si takový luxus nárokuje necelých 18 procent respondentů. Většina populace – přesně 56 procent – se raději ukáznila v rozmezí 20 až 22 °C a čtvrtina domácností dokonce funguje v pásmu mezi 18 a 20 stupni, kde už ranní vylézání zpod peřiny hraničí s extrémním sportem.
)
Geopolitika v obýváku a nervózní pohledy do zásobníků
Důvodem této celonárodní zimomřivosti přitom není žádná náhlá fascinace otužováním, nýbrž panický respekt z nadcházejících faktur. Války, mezinárodní napětí a nejistota na trzích dělají své. Přesně 77 procent lidí předpokládá, že napjatá geopolitická situace energie znovu zdraží, přičemž bezmála každý čtvrtý se obává opravdu prudkého cenového skoku. Více než polovina respondentů (54 procent) proto bez okolků hlásí, že letos plánuje škrtit výdaje na vytápění ještě razantněji, a každý osmý dokonce výrazně. K tomu se přidává i nervozita kolem zásob: čtyři z deseti Čechů považují aktuální stav tuzemských plynových zásobníků za nedostatečný ve srovnání s minulými lety.
„Je pochopitelné, že se lidé rostoucích cen energií obávají. Při snahách ušetřit by však domácnosti měly začít kontrolou ceny elektřiny a plynu. Pokud platí zbytečně vysokou cenu, uskromňování jim nepomůže a za energie budou nadále vydávat více, než je nutné. Sjednat si výhodnější cenu je proto pro každou domácnost zásadní krok, který může pomoci snížit účty bez zásahu do tepla a pohodlí domova,“ upozornil na paradox Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet.
Kde končí šetření a začíná sebetrýznění
Podle Šmída má sice rozumné hospodaření své opodstatnění, ale nesmí přerůst v asketismus. „Je rozdíl mezi tím, když má někdo rád chladnější ložnici, a když si musí obléct další svetr i v obýváku, protože se bojí účtu za topení. Úsporné návyky mají smysl, každý by si ale měl umět určit, kde pro něj končí rozumné šetření a začíná nepohodlí. Pokud doma dlouhodobě topíme méně, než bychom chtěli, měli bychom hledat úspory jinde než v dalším snižování teploty,“ doplňuje Roman Šmíd.
Plánování rodinného rozpočtu navíc komplikuje i nevyzpytatelné počasí. Představy o stabilní ladovské zimě vzaly za své a více než polovina Čechů vnímá zimy jako čím dál nestálejší – mírné dny střídají náhlé arktické mrazy, což dělá z odhadování spotřeby disciplínu vhodnou pro věštce z kávové sedliny. Spotřebu energií přitom alespoň občas kontrolují tři čtvrtiny lidí, ale pravidelný přehled o svých měřidlech si udržuje pouhá třetina domácností.
Místo iglú raději zkontrolujte faktury
„Úsporné návyky si řada domácností osvojila už v minulých letech. Pokud chtějí své výdaje snížit ještě více, doporučujeme ověřit, zda jejich sjednaná cena odpovídá současným nabídkám. V epet například mohou lidé na základě vyúčtování propočítat nabídku podle své spotřeby. Získají tak konkrétní představu, zda mohou ušetřit a kolik, aniž by se museli vzdát tepla, na které jsou doma zvyklí. Výpočet probíhá rychle za pomoci AI nástrojů, které pracují pro vás. Proč? Protože z vašeho vyúčtování místo vás vyčtou informace, které byste jinak zdlouhavě hledali a přepisovali,“ uzavřel téma Roman Šmíd.
Než se tedy doma definitivně proměníte v chodící klubko vlny a začnete v předsíni stavět iglú, vyplatí se zvednout zrak od teploměru k fakturám. Ušetřit totiž můžete i bez toho, aby vám při sledování večerních zpráv mrzl dech na obrazovce.
Zdroj: epet, Ipsos
