Prosinec: Okrasná zahrada

Co v prosinci zdobí okrasnou zahradu?

V prosinci bychom na zahradě marně hledali nějaké květy, při troše štěstí však můžeme objevit velké miskovité květy čemeřice (Helleborus). Tato trvalka je oblíbená především proto, že i v zimních měsících dokáže potěšit oko svými květy, které mnohdy vykukují již zpoza sněhu. Květy jsou bílé, zelené, purpurové nebo karmínově růžové. Objevují se již velice brzy - od prosince do května. Při mrazu jsou k vidění květy svěšené, ale s oteplením se zase napřímí. Velké dlaňovitě dělené listy pokrývají půdu a jsou zelené i přes zimu.

I když je zahrada ponořena do zimního spánku a může se zdát na první pohled posmutnělá, právě v zimních měsících oceníme krásu jehličnanů – borovic, tisů, tújí, jedlí, cypřišků, jalovců, smrků a cedrů. Některé zdobí jednoduché zelené jehlice, jiné své jehlice na zimu zbarví do zlatavé, další do stříbřité nebo modrozelené barvy. Správnou výsadbou těchto jehličnanů tak můžeme dosáhnout toho, že zahrada bude barevná po celou část roku. Z jehličnatých stromů shazují na zimu jehličí pouze modříny a jinany.

I když většina listnatých stromů a keřů na podzim shazuje listy, neplatí to pro všechny listnáče. Mezi stálezelené keře patří například brslen (Euonymus), zimostráz (Buxus), cesmína (Ilex), barvínek (Vinca), břečťan (Hedera) a Pieris, ale i některé druhy bobkovišní (Prunus), skimie (Skimmia) a jiné.

K oživení zimní zahrady také přispívají šišky, které zdobí jehličnany a barevné bobule, které září do dálky.

Červené plody mají například skalníky (Cotoneaster), cesmíny (Ilex), dříšťály (Berberis), tisy (Taxus) nebo kaliny (Viburnum), oranžovými nebo žlutými bobulemi se může chlubit rakytník (Hippophae), hlohyně (Pyracantha), hnědými plody katalpy (Catalpa), bílými bobulemi pámelníky (Symphoricarpos).

Kromě toho jsou velmi dekorativní některé druhy okrasných travin, například ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis) nebo pampas stříbrný (Cortaderia selloana).

Tipy prosincových prací na okrasné zahradě:

• Okrasné trávy svazujeme do snopu, aby zevnitř nedocházelo k jejich uhnití. Ke kořenům dáme vrstvu suchého listí, abychom zabránili jejich promrznutí.
• Štíhlé koruny jehličnanů, například tújí, tisů, jalovců a jiných svazujeme provazem, aby se koruna pod tíhou sněhu nerozlomila.
• Za bezmrazého počasí zaléváme stálezelené rostliny a konifery, zavlažujeme také na podzim vysazené cibulnaté rostliny.
• Pravidelně odstraňujeme z větví stromů a keřů sníh a námrazu.
• Zahradu čistíme od posledních zbytků podzimu – trvalky sestřiháváme, sklízíme zbytky podzimního listí.

• Pokud jsme tak neučinili v listopadu, máme v prosinci již nejvyšší čas chránit na mráz choulostivé trvalky či okrasné dřeviny. Jde zejména o růže, japonské sasanky, chryzantémy, juky, mnohokvěty, dračíky a jiné. Chráníme je přikrývkou z chvojí nebo z listí. Vrstva by však neměla být příliš silná, aby rostlina nezahnívala.
• Za teplého počasí můžeme připravovat jámy na jarní výsadbu okrasných stromů a keřů.
• Pravidelně kontrolujeme stav uskladněných choulostivých cibulnatých a hlíznatých rostlin.
• Řežeme pro vánoční výzdobu větve pro rychlení, takzvané barborky - větve třešní, zlatic, dřínu, vilínu, sakur, mandloní, višní a jiné.
• Dvouletky (macešky, hvozdníky, sedmikrásky) chráníme chvojím před zimou a nenechavými ptáky.
• Spadané listy růží napadené skvrnitostí nekompostujeme, ale likvidujeme pálením.
• Napadaný sníh ze zahrady neodklizujeme - slouží rostlinám jako zdroj vláhy.
• Nově vysazené choulostivé dřeviny chráníme před mrazivým větrem protivětrnými zábranami nebo bílou netkanou textilií.
• Vyséváme okrasný česnek, hořec, bergénii, oměj, čemeřici a sasanku. Semena necháme nabobtnat při pokojové teplotě, pak je uložíme na 4 až 6 týdnů na stanoviště s teplotou –4 až +4 ^oC. Později při teplotě 6 až 12 ^oC je necháme vyklíčit. K tomuto účelu využijeme lednici nebo aktuální venkovní teploty.
• Na silnější větve stromů věšíme krmítka a ptačí budky.

Přečtěte si také prosincový díl našeho seriálu Rok na zahradě: Prosinec na zahradě.