Krinodendron, tento stálezelený chilský endemitní keř, se pyšní lampionovitými (lucerničkovitými) květy. V Chile najdeme pouze 2 druhy, ve světě, tedy v Americe, celkem 4. A v našich zahradnictvích můžete sehnat Crinodendron hookerianum, který je v přírodě Chile opylován kolibříky.
Slovo čarověník vzniklo spojením slov čaro (charakterizuje jedinečnost, nadpřirozený původ a možná i magickou moc) a věník (zastaralý termín pro trs či svazek větviček). Čarověníky tedy nejsou rostliny či jiné organismy na rostlinách, ale shluky větviček, které se zásadně liší od běžného tvaru větví na původních stromech a keřích. Z korun dřevin prostě svým vzhledem dosti vyčnívají. Jakýsi rostlinný pačesatý underground.
Vize, sny a představy zahradníků mají mnoho nepřátel. Tím největším je pak čas. Čas, který dřevinná vegetace potřebuje k tomu, aby se rozrostla a nabyla objemu, tvaru, velikosti, jakou byste chtěli. Může to klidně trvat dlouhá léta. Anebo to můžete vzít zkratkou. Tím, že budete cíleně sadit druhy, které vynikají rychlým růstem. Stínu korun stromů se tak dočkáte za pár sezón.
Z pradávné rozmanitosti tvarů a forem šišek už nám do současnosti mnoho nezůstalo. Ale možná o to víc si dnes ceníme druhů, jejichž šišky jsou něčím zajímavé, nápadné. Které borovice by klidně mohly být ozdobou vaší zahrady právě kvůli svým šiškám?
Soutěž Strom roku už zná 10 finalistů. Podívejte se na nejkrásnější stromy, které rostou v těch nejmalebnějších koutech Čech a Moravy. Soutěž se právě rozběhla a vy můžete hlasovat pro ten nejhezčí strom.
Na suchých, úpalných ploškách zahrady nemusí být pusto a poušť. Stačí správná rostlina na správném místě, a bude tam zase krásně. O ničem jiném to není. Inspiraci pro vhodnou výsadbu si můžete brát jak z destinací v zahraničí, příkladů odolné středomořské, prérijní či jihoafrické flóry je kolem nemálo. Ale hodně parády se dá udělat i s „domácími“ druhy, které jsou podmínkám dobře adaptované.
Všechno to začalo vytlačením jalovců z jejich přirozeného přírodního prostředí. Vlastně cca posledních 50 let byli škůdci, tedy brouci, vázaní na jalovce ve střední Evropě považováni za vzácné a ohrožené. Jednoduše přišli o svůj biotop. To se ale změnilo.
Juka vláknitá, lidově též palmová lilie, pochází z jihovýchodu USA, odkud se rozšířila do celé Střední Ameriky. U nás se tento skvost prosadil jako okrasná rostlina velmi snadno. Je totiž nepřehlédnutelná a když vykvete překrásnými, bohatými hrozny zvonkovitých květů, pak vám doslova vyrazí dech. Pro svůj dominantní, solitérní vzhled se příliš nehodí do skupinových výsadeb a pokud, pak vždy do popředí.
Oleandry rostou doslova jako z vody, jak se lidově říká. A stejně tak bohatě a ochotně kvetou. Ostatně od Středomoří až po Indii, Myanmar a zřejmě i jih Číny jde o velmi životaschopný keř. Když nám ale v zahradě oleandr nevykvete, kde je chyba?
Dřeviny nemusí být poškozené zrovna jen bleskem či silným větrem, škody páchá i mráz, námraza a nadměrná sněhová nadílka, stejně jako neopatrná sklizeň ovoce či kroupy. Jak ošetřit poškozené kmeny a větve stromů?
Hortenzií není nikdy dost! Dopřát si je v zahradě a okolo chaty můžeme v různých barvách, nejlépe pak samozřejmě v krásné modré, pokud je půda dostatečně kyselá. Hortenzie přitom lze snadno množit řízkováním, takže se o jejich počet a s tím spojené nutné investice nemusíme vůbec obávat. Hortenzií můžeme mít dost a zadarmo.
Podle IUCN je kadidlovník pravý považován za téměř ohrožený druh. Mohou za to ceněné vlastnosti pryskyřice, kterou využívali již staří Egypťané a poptávku po ní později znásobili křesťané, ale i hinduisté a buddhisté. Ano, za takzvaným kadidlem, vonnou pryskyřicí, jejíž dým je nezbytný při náboženských obřadech, stojí strom. A ne ledajaký. Kadidlo bylo dokonce jedním z darů Tří králů novorozenému Ježíšovi.
Opakování je prý matkou moudrosti, vezmeme to v rychlosti. A pozor, tahle desítka není definitivní výčet. Těch zásluh a příkladů prospěšnosti stromů by se našlo víc.
Chcete se při louskání ořechů tak zapotit, že vás na jejich jádra přejde chuť? Anebo chcete, aby vás vnoučata jednou proklela slovy „Co to tady ten bláznivý dědek tenkrát vysadil?“ Pak si kupte místo sazenice ořešáku královského ořešák černý čili americký.
Ne všude je možné, aby živý plot rostl třeba až 2 metry do šířky. A mnohé živé ploty prostě bez pravidelného tvarování nevypadají dobře. Co ale se starým živým plotem, který měl být tvarován a nebyl, nebo sice tvarován byl, ale špatně?
Až sto let staré sazenice olivovníků v mobilních nádobách včetně ceněných bonsají. To je až neuvěřitelná současná nabídka na našem trhu. Přitom za cirka 60 let starou sazenici zaplatíte přibližně 15 tisíc korun.
Pokud se na vysazování a dokonce přesazování vzrostlejších dřevin necítíte, oslovte zahradnickou firmu. Na přesazování existují i stroje, které obrýpnou kořenovou soustavu ze vše stran a vydobudou ze země jakýsi kužel, tedy kořeny včetně zeminy (kořenový resp. zemní bal).
Z letokruhů stromů nepoznáme jen jejich věk a případně světové strany, vůči kterým byl strom orientován, ale i různá fakta z minulosti, třeba velká sucha, chladné roky, napadení škůdci či požáry. Letokruhy například ukázaly, že velké sucho bylo na začátku 16. století, ovšem to sucho, které si pamatujeme mezi lety 2014 a 2019, bylo ještě horší a stále narůstá. I to řekly dendrologům letokruhy stromů.
Zájemci o podzimní výsadbu alejí, sadů, remízků ale i samostatných stromů mimo les mohou nyní zažádat o granty Sázíme budoucnost. K dispozici jsou hned tři výzvy: administrativně zjednodušený grant do 30 tisíc korun, výzvu do 150 tisíc a poslední, specifickou pro obec, která letos vysadí tradiční Alej svobody.
Pozvednout udržitelnost moderní architektury na novou úroveň, postarat se o splynutí nově vznikajících staveb s přírodou. Zkrátka a dobře, zařídit to tak, aby města budoucnosti neobývali jen lidé, ale byla funkční součástí širších ekosystémů.