Ať již vzrostlí jehličnatí jedinci v zahradách a parcích, tak konifery, čili jehličnany zakrslé, nemusí přežít zimu ve zdraví. A lámání větví pod těžkým sněhem a ledem je vlastně to nejmenší, co se jim může stát. Často zahrádkář na jaře usoudí, že konkrétní stromek v zimě zmrzl, je to však omyl. Nezmrzl, nýbrž uschnul. Vůči silným mrazům jsou jehličnany geneticky vybavené, ale vůči suchu jen částečně. A pokud v zimě pravidelně nepadá sníh a netaje, z promrzlé půdy ani nemohou svými mělce uloženými kořeny vodu získávat. Když pak přijde obleva a nemá co roztát, je nezbytné zalévat.
Zalévat od podzimu a přihazovat sníh
Zdaleka se problém zimního sucha netýká jen jehličnanů včetně těch zakrslých, ale i stálezelených listnáčů. A na jaře pak také listnáčů opadavých, pokud nemá co roztát a neprší. Třeba menší rododendron potřebuje 10 až 20 litrů vody, kdykoli se v zimě oteplí a pro menší jehličnany platí to samé. Ty větší pijí o dost více. A pozor, dřeviny potřebují zálivku již od podzimu, a že zrovna ten letošní byl obzvláště suchý. Pokud nedostanou na podzim dostatek vody, o to snáze mohou za suché zimy uschnout. V zimě pak pod jehličnany a vůbec pod veškeré dřeviny přihrnujeme a házíme z nesolených cest uklízený sníh. Ten pak za teplejších dní mírně odtává a jelikož sám o sobě funguje jako tepelný izolant, půda pod ním nezamrzne. Dřeviny pak mohou svými kořeny přijímat vodu.
)
Ztrátám vody před zimou lze též bránit mulčováním pod stromy a také skupinovou výsadbou, kdy pod jehličnany nedochází během vegetačního období k nadměrnému vypařování vody. V zimě jsou pak navíc odolnější vůči těžkému sněhu a pokud dojde k přemokření půdy nehrozí tolik vyvrácení stromků. Odolnější jsou ve skupině i vůči silnému větru.
)
Zalévat v zimě jehličnany (a vůbec dřeviny) nemusíme, pokud byl podzim dostatečně vlhký a v zimě napadne dostatek sněhu. V takovém případě dřeviny suchem netrpí. Bohužel jde poslední zimy o úkaz spíše ojedinělý.
)
Důležité pravidlo podzimního přihnojování
Pokud jehličnany včetně těch zakrslých na podzim přihnojujete, nikdy nesmíte přidávat dusík. To je už lepší nehnojit vůbec. Dusík by způsobil nové přírůstky, které by již nestačily do zimy dozrát a v zimě by pak zmrzly. Naopak dřevinám na podzim prospívá, stejně jako všem přezimujícím rostlinám, hnojivo obsahující draslík (K) a především pak hořčík (Mg).
Hořčík a draslík patří spolu s dusíkem, fosforem a vápníkem mezi základní živiny rostlin. Draslík podporuje produkci proteinů a karbohydrátů, zároveň posiluje údržbu vody a transport vody a živin v rostlině. Hořčík zasahuje do metabolických a enzymatických procesů v rostlinách a podporuje (optimalizuje) příjem ostatních živin. Zlepšuje fotosyntézu a vyzrávání rostlinných pletiv. Kromě podzimního hnojení je dobré přidávat hořčík i na jaře. Draslík je součástí běžných jarních anorganických hnojiv (NPK = dusík + fosfor + draslík). Hořčík je vhodné přidávat i do kompostů. Draslík a hořčík se nedoporučuje aplikovat zároveň. V zimě již samozřejmě nehnojíme, pouze na podzim a pak až na jaře.
)
Problematický je těžký sníh
Co se týká ochrany jehličnanů před zimou, je úplně zbytečné nějaké složité obalování do jutoviny a jiných materiálů. Vůči mrazům jsou jehličnany vybavené dobře, problém představuje pouze těžký sníh na větvích a také silný vítr. Určitě má proto smysl svazovat u rozložitějších jedinců větve. Začínáme shora a spirálovitě pokračujeme dolů, úvazy přitom děláme tak, aby větve nebyly vyloženě zmáčknuté k sobě a do koruny mohl proudit vzduch. Jinak by mohly být jehličnany se zvýšenou vlhkostí v koruně napadány cizopasnými houbami.
)
Ideální jsou ke svazování klasické upínací gumy s háčky (gumicuk), které koupíte jako příslušenství k automobilům. Sami si snadno určíte, nakolik až gumou větve stáhnout a háčky se snadno zachytí za větve. Vhodné je také použít centrální kůl, který zajistí stabilitu celého stromku. U vyšších jehličnanů (řádově do několika metrů výšky) lze též použít ocelové tyče. Tenčí ocelovou tyč zatlučeme do země, aby z terénu vyčnívala dostatečnou délkou, širší a dlouhou tyč na ni pak nasadíme. Bohužel u příliš vysokých stromů toho moc nenaděláme. Přesto se i zde nabízí řešení. Můžeme vzít několik metrů dlouhou dřevěnou lať či tenčí kůl a sníh z větví opatrně setřást. Bohužel toho dost napadá i na nás samé, proto je dobré se vyzbrojit rukavicemi, kapucí a dobrou náladou.
)
)
Určitě také pomůže vysazování konifer ve skupinách, kdy si budou navzájem oporou. Jehličnany vždy nejvíce trpí vysazené jako solitéry. Čili skupinová výsadba zajistí jak stabilnější vláhové podmínky, tak větší stabilitu vůči náloži sběhu i silnému větru. Taková skupina se pak v zahradě stane i účinným větrolamem. Nehrozí tolik ani vyvrácení stromků větrem či podmáčením.
Omezit riziko polámání jehličnanů můžeme také vhodně prováděným řezem. Jehličnany udržované jako topiary do tvaru jehlanu snesou prakticky jakoukoli sněhovou nadílku.
)
)
Konifery a spol.
Obecně se výraz konifery u nás používá pro zakrslé stálezelené jehličnany, tedy jehličnaté stromy, které lze pěstovat i na menších pozemcích, jelikož nedosahují rozměrů svých volně rostoucích příbuzných. Jinak ale nepůsobí volba tohoto termínu příliš šťastně, jelikož “conifers“ znamená v angličtině “jehličnany“. Vhodnější by proto bylo říci zakrslé konifery. Latinsky se jehličnany řekne Pinophyta a pod tuto třídu jsou řazeny řády cypřišotvaré (Cupressales) – 58 rodů, borovicotvaré (Pinales) – 12 rodů a liánovcotvaré (Gnetales) – 3 rody.
)
)
Zakrslé konifery lze ve všech jejich tvarech, výškách i podobách snadno kombinovat s jinými typy jehličnanů i listnáčů. Stačí jediné, podobné nároky na půdu a stanoviště. Výborně vypadají vedle kvetoucích keřů, ale i trvalek včetně vytrvalých ozdobných trav. Spolu s popínavým břečťanem a dalšími liánami v pozadí tvoří pěkná zákoutí. Základní zelená barva konifer nabízí dlouhou řadu odstínů až po modré, šedomodré a stříbrné, světle či tmavě zelené, smaragdové a téměř až černé, zlatavé, oranžové a hnědé. Určitě by barevné zakrslé jehličnany neměly chybět na skalkách, protože vhodně dotváří jejich ráz. Nikoli zakrslé, ale tvarované jehličnany se pak hodí k výsadbám živých plotů.
)
)
)
)
Vybírat lze ze smrčků, boroviček, jedlí, tújí, jalovců, cypřišů a cypřišovců, modřínů, tisů, cedrů, sekvojovců a dalších druhů jehličnanů. V přírodě je u nás nejznámějším druhem konifer borovice kleč čili kosodřevina (Pinus mugo). Do svých zahrad si ale budeme kupovat šlechtěné kultivary. Kosodřeviny dorůstají výšky 1 až 2 metry a najdeme je růst v horských oblastech nad horní hranicí lesa.
Zdroj: zahradkarskaporadna.cz, Wikipedia, ČESKÉSTAVBY.cz, izahradkar.cz
)
)
Další články o jehličnanech:
- Když okrasné jehličnany stůňou, co je trápí a jak jim pomoci
- Kouzlo stříbrných jehličnanů
- Proč jehličnany žloutnou? Nesnáší sucho a potřebují živiny, jen ze vzduchu neporostou
- Pokud v zahradě preferujete jehličnany, jedle kavkazská bude dobrou volbou
- Cedry, obři mezi jehličnany pro velké zahrady a parky, ale i drobné stromky pro malé zahrádky
- Video: Tvarované jehličnany v okrasných zahradách
- Jak pečovat o vánoční stromek v květináči
- Jaké dřeviny se hodí pro rychle rostoucí živé ploty
- Lesní kalamita pokračuje, kůrovec zničil smrky a po něm nastoupil klikoroh borový
- Usychají vaše túje? Jaké jsou příčiny a dají se schnoucí túje vůbec zachránit?
- Jak chránit stromy, stromky a keře před sněhem, mrazem, ale i zimním sluncem?
- Smrk pichlavý v zahradě
- Vysazujeme dominantní dřeviny
- Radikální zmlazení živého plotu. Jaké dřeviny snáší dobře hluboký řez?
- Blahočet je strom pocházející z Tichomoří, který na Zemi rostl již vedle dinosaurů
- Sekvojovec. Mamutí strom, který se rodí z ohně, chlouba okrasných zahrad a parků
- Co s opadaným listím a jehličím
- Vděčné a věčně zelené. Ty nejspolehlivější keře pro každou zahradu
- Vybíráme mezi thújemi
- Jedle korejská: jedna z nejmenších jedlí k nám přicestovala z jihokorejských hor
- Vánoční stromky: živý nebo umělý? Jaký vybrat a jak se starat o stromeček, aby vydržel?
- Zima bez sněhu znamená, že musíme zalévat i v lednu
- Aby vaše zahrada byla zelená i v zimě
- Proč pěstovat právě tis, stálici zámeckých parků, zřídka však obyvatele našich zahrad
- Tis červený. Strom smrti, který vydrží věky
- Jak zalévat stromy i v zimě, naše žíznivé společníky v zahradách
- Jak vybrat okrasné dřeviny?
- Pro a proti mulče z jehličí, kdy se vám v zahradě opravdu vyplatí
- Jak vybrat neopadavé dřeviny pro živé ploty
- Jak vytvořit zahradu na pozemku u lesa
- Nekupujte koště v pytli, jak poznat vánoční stromek, který vydrží, a jak se o něj starat
