Jak vytvořit zahradu na pozemku u lesa

Právě pozemky ležící přímo u lesa mají zcela specifické podmínky. V závislosti na orientaci vůči světovým stranám zde může být až příliš mnoho stínu, mikroklima zde bývá více vlhké (což je naopak výhodou), ovšem problémem je kyselá půda, spousta padajících jehlic a nebo listí listnáčů. Tlející jehličí vytváří kyselý substrát a většině běžných zahradních rostlin se právě zde prostě nemůže dařit, jelikož vyžadují pH neutrální a nebo mírně zásadité.

Určitě bude mnohem lepší se zcela přirozeně kyselými půdními podmínkami nebojovat, ale naopak je využít. Majitelé rekreačních chat umístěných přímo v lesích o tom ví své. Jahodám se zde daří pouze lesním (včetně šlechtěných kultivarů), stejně jako borůvkám. Většině běžných okrasných rostlin se zde ale nedaří, ovšem například hortenzie vykvetou právě tak sytě modře, jak mají, a my se o to na jiných pozemcích marně pokoušíme.

Problémy mohou přinášet i vzrostlé stromy na hranici pozemku. Svým způsobem jsou darem, ale i prokletím. Jestliže váš pozemek přímo navazuje například na smrkový les, za silného větru padají nejčastěji stromy právě na okrajích lesa. Smrk má poměrně mělké povrchové kořeny a snadno se vyvrátí. Poblíž jehličnatého porostu navíc výborně prospívají mechy a pokusy o pěkný trávník se zdají být zhola nemožné i přes veškerou péči.
Vraťme se ale na začátek článku. Klíčová je orientace pozemku vůči světovým stranám. Pokud je zahrada na okraji lesa orientována na jih, využijeme ji zcela jinak než zahradu orientovanou na sever (ta bude skutečným prokletím).

Své problémy přináší i sousedství s listnatým lesem, především s přemírou listí, ovšem tento fakt můžeme výborně využít ve svůj prospěch. Takzvaná listovka je vynikajícím kompostem a popel ze spáleného listí výborným hnojivem. Proto nelamentujte, že listí stále zaplavuje váš trávník, je to dar. A pokud nechcete vytvářet zrovna kompost zvaný listovka, lze listí normálně přidávat do odpadu směsného, nebo listí odevzdejte do sběrného dvora, kde je využije k vytvoření kompostu obec či místní soukromník.
Listí listnáčů obsahuje mnoho důležitých živin, snadno proto kompostem nahradíme drahou rašelinu a kupovaný zahradní substrát (i v kompostárnách je substrát až 10 krát dražší než běžný zahradní kompost). Listovku lze též využít k mulčování.

Oč méně se bude dařit v přímé blízkosti lesa jinde běžným rostlinám, o to lépe zde budou prosperovat a vyniknou rostliny vřesovištní, azalky a pěnišníky, různé odrůdy a kultivary borůvek, lesní jahody, lesní bylinky, hortenzie a jiné kyselomilné druhy, pierisy japonské, tisy červené, zeravy apod. Klidně pak můžete nechat v zahradě ležet opad jehličnanů, který se bude postupně rozkládat. 
Nakonec i v zahradách s neutrální či mírně zásaditou půdou se daří vedle okrasných jehličnanů především kyselomilným druhům rostlin.

Naprosto ideální je využít pozemek u lesa k vybudování „okrasné lesní zahrady.“ Budou zde dominovat lesní stromy s podrostem okrasných dřevin. A druhy vybereme podle orientace vůči světovým stranám. Na severní stranu stínomilné, na jižní stranu naopak sluneční záření milující.

Zdroj: magazinzahrada.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com