O pajasanu žláznatém a nebezpečí jeho invaze pro původní ekosystémy jsme již na našich stránkách psali. Zmínili jsme se také o jižní Moravě, která byla invazí této původně asijské dřeviny silně postižena. A potvrdil se nejčernější scénář. Druh, který se u nás objevil poprvé před cca 200 lety jako okrasný, si bere krajinu CHKO Pálava jako rukojmí. Na přibližně 700 lokalitách bylo napočítáno celkem cca 50 tisíc pajasanů žláznatých.
Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) se ochránci přírody snaží likvidovat na mnoha místech naší země. Boj je to však téměř marný, pokácení stromů a vykopání kořenů nestačí, začal se proto používat postup mikroinjektáže, kdy je herbicid vpíchnut přímo do dřeviny. Mělo by to fungovat, ale stromů je mnoho a postup musí být proveden precizně. Právě na Pálavě mladí přírodovědci mapovali výskyt této invazní dřeviny několik týdnů a vytvořili podrobnou mapu výskytu, která by měla pomoci s likvidací invazního druhu. Dokonce se ukázalo, že se pajasan dere v okolí CHKO i do vinic.
)
)
)
)
Jedenáct studentů Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity mapovalo výskyt pajasanu žláznatého v CHKO Pálava pod vedením spolku Nature Balance a ve spolupráci se Správou CHKO Pálava. Týdny sbírali a analyzovali data, ze kterých vytvořili právě mapu výskytu, která by měla sloužit jako podklad pro návrh konkrétních zásahů a pro management území. Mapa ukazuje přesné umístění pajasanů i hustotu jejich výskytu, věkovou strukturu porostu a výšku dřevin. Nejvíce jich bylo nalezeno v okolí Mikulova a obcí na území CHKO, menší výskyt byl zaznamenán ve volné přírodě.
Na Pálavě si samozřejmě ochránci přírody nebezpečí plynoucí z výskytu pajasanu žláznatého dobře uvědomují. Správa CHKO proto vydala letos na jaře nové nařízení, podle kterého jsou vlastníci pozemků povinni likvidovat všechny pajasany vyskytující se na jimi vlastněných plochách. Byla tak přenesena odpovědnost přímo na majitele lokalit, kde se pajasan vyskytuje. Pajasany tedy již nebudou likvidovat jenom pracovníci CHKO a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Hodně si proto právě slibují i od nově vytvořené mapy výskytu.
)
)
Správci CHKO a ochránci přírody jsou si také vědomi, že nejúčinnější způsob likvidace pajasanu žláznatého se teprve hledá. U starších stromů se nyní navrtává kmen na několika místech a do malých otvůrků se aplikuje herbicid. Mladší dřeviny se pro změnu likvidují tak, že se kmínek po obvodu oloupe (cca 10 cm široký pruh by měl stačit) a celá oloupaná plocha se potře herbicidem. Potíž je ale v tom, že se musí likvidace provádět za teplot nižších jak 25 stupňů Celsia, kdy pajasany na konci srpna stahují živiny do svých kořenů. A právě s nimi si do kořenů stáhnou i herbicid. Může přitom trvat až 2 týdny, než herbicid dřevinu zahubí.
)
)
Jakýkoli jiný postup dřeviny jenom dočasně omezí. V tomto směru je velmi zajímavý praktický výzkum likvidace invazních druhů rostlin Roberta Stejskala z Národního parku Podyjí na Znojemsku. Své zkušenosti shrnul na webu ochranarskaprirucka.cz, kde popsal 45 různých způsobů likvidace různých invazních druhů rostlin. Tedy včetně praktických rad, jak postupovat právě při likvidaci pajasanu žláznatého.
Špatně provedený zásah znamená právě u pajasanu, že kořeny přežijí a po čase začne dřevina znova regenerovat ze spících pupenů, načež se vytvoří výmladky, které vyrostou z báze kmene nebo přímo z kořenů.
)
)
Pajasan žláznatý byl zařazen na evropskou černou listinu invazních druhů v roce 2019. Bohužel byl do té doby vysazován ve velkém hlavně podél železničních koridorů, silničních tahů a v znečištěných oblastech, protože jeho odolnost je vysoká. O invazi ale dosud málokdo věděl. Pajasan žláznatý má vlastně podobný invazní osud jako trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Nejenže byl vysazován na podobných místech, ale podobně se šíří a podobně dokonce i vypadá. Příbuzné druhy to však nejsou, patří do různých čeledí.
)
)
Tato opadavá listnatá dřevina pocházející z Asie se u nás poprvé objevila na začátku 19. století v Lednici na Moravě, což je vlastně jenom kousek od Pálavy. V Národním parku Podyjí a Chráněné krajinné oblasti Pálava dnes působí největší problémy z celé ČR. Kromě ohromného množství výmladků dovede dospělý strom produkovat ročně až milion semen, která se snadno šíří větrem i vodou na velké vzdálenosti, a jejichž klíčivost je vysoká. Těžko říct, proč se právě této dřevině říká v angličtině tree of heaven (nebeský strom), spíše by se nabízelo tree of hell (strom pekelný). Jde totiž o jednu ze čtyřiceti nejproblematičtějších dřevin světa. Navíc je tento strom pro člověka i mírně jedovatý, jakýkoli kontakt s ním vyvolává u citlivějších osob nepříjemnou vyrážku. Alergické problémy způsobuje i velké množství pylu.
Zdroj: AOPK, novinky.cz, ochranarskaprirucka.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
)
)
