Plánujete nový plot a nechcete stavbu hlásit na stavebním úřadu? Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

Stavba plotu se obvykle musí hlásit na stavební úřad. Existují však výjimky. Ploty s ocelovými sloupky a drátěným pletivem dokonce patří k nejlevnější řešením oplocení pozemků. Hlásit však obvykle nemusíte ani ploty s výplní kovanou či ze svařovaného kovu. Kovové oplocení je pevné a trvalé, s životností drátěného pletiva je to horší, ovšem dnes se již standardně prodává pletivo poplastované, které nemusíme ošetřovat nátěry.

Hlásit a nebo nehlásit?

Před stavbou kovového plotu je třeba zjistit si u místně příslušného stavebního úřadu či na úřadu obecním, jaké předpisy a ohlašovací povinnosti musíte dodržet. Přestože jsou právě jednoduché kovové ploty od 1. ledna 2018 řazené mezi malé stavby, které nemusíte ani ohlašovat, je možné, že je pro konkrétní lokalitu stanovena maximální výška tohoto oplocení. Omezen může být i konkrétní typ oplocení, především pak jejich pohledové strany z ulice. V každém případě je však přínosné, že již nepotřebujete pro stavbu plotu povolení sousedů. Platí ale, že jejich naprostá ignorace může být z jejich strany vnímána jako neslušnost či drzost a mohou vám pak chtít dělat problémy. A pokud plot rozděluje pozemek mezi vámi a sousedem, je domluva nezbytná včetně dodržení hranic pozemků.

Zděné podezdívky a zděné sloupky jsou pak již vnímány jako stavby, proto je třeba svůj záměr takové stavby ohlásit stavebnímu úřadu. Stavba plotu se povoluje územním souhlasem podle Stavebního zákona č. 183/2006 Sb., § 96. Ignorovat byste též neměli § 103 a 104 (Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadující ohlášení). Jestliže se pak rozhodujete oplotit chráněnou památku, nebo stavět plot v chráněném památkovém území, či v místě, které s ním sousedí, potřebujete též stanovisko a povolení Státní památkové péče.

Stabilita a životnost

Výška plotu může být úřady omezována, pro nás samotné je však důležitá stejně jako materiál a vzhled oplocení. Ovšem také jeho stabilita, ukotvení a životnost. Plotové sloupky je třeba důkladně zabetonovat, ideálně pak vytvořit alespoň betonový sokl či zděný sokl na vybetonované spáře, který zasahuje v terénu do nezámrzné hloubky (80 cm, na horách a v podhůří 120 cm).

Hlavním nebezpečím je pro každý plot voda v kombinaci s mrazem. Pokud voda zateče do konstrukce a zmrzne, může ji roztrhat. Oplocení se pak s postupem času začne naklánět. Pokud však plot ukotvíte hlouběji v zemi a uděláte podezdívku pořádně, takovéto riziko vám nehrozí. Odolnost navíc zvýšíte vložením ocelových prutů. Pokud pak betonový základ vyztužíte kameny, ušetříte až polovinu betonu. Vhodné je též využití drenáže, která bude vodu od oplocení odvádět.

Vyměřujeme oplocení

Před samotnou stavbou plotu, rozhodováním o jeho výšce a materiálové skladbě a návštěvou úřadu je třeba promyslet, kudy přesně oplocení povede. Dále si odhadněte spotřebu materiálu. Předností drátěných plotů je možné různé rozmístění a počty sloupků. Pokud jich máme jen určitý počet, snadno si celou délku oplocení rozměříme tak, aby nám sloupky stačily. Ovšem u pevného kovového oplocení se musíme jasně držet čísel. Oplocení vyměřujeme a vymezujeme přímo na pozemku, přičemž do míst, kde budou sloupky, zapíchneme kolík (přesně do středu). Mezi kolíky je pak třeba natáhnout pevnou šňůru. Dokud nekopnete do země, je to stále jen „hra na přeměřování“ a ne nadarmo se říká „dvakrát měř, jednou řež“. Nejsou-li navíc jasně vymezené hranice pozemku, budete dokonce potřebovat geodeta. Zapomenout také nesmíme na případné branky a vjezdovou bránu. Přes plot se skáče leda tak „pro pírko“ a nebo dětskou zábavu.

Provádění výkopu

Pokud již vše sedí a máte vyřízené případné ohlášení plotu (je-li to z nějakých důvodů třeba) a souhlasy úřadů, můžeme začít kopat jámy pro sloupky a spáru podezdívky. Pokud zvolíte kovový plot o délce rohoží 2 metry, je ideální rozmístit sloupky ve vzdálenosti 202 cm od svých hran a je již jedno, jaké sloupky zvolíme, zda ocelové tyče a nebo sloupky zděné.

Základ pro sloupky kopeme alespoň do hloubky 50 cm (minimální hloubka pro dobrou stabilitu oplocení), ideálně však 80 cm a v horských oblastech až 120 cm. V případě zděných sloupků musí plocha jámy odpovídat ploše sloupku, u ocelových tyčí pak kopeme jámu o průměru alespoň 30 cm. To samé platí i pro spáru podezdívky, u betonované podezdívky stačí její šířka cca 8 až 10 cm.

Aplikace betonu a usazování sloupků

Vylévané jámy a spáry prokládáme kameny, nadzemní část vyžaduje bednění, má-li být betonová. U zděných sloupků a podezdívek je vždy třeba jít s betonem alespoň 5 cm nad terén, ocelové sloupky betonujeme do roviny terénu, pokud neplánujeme betonový sokl. 

Ocelové plotové sloupky usazujeme do cca 20 cm betonu, vyrovnáme důsledně vodováhou a beton dolijeme až na výšku terénu. Pracovat by měly v tomto případě 2 osoby, jelikož sloupky se při doplňování betonu již nesmí pohnout. Po dokončení betonování jámy pro jistotu ještě sloupek zkontrolujeme vodováhou. Průběžně také kontrolujeme výšku ocelových sloupků nad terénem, obzvláště obtížné to bývá na svažitých pozemcích.

Pletivo či plotové výplně

Po dokončení sloupků a podezdívek a jejich vyzrání můžeme montovat pletivo či plotové výplně. U plotových výplní je samozřejmě třeba zároveň se stavbou sloupků počítat s kovovými nosníky pro výplně. Určitě budou držet lépe zazděné, než dodatečně kotvené do hmoždinek či chemických kotev.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com