Nejen sucho, ale také ničivé povodně představují jednu ze zásadních hrozeb. A jak nám bohužel připomněly čerstvé události ze Slovinska, ani vyspělé státy vůči nim nejsou imunní. Nicméně většina zemí, která se právem obává záplav, patří k těm nerozvinutým. Na ně pak dopadá vodní živel o to ničivěji, protože nemají prostředky k nápravě.
Vietnamští designéři ze studia H&P Architects se ale rozhodli přispět k nabídce možných řešení. Tím, že připravili projekt adaptace venkovského bydlení na kolísající hladinu vody ve velkých řekách. Zrovna ve Vietnamu to není maličkost, patří totiž k jedněm z povodněmi nejvíce ohrožených zemí světa. Když se po období dešťů rozproudí Mekong, vstoupí do života 20-30 milionů místních lidí nejistota. Katastrofa jim stojí doslova za dveřmi, a dalších třináct procent tamních obyvatel je také zásadně ovlivněno rozlivem v deltě Rudé řeky.
)
)
)
)
Pomoci těm, kterým není pomoci?
Trudné na tom je, že rozkolísání průtoku velkých vietnamských řek dopadá na obyvatele poněkud nerovnoměrně. Tedy, že ohrožení se týká především venkovských oblastí. Míst, kde žijí lidé, kteří moc prostředků nemají. A návrh studia H&P Architects je podnětný v tom, že je nízkonákladový. K jeho realizaci nejsou zapotřebí drahé stavební materiály, stavební firmy a odborníci. Realizaci s pomocí lokálních prostředků zvládnou obyvatelé venkova hravě sami. A ochrání tím svůj život i majetky. Jak?
S pomocí plovoucích domů. Přesněji řečeno tedy domů, které jsou schopny ustát velkou vodu tím, že se – ukotveny – dokáží vyzvednout a udržet na hladině. Stavební materiál? Ten roste všude kolem. Tříkomorový dům má masivní jádro vystavěné z bambusu, pospojované s pomocí západek a stahovacích pásků. Dům je pokryt (zvenčí) a přepažován (uvnitř) lehkými materiály, jako jsou například slisované tkané bambusové listy, listí, vlnitý plech, bambusové rošty a zástěny.
)
)
Materiál roste všude
Je to bydlení, které myslí na udržitelnost. Proto má také střechu uzpůsobenou pro sběr dešťové vody a využití sluneční energie. Zhodnocuje také jeden ze smutných „produktů“ civilizace, odpadky v podobě PET lahví. Uprostřed domu jsou nádrže na sladkou vodu a septiky. Na vodě může „stát“ i plout, díky plastovým bubnovým systémům přivázaným k podlaze pod ním. Fungovat v této obálce může v mnoha konfiguracích.
)
)
Na čtvercovém půdorysu 6 x 6 metrů se dvěma úrovněmi například lze odstraněním panelů vytvořit dílnu, školní třídu, knihovnu. Obydlí přitom působí tradičně, vychází z místních rysů. Vznikat tak mohou celé plovoucí vesnice. Idea architektů vychází z toho, že klimatické změny, rizika povodní ani rozmary Mekongu ovlivnit sami nedokáží. Ale mohou lidem z venkova nabídnout takové bydlení, v němž pro ně podobné mimořádné události nebudou katastrofou.
)
)
Na Plovoucí dům netřeba pohlížet jen optikou přírodních katastrof. Co třeba rybářská rodina (celá rybářská vesnice), která pět dní stráví lovem, a pak své úlovky - i s domem – dopraví po řece na tržiště? Rodina přitom může být pospolu, netřeba odloučení a nákladů na dopravu úlovků na trh. Cestuje celé obydlí. Plovoucí dům má možnost zcela proměnit pojem mobility obyvatel venkova.
Zdroj: H&P Architects
Foto-kredit: Le Minh Hoang
)
