Růže nestříháme jen jednou, podzimní řez je pouze prvním z řezů. Navíc je třeba růže ochránit před mrazy, které mohou přijít náhle a nečekaně přihrnutím zeminy a chvojí a též je dobré růže preventivně ošetřit před houbovou chorobou jménem „černá skvrnitost.“ Růže vyžadují péči a pokud je tato péče i preventivní, odmění se vám další rok bohatými květy.
Podzim je pro růže vůbec důležitým obdobím. Na podzim růže vysazujeme, prořezáváme a chráníme před mrazem. Nejoblíbenější jsou u nás růže velkokvěté (jinak též čajohybridy) a růže mnohokvěté (jinak též polyantky). A právě úpravu keřů těchto růží provádíme v říjnu a nebo ještě na začátku listopadu.
Řez růží
Růže jsou výjimečné dlouhým obdobím květu. Ještě na podzim si totiž můžeme jejich květy uříznout do vázy a nebo uříznuté pověsit květem dolů a nechat uschnout. Třeba pro dušičkový pietní věnec. Dokonce je vhodné nenechat již růže před zimou vykvétat, proto se sestřihují výhony s květy. Sestřihujeme je nízko, cca 30 až 40 centimetrů od rozvětvení, ještě na stvolu se spícími pupeny. Pokud ale uděláme tento řez příliš brzy, stihnou ještě před zimou vyrazit a narůst nové výhony a ty opět nasadí velké květy. Když výhon s květem odřízneme příliš vysoko, nebude přírůstek velký, stejně jako poupata –budou malá. A pozor – hovoříme o okrasných růžích, které neslouží ke sběru šípků, proto bychom růže neměli nechat překvétat, natož nechat tvořit základy šípků.
Dalším důvodem řezu růží je namrzání. Řez uchrání růže pře namrzáním. Keře růží totiž odpařují vlhkost z mladých výhonů nasazujících často poupata. A právě tato vlhkost by na růžích namrzala. Odpařování vlhkosti zvyšuje citlivost růží na vysušování a zároveň snižuje odolnost vůči namrzání. Proto nahrubo sestřiháváme keře růží v říjnu a nebo ještě na začátku listopadu, a to o cca polovinu výšky keřů.
Rozkvetlé čajové růže - keříky i stromky
Zastříhávat nemusíme skalkové růžičky. Keře a růže stromkové stříháme poprvé na podzim v rozmezí 5 až 8 oček. Očko je místo, odkud roste větvička s lístky. Očko zastříháváme v místě, kde směřuje ven od středu keře či stromku, abychom keř či stromek zbytečně nezahušťovali a větvičky se nekřížily. Očka počítáme od prvního od kořene rostliny vzhůru a střih by měl být od očka vzdálen 1 až 2 centimetry. Tento podzimní střih provedeme nejlépe na konci října. Na jaře pak růže sestřihneme ještě jednou na 3 očka. A poslední očka musí opět směřovat ven z keříku či stromku.
A pozor, pokud máte již dospělé, statné rostliny, podzimní řez vůbec nemusíte provádět! Růže zimu přežijí a navíc na stoncích ponechané květy za mrazů ještě zkrásní! Růže v tomto případě seřízněte až na jaře. Nemusíte je též přikrývat geotextilií a chvojím, pouze přihrňte zeminu ke stonkům až přes první očko.
Boj s černou skvrnitostí růží
Právě na podzim, kdy nastávají značné rozdíly denních a nočních teplot, jsou růže ohroženy černou skvrnitostí (Diplocarpon rosae), a to dokonce všechny druhy růží. Základem boje s černou skvrnitostí je prevence. Černou skvrnitost poznáme tak, že na horní straně listů vznikají hnědočerné, černofialové až černé skvrny, které mají různé tvary. Nejprve jsou to malé tečky a postupně plošně velké skvrny. Listy následně žloutnou a schnou. Častěji se tato nemoc vyskytuje za vlhkého a teplého podzimního počasí a setkat se můžeme s touto chorobou již v létě. Na povrchu skvrn se tvoří černé, puchýřkovité plodničky s výtrusy a černá skvrnitost se dále šíří vzduchem. Nakonec houba zasáhne i stonky, větvičky a květy. Pokud jsou rostliny takto napadené a vy je neošetříte, snadno zmrznou a máme po pěstování. Nejméně jsou touto chorobou napadávané růže popínavé, ovšem ani jim se nevyhne. A i v případě, že vy sami zasáhnete, může vaši snahu zhatit soused, který své růže neošetří ani po masivním napadení černou skvrnitostí.
S preventivním postřikem je třeba začít ještě předtím, než se na listech růží objeví černé tečky. Použít můžeme přípravky DITHANE M 45, DITHANE DG NEO-TEC, DISCUS, BAYCOR 25 WP, NOVOZIR MN 80, NOVOZIR MN 80 NEW, SYLLIT 400 SC a SYLLIT 65 WP. A pokud chorobu objevíme kdykoli během roku, postřik provedeme okamžitě! Jestliže již napadeným růžím není pomoci, musíme radikálně sestříhat větvičky s listy. Stonek je tím posledním, co tato houbová choroba napadá.
Rozkvetlé čajové růže
Pokud růže nesestřihnete před příchodem mrazů, dokonce i zkrásní
Postřik růží
Bohatá úroda květů růží
Bohatá úroda květů růží
Připravte růže na zimu
Růže ocení, když je zakryjete chvojím a nebo geotextilií a přihrnete k nim zeminu tak, aby byla zakryta první očka. Pokud máte v záhonu mulčovací kůru, musíte ji nejprve odstranit a poté až přihrňte zeminu! Mladé a ohebné stromkové růže, které ještě nemají dřevitý kmínek, můžeme pomalu ohnout a větvičky zahrabeme do země. Vzrostlé a pevné stromky obalíme geotextilií, ale nemusíme. Ideální poduškou k přihrnutí je kvalitní zahradní kompost. Ke každému keříku nakopčíme z kolečka 3 lopaty. V zimě se z kompostu dostanou do půdy živiny, které růžím zachutnají. Na jaře kopičky kompostu rozhrneme a pohnojíme tak celý růžový záhon.
Podzimní výsadba růží
Čajohybridy vysazujeme v odstupech 40 až 60 centimetrů. Keře jsou pak nucené jít za světlem a vytahují se vzhůru. Čajohybridy potom dorostou výšky 120 až 150 centimetrů a tvoří velká poupata. Polyantky vysazujeme ještě hustěji – v odstupech 25 až 30 centimetrů, jelikož od nich požadujeme vytvoření dekorativního koberce. Růže můžeme vysadit všude, kde svítí slunce alespoň 5 hodin denně a vysazovat můžeme nové rostliny až do příchodu mrazů. Místo naroubování (ztloustlá část kmínku) by přitom mělo být zakryto asi 5 cm půdy. Výhony růží zastřihneme před výsadbou na cca 20 cm, poškozené kořeny odstraníme a nebo zkrátíme. Kořeny se nesmí ve výsadbové jámě ohýbat. Před výsadbou necháme sazenice nasáknout vodou po dobu asi 2 hodiny, prostě je dáme do kyblíku s vodou. Při výsadbě růže nepotřebují žádnou zvláštní zeminu, stejně jako speciální hnojiva. Stačí přihnojit kvalitním kompostem. A pozor, nikdy nesázejte nové sazenice na místo, kde už růže rostly a pokud to jinak nejde, vyměňte nejprve zeminu. Pokud kupujete sazenice, dejte si pozor, aby měly alespoň 2 dobře rostlé výhony s neporušenou kůrou a zdravé, silné a nepoškozené kořeny. Sazenice samozřejmě nesmí jevit známky napadení chorobami a škůdci. Je též dobré vybírat takové odrůdy, které jsou odolnější vůči chorobám a škůdcům.
