Rampouchy naznačují, že může nastat problém se zatékáním střechou (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 9 fotek

Určitě se to stalo mnohým z vás, obzvláště u starých chalup bez hydroizolační fólie pod latěmi a provětrávané mezery. Jdete po schodech na půdu a najednou na vás kápne kapka vody, podíváte se vzhůru a vidíte, že v tepelné izolaci záklopu je už pořádná díra. Pak vylezete úplně nahoru a takových míst najdete na podlaze víc. Poslední zimy to už příliš nezažíváme, ale po ladovské zimě, jaká letos panovala cca 3 týdny, se za oblevy zatékání do střech rozhodně ukáže. Dokonce můžeme říci, že při tání většího množství sněhu na střechách zatéká vždy. Tedy pokud nemáte hydroizolaci. Bránit se ale dá i jinak.

Co v článku najdete

Prostě a jednoduše platí, že mnoho sněhu nepředstavuje problémy pouze pro dopravu a chůzi, ale prověří také stav střech na domech. Na co si dát v těchto dnech pozor? Jak předejít problémům se zatékáním střechami? Radí odborník Jakub Hemza z Aliance taškových střech.

Vytvoření ledové bariéry (Zdroj: Aliance taškových střech)
Vytvoření ledové bariéry (Zdroj: Aliance taškových střech)

Jak poznáme, že může do střechy zatékat, i když zrovna nechceme lézt na půdu? A co vůbec pro střechy znamená nadměrná sněhová zátěž?

„Prvním viditelným signálem, že na střeše dochází k opakovanému tání a mrznutí, bývají rampouchy visící od střechy a okapů dolů,“ řekl Jakub Hemza. „Hromadění sněhu prověří nosnost střechy stejně jako její schopnost odvádět vodu. Jde o to, že když sníh leží na střeše delší dobu, funguje jako izolace. Teplo unikající z domu vzhůru pak způsobí, že sníh v kontaktu se střechou povolí a voda stéká k okrajům střechy. A zde voda za mrazu znova zmrzne. Když se pak led na okrajích střechy hromadí a není pravidelně odstraňován, dochází k vzniku takzvaných ledových bariér. Ty brání přirozenému odtoku vody, fungují vlastně jako jakési ledové přehrady. Tající sníh se v těchto místech hromadí a voda se tlačí zpět pod střešní krytinu. Začíná tak pronikat do konstrukce střechy.“

Rampouchy naznačují problém (Zdroj: Shutterstock)
Rampouchy naznačují problém (Zdroj: Shutterstock)
Bohatá sněhová nadílka (Zdroj: Shutterstock)
Bohatá sněhová nadílka (Zdroj: Shutterstock)

Ale voda může kapat klidně i z míst kousek od hřebenu...

Ano, dalším rizikem jsou slabá místa v konstrukci střechy. Když začne ze střechy odtékat velké množství vody, ozvou se poškozené nebo posunuté tašky, narušené spoje a oplechování, špatné laťování, kdy tašky nepřesahují dostatečně daleko přes sebe, problematické mohou být jakékoli prostupy (komíny, střešní okna, místa kotvení antén a satelitů apod.). Právě zde má voda největší šanci dostat se pod střešní krytinu a páchat škody.“

Takže se rozhodně vyplatí kontrola střechy před zimou a případné opravy.

Samozřejmě, jestliže byla kontrola střechy před zimou zanedbaná nebo během zimy došlo k drobnému poškození vlivem mrazu, může se problém při oblevě rychle zhoršit. Voda, která se do těchto míst během dne dostane a v noci znovu zmrzne, totiž praskliny dál rozšiřuje. A co vypadá zprvu jenom jako drobná netěsnost, se může během několika dnů změnit ve važný problém.”

Tudy zatékat rozhodně bude. A nejen v zimě za oblevy (Zdroj: Shutterstock)
Tudy zatékat rozhodně bude. A nejen v zimě za oblevy (Zdroj: Shutterstock)
Důsledky zatékání střechou (Zdroj: Shutterstock)
Důsledky zatékání střechou (Zdroj: Shutterstock)

V zimě ale nemůžeme střechu zasypanou sněhem opravovat. Co s tím?

„Jednou z možností je odstraňovat sníh ze střechy ještě před tím, než začne tát. Ale je to často dost riskantní a placená služba je drahá. Důležité je také kontrolovat prostupnost okapů a svodů. Voda musí mít možnost bezpečně odtékat a nehromadit se na střeše. Pokud jsou okapy nebo svody zamrzlé, dá se použít chemický rozmrazovač na bázi chloridu vápenatého. Ten je účinný i při velmi nízkých teplotách teplotách. Zároveň je méně korozivní než běžná posypová sůl (chlorid sodný). Stačí nasypat granule chloridu vápenatého do staré punčochy nebo látkového sáčku a položit je přímo na ledovou zátku v okapu nebo svodu. Vytvoří se řízený kanál, kterým může voda postupně odtékat. Nepoškodí se přitom okapy ani střešní krytina.“

Odstraňování sněhu ze střech (Zdroj: Shutterstock)
Odstraňování sněhu ze střech (Zdroj: Shutterstock)

A další možná opatření?

„Kromě kontroly a oprav střech a okapů před zimou, hlavně čištění okapů, lze instalovat vytápění okapů. Vlastně jsou to topné kabely, které nemají vysokou spotřebu elektřiny. Je také třeba nepodceňovat protisněhová opatření, to znamená protisněhové tašky, háky a další prvky. Nesmíme totiž zapomínat ani na to, že tající sníh s ledem, který při oblevě sjíždí ze střechy, může někoho zranit. Nebo i zabít. Poškodit automobil atd. A co se týká samotného zatékání pod střešní krytinu, je dobré zvážit stav střechy, zda by nepotřebovala rekonstrukci, při které bude instalována i hydroizolace a vznikne provětrávaná mezera. Mnohé střechy si o radikální stavební zásah říkají už dlouho.“

Zdroj: Aliance taškových střech, ČESKÉ STAVBY

Padání sněhu a ledu ze střechy může představovat i velké nebezpečí (Zdroj: Shutterstock)
Padání sněhu a ledu ze střechy může představovat i velké nebezpečí (Zdroj: Shutterstock)
Protisněhová zábrana (Zdroj: Shutterstock)
Protisněhová zábrana (Zdroj: Shutterstock)