Proč provádět vertikutaci trávníku, kdy, jak a čím?

Trávníky patří k nejdůležitějším částem zahrad, zahradu prostě dělají trávníky, stejně jako šaty dělají člověka. A právě podle péče o trávník usuzujeme, jací lidé v domě bydlí a zahradu užívají, o zahradu pečují. Sekat trávník, přihnojovat, zalévat, to dělá mnoho z nás, málokdo již však provádí vertikutaci trávníku. 

Vertikutace, čili řezání trávníku, je vlastně zásadním regeneračním prostředkem, při kterém odstraňujeme takzvanou plsť. Jde o odumřelé části rostlin a mechy, kterými jsou travní plochy zamořovány. Jde o nepropustnou vrstvu, skrz kterou do půdy nemůže pronikat voda, živiny, ani vzduch. Travním rostlinám pak hrozí až uhynutí. Plsť přitom může být silná až několik centimetrů, přičemž podporuje rozvoj plísní a houbových chorob.

Ve vegetačním období přitom můžeme vertikutovat klidně každý měsíc, je to však zbytečné. Smysl to má pouze v případě, že bychom trávník dvakrát až třikrát týdně sekali a hnojili, ovšem v takovém případě již ani nelze hovořit o péči o trávník, ale jeho postupné moření, tedy pokud nepoužíváme sekačku vřetenovou. Po použití sekačky s rotačním nožem totiž trávník několik dní „rozdýchává“ drastický zásah. Běžně se vertikutace provádí dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Na jaře na přelomu března a dubna (pokud již trávník zazelenal a není pokryt sněhem), na podzim od konce srpna až do konce září (ale opět v závislosti na počasí, nesmí již panovat vedra, teploty musí klesnout), čili vlastně koncem léta a v létě babím.
Po použití vertikutátoru vypadá trávník vždy poničeně, ale je to pro jeho blaho. Určitě se nemusíme bát, že bychom jej zničili. Vidíme rýhu vedle rýhy a chuchvalce plstě, ovšem ihned po tomto zásahu začne trávník regenerovat. Jakmile odstraníme plsť, je dobré vyplnit vzniklé rýhy křemičitým pískem, aby se drny nespojily k sobě a ke kořenům se tak snáze dostávala vláha, živiny a vzduch. První přihnojení však provedeme až týden po vertikutaci, první zálivku však provedeme ihned.

Na řez vertikutátorem trávník reaguje rychlým rozvojem kořenového systému a rýhy zarostou novými výhony velmi rychle, byť je vysypeme pískem. Pokud po vertikutaci najdeme větší místa bez travního porostu (čili byla zde jen plsť), dosejeme je travním semenem, resp. vhodnou travní směsí.

Motorové vertikutátory mohou být benzinové nebo elektrické a vypadají jako pojízdné sekačky. Na spodní straně jsou vertikutátory výškově nastavitelné, tedy jejich hřídel s noži nařezávajícími travní porost. Vertikutátory mohou být vybavené košem, který sbírá vyčesané zbytky plsti. Výška nožů by měla být taková, abychom trávník nařízli do hloubky max. 2 až 3 mm. Větší hloubka řezu by mohla poškodit hlavní kořeny rostlin.
Vertikutaci provádíme cca 2 dny po dešti, pokud trávník zaléváme, pak kdykoli k večeru či po ránu. Vertikutátor je třeba vybrat podle velikosti zahrady, tedy její travní plochy. Na velké plochy potřebujeme vertikutátor benzinový, na menší elektrický, ovšem mohou se nám v konkrétních případech hodit například i vertikutační hrábě, práce s nimi je ale fyzicky velice náročná a zdlouhavá. Menší vertikutátory mají i menší (užší) záběr a slabší výkon. Prodávají se i vertikutační traktůrky pro ty největší plochy, které mají záběr i více jak jeden metr.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com